Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna
Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz  a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...


Jeden z pohledù je opìt zde. Tentokrát jsem dívala pro zmìnu z okna chalupy svých známých. Snímky zimní krajiny jsou z Beskyd. Zima je nìkdy nevlídná, ale nìkdy i romantická...

 

Dvì stránky pohledu


Z vytopené svìtnice je pohled na zimu za okny docela optimistický. Na louce je sníh, ale stromy se pod jeho tíhou neprohýbají. V dálce vidím cestu, po které se za chvíli vydáme na výlet na vrchol kopce Slavíè (1054 m).


Pesimistickým se pohled z okna stal v okam¾iku, kdy¾ jsme vykroèili z tepla vytopené svìtnice. Venku byl mráz, cesta na Slavíè byla sice prota¾ena, ale vzhledem k tomu, ¾e tato vycházka je jednou z prvních v sezónì a kondièka nic moc, tak to byla docela zabíraèka. Málem jsem vypustila duši, ale k cíli jsme pøece jen došli, a nakonec si rum s èajem v Koláøovì chatì pod Slavíèem vypili.


Aby mùj pohled z okna byl alespoò nìèím zajímavý, pøidávám nìco málo o místì, kde se chalupa mých známých nachází.


Údolí Morávky


Velký Karpatský oblouk je na našem území zastoupen Západními Karpaty, jejich¾ oblastí jsou i Západní Beskydy. K nim patøí i Moravskoslezské Beskydy, jejich¾ høebeny, stránì i údolí nás lákají. Právì Morávka je místem, kde se døevìnice nachází.


V pøedhùøí se projí¾dí obcí Vyšní Lhoty, která je na úpatí hory Prašivé. Tato obec je velmi stará. Vznikala na konci 13. stol. na obchodní cestì Solárce, smìøující z Halièe pøes Dobrou Zemici (dnes obec Dobrá) k horám a dále do Uher. V dobì svého vzniku se obec nazývala Lhota Mudrého nebo Warmundovice, z èeho¾ vzniká domnìnka, ¾e zakladatelem obce byl Pašek Mudrý z Warmund. V letech 1288 - 1292 Pašek Mudrý od kní¾ete Meèislava Tìšínského obdr¾el nìkolik lánù zemì, aby zde zalo¾il vesnici. Vesnice byla osvobozena od placení dávek, mìla udìlenu nìkolikaletou lhùtu - Lehotu, a proto se jí øíkalo Lhoty.


Další obcí v údolí Morávky jsou pak Raškovice.
(Pozn. autora: Na rozcestí v Raškovicích, kdybych odboèila doprava, dojela bych na naší chalupu. Já se však dávám doleva a smìruji k pøátelùm na Morávku)


Raškovice jsou v této oblasti nejstarší obcí. V historických zápisech z roku 1261 se objevuje jméno Vojtìcha z Raškovic. Jeho èeleï slula "Raškovici" a po nich zùstalo patrnì toto jméno obci, kde pravdìpodobnì Raškovic se svou èeledí sídlil. Jiná verze je zalo¾ena na lidové povìsti, která odvozuje název od místa, kde sídlilo mnoho ptákù - rašek (èervenek), jak je zobrazeno ve znaku obce od roku 1700 - košatý strom, na jeho¾ vrcholu sedí pták. Raškovice jako všechny ostatní pohorské vesnice, vznikaly na místì vymýceného lesa.
Dùkazem toho jsou stále ¾ivé duby u památné kaplièky u pošty. Mají obvod kmene pøes 7 m.


Obec Pra¾mo bylo nejmladší a nejmenší obcí v Pobeskydí. Vznikla v roce 1677. Jeho zakladatelem byl majitel frýdeckého panství Jan Nepomuk Pra¾ma. Obec Krásná vznikala v prvním pololetí 17. stol. Podle "Gruntovních register" (pozemkové knihy) zaèínajících rokem 1639 se tento letopoèet pova¾uje za rok vzniku obce. Pøita¾livý název obce Krásná pochází z výroku hrabìnky Pra¾cové, která èasto navštìvovala vrch Kyèeru, odkud byla krásná vyhlídka do celého okolí. Pøi svých vyjí¾ïkách nazvala tuto obec "Krásnou". Poslední zmínìnou obcí je Morávka. Pøi svém vzniku po roce 1615 byla svou rozlohou nejvìtší. Vznikala podél horního toku øeky Morávky a na úboèích okolních kopcù.


