Pohled z okna
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz  a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...

Zářijové ohlédnutí

Léto se chýlí ke konci, a tak obracím svou mysl k zhodnocení uplynulých měsíců. Odpusťte, že píši, co mě zrovna napadne. Alespoň vidíte, že jsem normální a nemyslím jen na politiku, i když tři hodiny denně pročítám noviny a vybírám články do rubriky Četl jsem.

Chalupová sezóna začala letos později, ještě v polovině května přišly mrazíky a zapsaly se spolu se suchem neblaze do dalších dnů i týdnů. Vzpomínám, že asi před pěti lety v dubnu kvetly tulipány a bylo takové teplo, že jsme napustili náš třímetrový plastový bazének a koupali se. Letos jsme ho napustili až začátkem července a využívali jej jen občas.
Meruňka sice krásně vykvetla, ale úroda byla k pláči. Dozrál jen jediný plod.
Ani stále plodícím jahodám se letos nedařilo. Obvykle sklízíme zralé jahody ještě koncem října a připadáme si jak Maruška z pohádky Dvanáct Měsíčků. Jahod bylo sice letos dost, ale podruhé už, až na několik výjimek, nevykvetly. Borůvky v lese jsem nenašel, kanadské na zahrádce byly malilinké. Bílý rybíz měl malé kuličky, a tak jsme potřebné množství na 10 l vína museli doplnit raným červeným. Co nevidět budeme stáčet naše Podžbánské růžové. (Už se stalo, je výborné a silné).
Zasadili jsme tři druhy cibule, ale do obvyklé velikosti nevyrostly. Zůstaly jen o málo větší než sazeničky.

Úplná katastrofa poznamenala letos houby. Bylo sucho, takže ani po řídkých přeháňkách žádné nevyrostly. Sucho bylo hrozivé, u nás, „ve srážkovém stínu“, nezapršelo celých šest týdnů. Pokud ukáplo z nějakého mraku, tak to sotva stačilo namočit silnici, která byla za pár minut opět suchá. Na trávníku byly ostrůvky zcela zaschlého porostu. Spotřebovali jsme na zalévání kulturních rostlin vodu ze staré vany i z 200 l a 80 l sudu. Zalévat hadicí jsme si netroufli, protože občas netekla ani vodovodní voda z nedalekého vrtu. Báli jsme se, že vbrzku nepoteče vůbec.
Deště a bouřky se vyřádily na jihu a severu Čech. My jsme jen nevěřícně koukali v TV na pohromy, které bouřky natropily jinde.

Zvířátka žádná nemáme, kromě rybiček v Praze, a tak jsme se těšili občasným pozorováním stádečka za plotem. Sestává z koníka, poníka, ovce a jejích dvou jehňátek, která se ještě teď občas přiženou k mámině struku. Všechna si velice rychle zvykla na naši elektrickou sekačku. Jakmile se ozve, už číhají za plotem a hltavě konzumují posekanou trávu ze zásobníku. Také hledají za plotem spadaná jablka, koník dokonce okousal listy, kam až dosáhl. Jsou také vděčnými konzumenty skrojků chleba či ztvrdlých rohlíků. Trpělivě vyhlížejí, zda jim něco neneseme a neopomenou se hýkáním a bečením připomenout.
Myši, hryzce a podobnou havěť na zahrádce nemáme. Koupili jsme plašič na fotobuňku, a tak se nemusíme obávat, že nám sežerou těch pár keříků pokusných peruánských brambor. Ještě jsme je nesklidili, ale očekáváme, že se jich trocha urodí. Zato se na zahrádce tu a tam setkáváme s beznohými ještěrkami – slepýši. A abych nezapomněl, i letos na sklonku soumraku vylétá odkudsi z podstřeší párek netopýrů, krouží kolem domku a zalézá až s rozedníváním.

Občas z bazénku lovím uvízlé včely, čmeláky či berušky, (pokud mě ovšem nepředeženou potápníci) a suším je na kůlech od rajčat. Těch bylo letos habaděj, dokonce jsme si vyrobili pár jogurtových skleniček vlastního kečupu, který se s žádným kupovaným nedá srovnat.
Letošek je vzácný také pro to, že se prakticky nevyskytovaly vosy ani sršni. Asi jim nepřály zimní mrazy a pozdní příchod jara. Bohužel, ani včel nebylo letos mnoho. I známý včelař znedaleka si stěžoval, že mu nějaké uhynuly, asi pro nedostatek jarních květů.

Po letech se nám ve stáji zahnízdily vlaštovky. Vletět mohou, pokud nejsou otevřené dveře, jen dírou po vynechaném luxferu, a na to mnohé nepřijdou. Mladé ale nevyvedly, našli jsme je postupně vyházené z hnízda. Domníváme se, že rodiče nenacházeli dost potravy. I kolem lustrů uvnitř letos mouchy nepoletovaly, bylo jich zřejmě málo.

U domu také roste švestka, jedna z celé silniční aleje. Je napadená šarkou, ale i tak je většina plodů zdravá. Zmiňuji se proto, že letos se červivé téměř nevyskytují. Samozřejmě, byly koláče, a na zimu máme několik sklenic kompotu.

Do konce chalupářské sezóny zbývá už jen pár týdnů, ale zato hodně práce. Syn cvičil na Sletu, a tak si vybere dovolenou až teď. Musíme opravit shnilé úseky plotu, ořezat živý plot z třímetrových tůjí, obrousit a natřít oloupané rámy oken a jistě se najde mnoho dalších věcí, na něž už sám nestačím, ale cítím se docela dobře.

Přeji pohodu i všem čtenářům SeniorTipu a děkuji, že jste tu slátaninu přelouskali.

Ivo Antušek

Další články autora