Pohled z okna
Postupně se začínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se přáteli, potkávat se, a tak snad bude namístě (kdo chce - není podmínkou) přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz  a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...

Jeden z pohledů je opět zde. Tentokrát jsem dívala pro změnu z okna chalupy svých známých. Snímky zimní krajiny jsou z Beskyd. Zima je někdy nevlídná, ale někdy i romantická...

Dvě stránky pohledu

Z vytopené světnice je pohled na zimu za okny docela optimistický. Na louce je sníh, ale stromy se pod jeho tíhou neprohýbají. V dálce vidím cestu, po které se za chvíli vydáme na výlet na vrchol kopce Slavíč (1054 m).

Pesimistickým se pohled z okna stal v okamžiku, když jsme vykročili z tepla vytopené světnice. Venku byl mráz, cesta na Slavíč byla sice protažena, ale vzhledem k tomu, že tato vycházka je jednou z prvních v sezóně a kondička nic moc, tak to byla docela zabíračka. Málem jsem vypustila duši, ale k cíli jsme přece jen došli, a nakonec si rum s čajem v Kolářově chatě pod Slavíčem vypili.

Aby můj pohled z okna byl alespoň něčím zajímavý, přidávám něco málo o místě, kde se chalupa mých známých nachází.

Údolí Morávky

Velký Karpatský oblouk je na našem území zastoupen Západními Karpaty, jejichž oblastí jsou i Západní Beskydy. K nim patří i Moravskoslezské Beskydy, jejichž hřebeny, stráně i údolí nás lákají. Právě Morávka je místem, kde se dřevěnice nachází.

V předhůří se projíždí obcí Vyšní Lhoty, která je na úpatí hory Prašivé. Tato obec je velmi stará. Vznikala na konci 13. stol. na obchodní cestě Solárce, směřující z Haliče přes Dobrou Zemici (dnes obec Dobrá) k horám a dále do Uher. V době svého vzniku se obec nazývala Lhota Mudrého nebo Warmundovice, z čehož vzniká domněnka, že zakladatelem obce byl Pašek Mudrý z Warmund. V letech 1288 - 1292 Pašek Mudrý od knížete Mečislava Těšínského obdržel několik lánů země, aby zde založil vesnici. Vesnice byla osvobozena od placení dávek, měla udělenu několikaletou lhůtu - Lehotu, a proto se jí říkalo Lhoty.

Další obcí v údolí Morávky jsou pak Raškovice.
(Pozn. autora: Na rozcestí v Raškovicích, kdybych odbočila doprava, dojela bych na naší chalupu. Já se však dávám doleva a směruji k přátelům na Morávku)

Raškovice jsou v této oblasti nejstarší obcí. V historických zápisech z roku 1261 se objevuje jméno Vojtěcha z Raškovic. Jeho čeleď slula "Raškovici" a po nich zůstalo patrně toto jméno obci, kde pravděpodobně Raškovic se svou čeledí sídlil. Jiná verze je založena na lidové pověsti, která odvozuje název od místa, kde sídlilo mnoho ptáků - rašek (červenek), jak je zobrazeno ve znaku obce od roku 1700 - košatý strom, na jehož vrcholu sedí pták. Raškovice jako všechny ostatní pohorské vesnice, vznikaly na místě vymýceného lesa. Důkazem toho jsou stále živé duby u památné kapličky u pošty. Mají obvod kmene přes 7 m.

Obec Pražmo bylo nejmladší a nejmenší obcí v Pobeskydí. Vznikla v roce 1677. Jeho zakladatelem byl majitel frýdeckého panství Jan Nepomuk Pražma. Obec Krásná vznikala v prvním pololetí 17. stol. Podle "Gruntovních register" (pozemkové knihy) začínajících rokem 1639 se tento letopočet považuje za rok vzniku obce. Přitažlivý název obce Krásná pochází z výroku hraběnky Pražcové, která často navštěvovala vrch Kyčeru, odkud byla krásná vyhlídka do celého okolí. Při svých vyjížďkách nazvala tuto obec "Krásnou". Poslední zmíněnou obcí je Morávka. Při svém vzniku po roce 1615 byla svou rozlohou největší. Vznikala podél horního toku řeky Morávky a na úbočích okolních kopců.

Po vyhlášení "Protektorátu" převáděli Moravčané přes hranici, která tudy vedla, do Polska vlastence. V lesích začaly vznikat partyzánské oddíly, které spolu s obyvateli Morávky projevovali odpor proti fašismu. První krutou odplatou fašistů za sabotáže a partyzánskou činnost bylo neočekávané a nepozorované noční obklíčení usedlosti Koloničných na samotě Zajičorka. Tři partyzáni tady padli, ostatním se podařilo uprchnout až na jednoho, kterého Němci zajali, a který vyzradil nejen místo partyzánského bunkru na Malém Travném, ale i jména rodin se kterými se partyzáni stýkali.
Na 14. prosince 1944 byl svolán do obecního hostince stanný soud. Původně měli být do hostince svoláni všichni muži od 16 do 60 let, ale protože prostory sálu nestačily pro tak velké množství lidí, bylo nařízení změněno a soudu se účastnili jen muži z popisných čísel končících číslicí 3,6,9.
Po nelidském a krutém výslechu byl vynesen rozsudek. 14 Moravčanů bylo odsouzeno k trestu smrti, 10 odvlečeno do koncentračních táborů. Na jejich památku bylo postaveno sousoší partyzáni.

Z údolí Morávky vede mnoho horkých tras.

Jedna z nich vede také na kopec Slavíč a tu vám teď vřele doporučuji.

Název kopce Slavíč (1055m) byl již uváděn na mapě z roku 1674. Turistická chata byla vybudována německým turistickým klubem v roce 1899, který založil i turistické chaty na Lysé hoře, Bílém Kříži, Javorovém. Nachází se pod vrcholem Slavíče na jihovýchodní části hřbetu. Dříve byl hřbet Slavíče a okolí chaty odlesněn pro chov ovcí a dobytku, dnes je opět z větší části zalesněn. Chata se nazývá Kolářova a má za sebou již více jak 70let od svého založení.

Cestou údolím, asi na třetím kilometru doporučené trasy, po pravé straně narazíte na "Boží muka". Na místě podle kroniky stojí od roku 1777. Postavili je pro obyvatele obce, kterých tehdá čítalo 320 a pro které kostel k bohoslužbám ve vzdálené obci Raškovice byl hodně daleko (tolik citace z kroniky "spolku na obranu chleba").
Po značné devastaci zubem času tato Boží muka na vlastní náklady rekonstruovali a nechali vysvětit farářem manželé Čaputovi. Dnes jsou Boží muka jen připomenutím dob minulých.

Tak vidíte, že i v zimě se dá udělat docela příjemná a zajímavá vycházka.

Ludmila Holubová

Doprava z Ostravy: Z UANu, linka ČSAD na Morávku. Jezdí v sobotu a neděli, odjezd 7,00 hod.
Doporučená přístupová turistická trasa na Slavíč:
Pěší - Ze zastávky ČSAD Morávka - Slavíč po modré značce na chatu Slavíč -7,5 km dále po neznačené cestě navrchol Slavíče - 3km

Další články autorky: