Ten den pøed deseti roky
Columbia pohøbila prvního kosmonauta Izraele; znesvìtil šabat...?
Ten den pøed deseti roky mi zùstane natrvalo v pamìti. Zatímco Likud oslavoval své vítìzství v mimoøádných volbách, kosmonaut Ilan Ramon, který pøed nìkolika hodinami pozdravil z Vesmíru Izraelce, brzy poté tragicky zahynul. Šestnáct dnù trvala vesmírná pou» prvního izraelského kosmonauta v americkém raketoplánu Columbia.
Ve speciálním televizní studiu v Beerševì oèekával návrat 48letého Ilana Ramona, syna ®idovky, je¾ pøe¾ila holocaust, man¾ela ¾eny Rony a otce ètyø dìtí, i jeho otec Elizier. Na ten pøímý televizní pøenos nikdy nezapomenu…
Kdy¾ øídící støedisko na Floridì ztratilo s vesmírnou lodí spojení a na obøí obrazovce se svítící bod raketoplánu podivnì rozprskl, po¾ádal jeden z pracovníkù studia Ilanova otce, jestli by s ním vyšel na chodbu. Starý mu¾ poslušnì vstal a tì¾ce odcházel, ve dveøích se ale otoèil a tøesoucím hlasem øekl: “Já vím, ¾e je zle, ¾e to mùj syn nepøe¾ije…!”
Pøi sestupu Columbie doplatila posádka na startovní poruchu v keramickém oblo¾ení raketoplánu, který se v atmosféøe silným ¾árem rozpadl a všichni kosmonauté zahynuli. Shoøela i kresba Zemì z Mìsíce èeského ¾idovského chlapce Petra Ginze, jen¾ ji nakreslil inspirovaný Juliusem Vernem pár hodin pøedtím, ne¾ zemøel v koncentraèním táboøe Osvìtim. Znièena byla i Tóra na mikrofilmu, kterou dal pøed startem Ilanu Ramonovi izraelský prezident Moše Kacav, oheò strávil také ètyøi básnì Ramonovy man¾elky, rodinné fotografie jeho otce i dopisy patnáctiletého syna Assafa a bratra Gadiho. Plukovník Ilan Ramon svoji první mírovou misi nepøe¾il.
V ten únorový podveèer pøed deseti roky se Tel Aviv zajíkl, jakoby ho nìkdo hodil do ledové vody, proto mì udivilo, ¾e se pøed jedním z hotelù strhla divoká hádka. Byl to hotel, v nìm¾ bydleli pøevá¾nì ortodoxní ®idé. A právì oni rozpoutali halasný verbální støet, kdy¾ hlasitì vykøikovali, ¾e Ilan Ramon zahynul, proto¾e zhøešil proti šabatu, kdy¾ pøistával v sobotu a v kosmu nejedl košer stravu. Kolemjdoucí agnostici byli tìmito ¾luèovitými urá¾kami silnì pobouøeni a výmìna nelichotivých slov nebrala konce. Zvláštì kdy¾ jeden z Chasidù vytkl stejný høích i kosmonautce Juditì A. Reznikové. Byla to Amerièanka ¾idovského pùvodu a zahynula v roce 1986 i s celou posádkou pøi desátém startu raketoplánu Challenger, v jeho 73 vteøinì letu.
