Kdyby se mìlo rozhodnout komu patøí kocourek Krištof, ¾ijící nyní v rodinì mé dcery, tak by to zøejmì byla vnuèka Eliška...Od malinka má koèky ráda, o ony ji.
Kdy¾ si Krištofa vezme na klín, ten hned pøivøe oèi a hlasitì pøede. Ani jí nepatøí ovšem úplnì. Dává zøetelnì najevo, ¾e je volný a nezávislý. Kolem mì chodí pyšnì se zvednutým ocasem, nebo se mi dívá do oèí a dìlá oblièeje.
Takové…..Zmizni !
Co ty tady dìláš?
Poprvé jsem na to hledìla v nìmém ú¾asu. Co si to dovoluje? Není to ¾ádný gauèák, je to kocour venkovní, který skuteènì chytá myši. Nìkolikrát do roka, kdy¾ pøíroda zavelí, zmizí. Bývají to noci, ve kterých se rozléhá úpìnlivý náøek! Nevím kdo to naøíká. Koèky nebo kocouøi ? Obojí by se dalo zdùvodnit…
Kdy¾ dìti po tøech, ètyøech dnech zaènou záletného kocoura oplakávat, pøiplí¾í se. Hubený, znièený a kdyby jen to… Zakrvácený s roztr¾eným ko¾ichem. Jednou mu chybìlo i kousek ucha. Dcera spráskne ruce, nastartuje auto a jede k veterináøi. Týden pak do té hromádky neštìstí vpravuje antibiotika..
Svému mu¾i posílá SMS. Na slu¾ební cesty… „Kristof posledni tazeni. Tentokrat neprezije.“
Ten ale po týdnu náhle o¾ije. Tváøí se jakoby se nic nestalo. Baští jako divý své dávky granulí a ujídá i z misky èerného špice Rona. Opìt si spolu pyšnì vykraèují a nakukují do pøedsínì. Sna¾í se vklouznout do domu…
Pak nastane èas ko»átek. Sousedé ze všech stran, volají na dìti a na ostatní…
Pojïte se podívat, máme ko»átka, no toto, tento kocourek jakoby vypadl Krištofovi z oka. Mám strach, ¾e po nás budou chtít jednou alimenty, obává se dcera…
Dáme Tì vykastrovat, slibuje Krištofovi. Zatím v¾dy zùstalo jen u slibù. Sama jsem zvìdava, zda dojde k jejich plnìní…
Vykastrovaný Krištof??? To u¾ by asi nebylo ono…
Krištof ale není první koèka v rodinì…
Pøed ním byla Lízinka, bílá nì¾ná koèièka s èernými flíèky. Vyznaèovala se zvláštním druhem chùze, chodila jakoby zasnìnì , tichounce a plí¾ivì. Kdy¾ jsem vodila vnuèku prvòaèku do školy, vytrvale nás sledovala podél plotu a¾ k hlavní cestì, po které ovšem frèelo jedno auto za druhým. Musely jsme se i tøikrát vrátit, strèit Lízu Ronovi do boudy, spoléhajíce se, ¾e ji pozdr¾í, a pak celou cestu brát poklusem. Tak, Tak tak jsme stíhaly pøijít do školy vèas. Ano, byla to koèièka Líza, které se podaøilo zcela uchvátit Rona. Místo, aby štìkal a prohánìl ji, jako její pøedchùdkynì, stal se jejím nadšeným obdivovatelem, spávala po jeho boku, vyhøívali se spolu na sluníèku, bìhali po zahradì, jedla z jeho misky. Vypadali vedle sebe malebnì. Ten kontrast! Velký èerný pes si nechal od malé èernobílé koèièky všechno líbit. Kdo dostal nejlepší kousky masíèka z jeho misky? No hádejte...
Nejen ¾e neprotestoval, dokonce uctivì sedìl opodál a se zasnìným pohledem èekal a¾ se dáma nají. Byla to opravdová dáma, a umìla to i s lidmi, nejenom se psem. Kdy¾ chtìla, dokázala dát jasnì najevo, kdo je její favorit. To se dotyèné osobì otírala o nohy a èumáèkem strkala tak dlouho do ruky, a¾ ji vzala do náruèe a hladila po hlavì…Líza pøitom rozkošnicky pøivírala oèi a vypadala bla¾enì.
A¾ jednou zmizela beze stopy. Vnuèka ji hledala, nakreslila její obrázek a vyvìsila ho rùznì po mìstì. Nevidìl jste nìkdo nìkde takovou koèièku??? Kdyby se vrátila, urèitì by se s Krištofem skamarádila…
dcery, tak by to zøejmì byla vnuèka Eliška...Od malinka má koèky ráda, o ony ji.
se. Hubený, znièený a kdyby jen to… Zakrvácený s roztr¾eným ko¾ichem. Jednou mu chybìlo i kousek ucha. Dcera spráskne ruce, nastartuje auto a jede k veterináøi. Týden pak do té hromádky neštìstí vpravuje antibiotika..
vodila vnuèku prvòaèku do školy, vytrvale nás sledovala podél plotu a¾ k hlavní cestì, po které ovšem frèelo jedno auto za druhým. Musely jsme se i tøikrát vrátit, strèit Lízu Ronovi do boudy, spoléhajíce se, ¾e ji pozdr¾í, a pak celou cestu brát poklusem. Tak, Tak tak jsme stíhaly pøijít do školy vèas. Ano, byla to koèièka Líza, které se podaøilo zcela uchvátit Rona. Místo, aby štìkal a prohánìl ji, jako její pøedchùdkynì, stal se jejím nadšeným obdivovatelem, spávala po jeho boku, vyhøívali se spolu na sluníèku, bìhali po zahradì, jedla z jeho misky. Vypadali vedle sebe malebnì. Ten kontrast! Velký èerný pes si nechal od malé èernobílé koèièky všechno líbit. Kdo dostal nejlepší kousky masíèka z jeho misky? No hádejte...