®eny jsou svým zpùsobem zvláštní stvoøení. Jsou jako koèky, svéhlavé i ¾árlivé a také dávají nepokrytì najevo svùj zájem nebo i nelibost…
A proto¾e jsem ¾ena, urèitì platí zmínìné vìty i na mnì…
Proè?
Proto¾e se chci s vámi podìlit o své dávné zaèátky s poèítaèem, které se urèitì podobaly høe koèky s myší….
Pøed mnoha lety zakoupil mùj mu¾, co by technický typ, poèítaè.V té dobì se zaèaly tyto „potvùrky“ vehementnì pou¾ívat a kdo si je aspoò trochu nepodmanil, zùstával ve svých profesích pozadu - jinými slovy, kdo jen chvíli stál – zùstal stát opodál !
A tak jsme mìli tento zázrak techniky doma!
Man¾el byl nadšený a pozvolna, samostudiem pøíslušné literatury i osvojením si všech úkonù v praxi, pronikal do tajù poèítaèe.
Vìdìla jsem, ¾e bych se mìla uèit i já - ale! Jak já tenhle krám nemìla ráda! Také jsem si uvìdomovala, ¾e budu poèítaè ke své práci hodnì potøebovat…
Jen¾e !
Uète ¾enskou ve støedním vìku a k tomu ještì absolutnì technický antitalent!
Byla jsem jako koèka – obcházela jsem poèítaè obloukem a kdyby to bylo mo¾né, tak bych monitor rozškrábala! Jak já tu obludu nesnášela…!!!
S povzdálí jsem pozorovala mu¾e, jak proniká do tajù této pøíšery a navíc jsem zjiš»ovala, ¾e mu pøináší i radost!A tak jsem zaèala (mo¾ná i ze ¾árlivosti) pomalouèku zkoušet, co to umí! Hrála jsem si z myší a tu vìru nebylo lehké umravnit! Sedávala jsem u poèítaèe èastìji a èastìji, abych zpùsobem, pokus – omyl, i já nìco málo umìla. Po èase jsem zvládla i graficky zpracovat PF, pozvánky nebo blahopøání.
To bylo radosti!
Pøesto jsem poøád zùstávala uèednicí a je to tak dodnes.
Jen¾e!
To by nesmìl být na svìtì internet a mé milé mailování a v neposlední øadì program SKYPE a ICQ - vìøte, to je pøímo ¾enská lahùdka!
A tak po létech svádíme s mu¾em (ne zcela otevøený) boj, kdo zaujme místo u poèítaèe.
Pøed nedávnem se mi stalo, ¾e mu¾ vaøil nìjakou dobrùtku (mimochodem skvìle vaøí) a já sedìla u poèítaèe… jen si (naoko) posteskl… „ To jsme to dopracovali, emancipované baby sedí u poèítaèe a chlapi vaøí!“ Nu, nevím jestli to takhle všude funguje, ale pravdou je, ¾e u svého milovaného poèítaèe sedávám èasto…
Jen léto a krásné poèasí si vychutnávám venku a jaksi na svého miláèka pozapomínám, abych se mohla k nìmu odpoèatá vrátit…
A ještì nìco – dìkuji mému milému mu¾i, za trpìlivost a shovívavost.