Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

POJEDEŠ, LIDUŠKO?

Liduško, buï mù¾eš jet na ty hory ty, nebo já. Já jsem pro to, abys rozhodnì jela ty! Máš na to, abych tak øekl, vìtší nárok. 

Hory — to je nádhera, Liduško. Prvnì jsem tam byl s Boøivojem u¾ pøed válkou. Boøivoj tenkrát zabloudil ve vánici a našli ho a¾ za týden úplnì zmrzlého. Jo jo, hory — to je bílá pohádka, Liduško. Pepan Tej¾elù, mo¾ná, ¾e ho znáš, si tam zlomil nohu na dvakrát. Chudák — dodnes mu to nesrostlo, a jaký to byl fotbalista! 

Nejhorší ovšem je, kdy¾ tì za¾ene snìhová smrš» do nìjaké opuštìné chaty, kde umíráš hladem a zimou tøeba nìkolik dní. Stává se, ¾e se pak lidé pojídají navzájem. 

Anebo laviny? Taková lavina si, holka, nevybírá. 

Co jí stojí v cestì, to smete. 

Taky je na horách øídký vzduch a sluneèní paprsky odra¾ené od snìhu vyvolávají zánìty spojivek s trvalými následky, nemluvì u¾ vùbec o neblahém pùsobení na ¾enskou ple». 

Ano, Liduško, zimní rekreace na horách je krásná vìc a já bych tì o ni nechtìl za ¾ivý svìt pøipravit. Znala jsi Pytlíkovou? Ta zabloudila pøedloni v Krkonoších a dodnes je nezvìstná. 

No, já vìøím, dìvèe, ¾e se ti v tìch Vysokých Tatrách bude líbit a ¾e mi odtamtud pošleš lístek, ano? 

Co¾e? Nikam nepojedeš? Ale, Liduško, co tak najednou? 

No, co se dá dìlat. Kdy¾ nechceš, nechceš. Tak tedy holt na ty hory pojedu já. 


***

DOVOLENÁ
 
Kdy¾ mi man¾elka øekne „táto,“ je mi jako po po¾ití pìti kilogramù plavené køídy. 

„Táto,“ øekla mi v pondìlí, „zaèíná ti dovolená, mohl bys skoèit na tu støechu!“ 

Skoèil jsem na støechu a zùstal jsem na ní tøi dny. Kdy¾ jsem vymìnil poslední prasklou tašku, ani¾ bych dostal ú¾eh, slezl jsem dolù a vítìznì pohlédl na man¾elku, èekaje chválu. 

Dala mi lívance a øekla: „Co bys tomu øekl, táto, ¾e nám neteèe pumpa? Zavolala bych studnaøe, ale kdy¾ máš tu dovolenou ...“ 

Další dva dny jsem byl zalezlý ve studni. Sedmkrát jsem se topil, nauèil jsem se plavat klasická prsa, avšak pumpu jsem nespravil.

Zavolali jsme pumpaøe. 

„Kdy¾ jsi, táto, takový chomout,“ øekla man¾elka, „vynes alespoò ¾umpu!“ 

Roznášel jsem tedy kýble páchnoucí tekutiny k zákrskùm i polokmenùm a prahnul jsem po nádherném okam¾iku, kdy opìt stanu v továrnì u svého stroje. 

Ta chvíle však byla daleko. 
„Táto, nejde mi šicí stroj!“ 
„Táto, u vozejku se rozbilo kolo!“ 
„Táto, mìl bys vybetonovat Alíkovi ten plac kolem boudy!“
„Táto, nìkdo nám vyrazil okno u sklepa!“ 
„Táto, mìl bys nabarvit plot!“ 

Šel jsem k lékaøi. „Pane doktore, nemù¾ete mi napsat, ¾e musím ze zdravotních dùvodù pøerušit dovolenou a okam¾itì se vrátit do fabriky? Jsem u¾ úplnì vyèerpán!“
„Ale èlovìèe,“ usmál se doktor, „jenom se rekreujte! Jen si u¾ívejte! Slunce, voda, vzduch — to jsou ti praví nositelé zdraví. Závidím vám, pøíteli, ¾e jste si mohl vybrat dovolenou právì teï. Na mne to èeká a¾ v záøí.“ 

Vrátil jsem se domù. 
„Táto," øekla man¾elka, „mìl bys natøít okap!“  
Natøel jsem okap, nalakoval nábytek, vyleštil podlahu, vymìnil mísu na klozetu, spravil chlívek a udìlal kuru domácímu ¾ebøík, zacínoval prádelní kotel, vygruntoval pùdu, navozil do sklepa uhlí, naštípal døíví na zimu a porazil dva uschlé stromy. 
„Táto,“ øekla mi potom man¾elka, „mìl bys ještì dát do poøádku chodník!“ 

Jenom¾e to u¾ mi skonèila dovolená. 
„Ty dìláš jako drak,“ podivil se v továrnì mistr, „kde ses to rekreoval?“ 
„To víš!“ odvìtil jsem. „Nikam jsem se nedostal. Museli jsme zùstat doma.“ 
„Všude dobøe, doma nejlíp,“ øekl mistr. „Nu co! Do¾eneš to za rok!“ 

Zachvìl jsem se. 
Nebo» vím, ¾e za rok budu spravovat chodník.

 
Miloslav Švandrlík
***
Ilustrace © Jiøí Winter Neprakta
Vybrané povídky jsou z prvotiny Miloslava Švadrlíka 
Z CHLÉVÙ I BULVÁRÙ, vydané v Havlíèkovì Brodì v roce 1960.

 


Komentáøe
Poslední komentáø: 23.08.2019  07:44
 Datum
Jméno
Téma
 23.08.  07:44 Von
 23.08.  07:02 Olga
 22.08.  12:04 miluna
 22.08.  08:14 Mara