Šabat je zkrátka svátek svátkù. Všichni ho musí ctít. Proto strana Agudat Jisra´el podala návrh na vyslovení nedùvìry vládì kvùli porušení šabatu. Toho se vládní pøedstavitelé v èele s Rabinem dopustili, kdy¾ se zúèastnili oficiální ceremonie pøivítání ètyø nových stíhacích letounù F-125. Slavnost se však protáhla, a vládní delegace se tak vracela do svých domovù a¾ po zaèátku šabatu. Pøi hlasování o vyslovení nedùvìry vládì nakonec Rabinùv kabinet neobstál kvùli tomu, ¾e se hlasování zdr¾elo všech deset poslancù vládní Národní nábo¾enské strany. Rozzuøený Rabin pak stranu vylouèil z vlády a 22. prosince pøedal do rukou prezidenta Kacira vládní demisi. V únoru 1977 se konaly stranické primárky, ve kterých Peres vyzval Rabina k obhájení pøedsednického køesla. Tìsným rozdílem 41 hlasù (1445 hlasù pro Rabina, 1404 pro Perese pøi 16 absencích) Rabin køeslo šéfa strany obhájil…
Prezident Šimon Peres se v roce 2008 v Pekingu bìhem šabatu pøipojil k tradiènímu ètení z biblické knihy Pláè, pøi vzpomínce na znièení prvního i druhého jeruzalémského Chrámu. Peres není dùslednì praktikujícím, ale respektuje šabat pøi plnìní státních povinností. Pùvodnì odmítl pozvání zúèastnit se Olympijských her, proto¾e by to vy¾adovalo cestovat o šabatu, co¾ je porušením ¾idovského nábo¾enského práva. Èína proto uvolnila pravidla ubytování a dovolila Peresovi být jediným zahranièním státním pøedstavitelem, který mohl o šabatu zùstat v olympijské vesnici.
Šabat nebo-li sobota je nejdùle¾itìjším ¾idovským svátkem. Jeho svìcení je naøízeno v Desateru pøikázání. Zaèíná páteèním veèerem, kdy se oslavuje Bo¾í stvoøení, pokraèuje sobotní ranní bohoslu¾bou, kdy se oslavuje Bo¾í zjevení a konèí sobotním veèerem, kdy se oslavuje Bo¾í vykoupení. Bìhem šabatu je zakázána jakákoli práce, vèetnì otoèením vypínaèe èi stisknutí tlaèítka ve výtahu...V roce 2008 v Pekingu se cítil prezident Izraele Šimon Peres jako mezi svými.
Respektování šabatu je pro nìho dùle¾itìjší, ne¾ úèast na slavnostním zahájení letních olympijských her. Ty tøicáté zaèaly v Londýnì v pátek 27. èervence 2012 veèer, kdy zaèíná šabat. Tak vyšlo prohlášením, v nìm¾ se uvádí: „Prezident Izraele se nezúèastní zahajovacího ceremoniálu olympijských her, který se bude konat v pátek veèer. V okolí olympijského stadionu nejsou hotely ve vzdálenosti, kam by bylo mo¾né pìšky dojít a prezident se rozhodl zrušit svoji návštìvu, aby se vyhnut znesvìcení šabatu jízdou v automobilu..." Jiná zemì, jiný mrav a nábo¾enská svoboda. Vzhledem k tomu, ¾e V. Británie je v podstatì muslimskou zemí, není se tedy èemu divit...
Porušil tedy Ramon zásady šabatu?
Opak byl pravdou; Ramonova vesmírná pou» byla provázena malým svitkem Tóry, zachránìným z Bergen-Belsenu. Vezl sebou té¾ mezzuzu, omotanou ostnatým drátem, symbolizujícím nacistické koncentraèní tábory. Ilan tak uèinil jako vzpomínku na památku své matky, která pøe¾ila Osvìtim (Auschwitz) a svého dìdeèka, jen¾ tam byl zavra¾dìn. Na palubì raketoplánu Ramon jedl košer jídlo a pøivítal šabat prvním kosmickým kiduš. Kdy¾ pøelétal nad Jeruzalémem, odøíkával „Šema Jisrael” – starodávné vyznání ¾idovské víry.
"Slyš, Jisraeli! Hospodin, Bùh náš, Hospodin jeden jest. Milovati budeš Hospodina, Boha svého, celým srdcem svým a celou duší svou a celou silou svou, a budou slova tato, která já pøikazuji tobì dnes, na srdci tvém. A vštípíš je dìtem svým a budeš mluviti o nich, sedì v domì svém a kráèeje po cestì a léhaje a vstávaje. A uvá¾eš je jako znamení na ruku svou a budou èelním páskem mezi oèima tvýma; a napíšeš je na veøeje domu svého a na brány své..."