Po vyhlášení "Protektorátu" pøevádìli Moravèané pøes hranici, která tudy vedla, do Polska vlastence. V lesích zaèaly vznikat partyzánské oddíly, které spolu s obyvateli Morávky projevovali odpor proti fašismu. První krutou odplatou fašistù za sabotá¾e a partyzánskou èinnost bylo neoèekávané a nepozorované noèní obklíèení usedlosti Kolonièných na samotì Zajièorka. Tøi partyzáni tady padli, ostatním se podaøilo uprchnout a¾ na jednoho, kterého Nìmci zajali, a který vyzradil nejen místo partyzánského bunkru na Malém Travném, ale i jména rodin se kterými se partyzáni stýkali.
Na 14. prosince 1944 byl svolán do obecního hostince stanný soud. Pùvodnì mìli být do hostince svoláni všichni mu¾i od 16 do 60 let, ale proto¾e prostory sálu nestaèily pro tak velké mno¾ství lidí, bylo naøízení zmìnìno a soudu se úèastnili jen mu¾i z popisných èísel konèících èíslicí 3,6,9.
Po nelidském a krutém výslechu byl vynesen rozsudek. 14 Moravèanù bylo odsouzeno k trestu smrti, 10 odvleèeno do koncentraèních táborù. Na jejich památku bylo postaveno sousoší partyzáni.


Z údolí Morávky vede mnoho horkých tras.

Jedna z nich vede také na kopec Slavíè a tu vám teï vøele doporuèuji.

 

Název kopce Slavíè (1055m) byl ji¾ uvádìn na mapì z roku 1674. Turistická chata byla vybudována nìmeckým turistickým klubem v roce 1899, který zalo¾il i turistické chaty na Lysé hoøe, Bílém Køí¾i, Javorovém. Nachází se pod vrcholem Slavíèe na jihovýchodní èásti høbetu. Døíve byl høbet Slavíèe a okolí chaty odlesnìn pro chov ovcí a dobytku, dnes je opìt z vìtší èásti zalesnìn. Chata se nazývá Koláøova a má za sebou ji¾ více jak 70let od svého zalo¾ení.


Cestou údolím, asi na tøetím kilometru doporuèené trasy, po pravé stranì narazíte na "Bo¾í muka". Na místì podle kroniky stojí od roku 1777. Postavili je pro obyvatele obce, kterých tehdá èítalo 320 a pro které kostel k bohoslu¾bám ve vzdálené obci Raškovice byl hodnì daleko (tolik citace z kroniky "spolku na obranu chleba").
Po znaèné devastaci zubem èasu tato Bo¾í muka na vlastní náklady rekonstruovali a nechali vysvìtit faráøem man¾elé Èaputovi. Dnes jsou Bo¾í muka jen pøipomenutím dob minulých.


Tak vidíte, ¾e i v zimì se dá udìlat docela pøíjemná a zajímavá vycházka.


Ludmila Holubová


Doprava z Ostravy: Z UANu, linka ÈSAD na Morávku. Jezdí v sobotu a nedìli, odjezd 7,00 hod.
Doporuèená pøístupová turistická trasa na Slavíè:
Pìší - Ze zastávky ÈSAD Morávka - Slavíè po modré znaèce na chatu Slavíè -7,5 km dále po neznaèené cestì na
vrchol Slavíèe - 3km

  

Další èlánky autorky:

Profesionálka roku
Rozhovor s Michalem Vieweghem
S Jarmilou Kratochvílovou
S Marií Èernegovou - Advent a Vánoce 
Za lékárnickou tárou
 
  
  
 




 



Komentáøe
Poslední komentáø: 01.03.2011  18:09
 Datum
Jméno
Téma
 01.03.  18:09 Gabi-florka
 01.03.  17:02 Dixi
 28.02.  10:49 emach
 28.02.  10:30 Irèa Odezva
 28.02.  10:27 hera
 28.02.  09:34 Ludmila
 28.02.  09:15 ferbl
 28.02.  09:15 hera
 28.02.  07:15 Pavel
 28.02.  06:56 venca
 28.02.  06:46 Bobo :-)))
 28.02.  06:29 KarlaI.