Autor: Miloš (1931), uèitel v.v. - Ona 12ti letá dívenka má dnes ji¾ 54 let - man¾elka mého syna - matka mých vnuèek:
narodily se pøed 26 lety - dìvèátka - dvojèátka - naše milá vnouèátka. Snacha je milá veselá paní a pohlavek je dávno odpuštìn.
S pozdravem Miloš
Pohlavek
Zkušenost moje - na mou èest
co Vám teï sdìlím - to èistá pravda jest.
Trestal jsem dívenku - bylo jí tehdy 12 let.
Výchovný a jemný pohlavek jsem jí dal
by ctila øád školy, tou¾ebnì jsem si pøál.
Pohlavek nicotný, ten výstrahou být mìl
by i ostatním ¾ákùm
ten školní øád stále v uších znìl.
®ivotní ponauèení kantorùm-mu¾ùm dávám:
A» uèíš cokoli, zemìpis, hudebku èi jazyk èeský …
trestati zbrkle dívenku v škole? NE NE NE!
Dejte si na to bacha!
Za málo let jí Váš syn navlékne prsten snubní
a ona nìkdejší školaèka je nyní Vaše SNACHA.
Ona je nyní zdrojem Vašeho štìstí
v¾dy» její dìti jsou Vaše vnouèata
štìstím a radostí slzíte
kdy¾ hrají si a dovádí jak malá ko»ata.
Nebýt té dívenky, co rušila Vám výuku
nevedl byste dìdo dnes
svá vnouèata za ruku.
A ona dívenka, nyní ji¾ pùvabná ¾ena milá
má ráda své dìti, man¾ela i Vás dìdeèku
a pohlavek co Vaše ruka jí uštìdøila
Vám tato milá ¾ena dávno odpustila.
Ale pozor, kantoøi-chlapi!
Dejte si na to bacha!
Ne ka¾dá ¾ena ráda odpouští!
A také ne ka¾dá snacha.
Miloš Tabarka