Neštìstí ale nechodí po horách, ale po lidech. „Je to strašná tragédie pro Ronu Ramon, celou Ramonovu rodinu a celý národ. Je výjimkou, aby soukromá tragédie zasáhla srdce národa takovou silou. Dnes my všichni truchlíme nad smrtí Assafa, který spadl z nebes jako jeho otec Ilan…“ Tìmito slovy reagoval v nedìli pøedseda izraelské vlády a strany Likud Benjamin Netanjahu v reakci na zprávu o tragické smrti Assafa Ramona, syna zesnulého izraelského kosmonauta Ilana Ramona, jen¾ zahynul na palubì amerického raketoplánu Columbia 1. února 2003. Assaf Ramon se 13. záøí 2009 zøítil se svým letounem F-16 v hebronských horách.
Ka¾dé srdce se dnes láme, proto¾e syn Ramonovy rodiny byl synem nás všech – dnes jsme všichni Ramonova rodina,“ øekl izraelský prezident Šimon Peres ve smuteèním projevu pøi pohøbu kapitána letectva Assafa Ramona. Pohøeb se konal v pondìlí odpoledne na vojenském høbitovì Nahalal za pøítomnosti tisícù lidí, vèetnì premiéra Binjamina Netanjahua, náèelníka generálního štábu Gabiho Aškenazi, velitele letectva Ido Nechtušana a dalších.
Letoun Assafa Ramona se v momentì pádu úèastnil nácviku vzdušného souboje ve vysoké výšce. Od chvíle, kdy lzaèal smìøovat k zemi, a¾ do okam¾iku pádu, nedošlo k ¾ádné komunikaci z letadla. Assaf byl nejstarším z dìtí Ilana a Rony Ramonových. Zanechal po sobì matku, dva bratry a sestru… Bývalý pilot izraelského letectva, plukovník v záloze Zeev Raz, který je pøítelem Ramonovy rodiny, v televizním Kanále 2 uvedl, ¾e nejpravdìpodobnìjší pøíèinou pádu letadla byla pøechodná ztráta vìdomí pilota pøi ostrém manévru.
Tragédie rodiny Ramonových pokraèuje; nedávno by oslavil svých devìtapadesát rokù jeho otec, kosmonaut Ilan Ramon. Likud toho dne suverénnì vyhrál volby a pøedseda vlády Ariel Šaron byl pøesvìdèený, ¾e podíl na tomto drtivém vítìzství mìl také plukovník Ilan Ramon, tragicky zahynulý první izraelský kosmonaut. Narodil se 20. èervna 1954, o dvacet rokù pozdìji absolvoval kurz vojenského leteckého vojska a stal se pilotem Izrael Air Force IAF. Jeho prvním letounem byl Mirage III-CZ, poté létal ve stíhaèce F-16s a F-4 Phantom. Bojoval v jomkipurské válce i v operaci Mír pro Galileu.
Byl ve vojenské super letce, který bombardováním znièila v roce 1981 irácký jaderný reaktor v Osiraku. V nedìli 7. èervna 1981 v 15:55 místního èasu vzlétlo ze základny Ezion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plnì nalo¾ených a natankovaných stíhacích bombardérù F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounù F-15. Velitelem byl plukovník Ilan Ramon. Èekala je cesta 1100 kilometrù pøes území Saúdské Arábie a¾ k Bagdádu. Operace dostala název Opera a v 17:35 shodily letouny bomby na reaktor, z osmnácti jich cíl zasáhlo šestnáct. Reaktor byl témìø zcela znièen za minutu a 20 vteøin. Pøi náletu zahynulo 11 lidí - deset iráckých vojákù a francouzský specialista. Poté se všech 14 letadel úspìšnì stejnou cestou vrátilo do Izraele, irácká protiletadlová obrana je do doby explozí vùbec nezaregistrovala...
Inu, ne nadarmo jsou osobnosti ¾idovského pùvodu nositeli více ne¾ 170 Nobelových cen, zatímco tìch islámských je jen sedm, vèetnì ceny za mír pro teroristu Jásira Aafata...
A to ®idù je na svìtì asi 20 milionù, zatímco muslimù dvì miliardy...