Sportovní moderátor Vladimír Kulíèek vzpomíná potøetí...
Z knihy Václava ®idka „Sám ve víru zdymadel“ „K rybníku Vajgar se pojí ještì jeden hezký pøíbìh,“ pokraèoval dál Vladimír.
„Jak u¾ jsem se zmiòoval tak nìkolik rokù po revoluci jsme jezdili po republice propagovat sportovní otu¾ování formou ukázky hry Ledového vodního póla. Byla to vlastnì návaznost na atraktivní tradici Nikodema, kdy se sna¾il rùznými pøita¾livými nápady v ledové vodì pøivábit co nejvìtší mno¾ství publika i novináøù a tak sportovnímu otu¾ování udìlat co nejvìtší reklamu. Liškùv nápad hrát vodní pólo otu¾ilcù se všem èlenùm zalíbil.
Po domácky si vyrobili, ze døeva dvì rozebíratelné malé branky a ty nabarvili dvìma základními barvami klubu TOK, modrou a bílou, svázali je do pìti balíkù pro transport vlakem, autobusem nebo tramvají. První vystoupení vodního póla se konalo v Praze na Vltavì u bøehù Støeleckého ostrova. Vzdálenost zakotvených branek od sebe, jejich¾ délka byla dva metry a výška jeden, byla tøicet metrù. Prùmìr bílého míèe byl dvacet centimetrù a na ka¾dé stranì hrálo po sedmi hráèích vèetnì brankáøe. Dru¾stva se rozlišovala podle èepièek modrobílými nebo èervenobílými pruhy. V patøièné vzdálenosti sedìl na loïce s píš»alkou na krku rozhodèí se tøemi praporky barvy èervené, modré a bílé. Hra trvala rovných sedm minut èistého èasu a s pauzami zahraných autù celkem deset minut.
Prùbìh hry byl pøedem smluvený slabší, mnì odolní otu¾ilci byli po tøech minutách vylouèeni a za nì ze støídaèky na bøehu zaskoèili jiní. Smluveno bylo kolik se dá a nebo dostane branek a kdo prohraje. Liška a ještì další tøi pólisté setrvali ve vodì pøi høe plných deset minut. Ledové pólo se divákùm líbilo. Hra mìla dìj a vzrušení. Po skonèení hry byla ukázka záchrany tonoucích a na úplný závìr plavba napøíè Vltavou. Nejvìtší úspìchy se svými sportovními výkony pøi pøedvádìní vodního póla sklidili v Hradci Králové, Znojmì, Kolínì, Berounì a v neposlední øadì v Jindøichovì Hradci na rybníku Vajgar, kde se také odehrál tento pøíbìh.
Stalo se to okam¾ik po skonèení ukázkové hry Ledového vodního póla. Poklidné odpoledne ukázkového vystoupení otu¾ilcù proøízlo najednou zoufalé volání o pomoc. Pøihlí¾ející publikum ale netušilo, ¾e se jedná o souèást programu pøedvedení záchrany tonoucích. Všichni jenom vidìli, jak jeden z nahodilých divákù sletìl obleèený do bazénu vysekaného ledu. Liška v roli záchranáøe pohotovì skoèil za ním a zaèal ho odbornì, podle pravidel zachraòovat. Ovšem stala se vìc, která nebyla ve scénáøi a kterou tím pádem neèekal. Tonoucího napadla myšlenka co nejdéle vydr¾et ve vodì a nenechat se jen tak lehce vytáhnout.
A tak v ledovém bazénu zaèal zápas. Liška se sna¾il ho nìjakým zpùsobem obeplavat a ze zadu uchopit pod bradou, aby si ho pak mohl pohodlnì polo¾it na bøicho a na zádech s ním doplavat k pevnému bøehu z ledu. Tonoucí se mu stále vysmekával, mávaje rukama nad hlavou potápìla zase vynoøoval a v¾il se do své role tak, ¾e nic netušící diváci byli z probíhající záchrany patøiènì vydìšeni. Scéna nad i pod hladinou vody nabývala na dramatiènosti a u zpoceného záchranáøe narùstala stále vìtší nervozita z veøejného trapasu, ¾e ji¾ po nìkolik dlouhých minut není schopen vytáhnout tonoucího.
Tonoucí se, ale dále vesele bavil na úkor z vodního póla ji¾ prostydlého Lišky, a¾ do doby, kdy to Oldu parádnì namíchlo a tak udìlal nìco, co povedený šprýmaø nejménì èekal. Pou¾il zpùsobu záchrany, který je obvyklý v pøípadì, ¾e tonoucí v zápalu strachu stahuje svého zachránce pod vodu. Nadechnul se zhluboka, obìma rukama chytil za ramena svou obì», a pak se ponoøil pod hladinu. Nìkolikráte to zopakoval a¾ se neš»astník nalokaný vody uklidnil natolik, ¾e se nechal Liškou vytáhnout na bøeh. Ale to u¾ všichni pøítomní vìdìli, ¾e se jedná o ukázku a tušili co se ve vodì odehrálo. Aplaus byl veliký a ten utopenec se dával v šatnì hodinu dohromady. Pøíèinou toho nebylo nìkolikeré potopení, ale dlouhý pobyt v ledové vodì. Jednalo se toti¾ o nováèka, který nebyl ještì tolik trénovaný.“
Rád jsem naslouchal pøíjemnému hlasu Vladimíra, kterým nám dokázal vyprávìt humorné i zajímavé pøíbìhy ze svého neménì zajímavého ¾ivota.
