Dle Ottova slovníku nauèného je dekorativní vše, co se ve svém okolí nebo místì pìknì vyjímá. Mohou to být pøedmìty, obrazy, sochy, tkaniny, doplòky – zkrátka vše, èemu se dle Trávníèkova Slovníku jazyka èeského dá øíkat dekorace neboli výzdoba, tedy nìco, co zkrášluje.
První náznaky dekorativního umìní je mo¾no najít v období secese. Tehdy, zjednodušenì øeèeno, se objevil odpor proti ošklivosti zplozené prùmyslem. Objevily se ozdobné prvky secese – zvlnìné linie, svazky kvìtin, pøípadnì listù. A zaèaly se uplatòovat všude, v architektuøe, sochaøství, malíøství, pøi výrobì pøedmìtù a doplòkù a vyzaøovala z nich jakási zvláštní, tajuplná atmosféra. Nìkdy je doplòovaly i ornamentální prvky.
V dekorativním umìní se ale objevují i prvky kubismu. Soubory lineárních tahù èi šraf vedených tak, ¾e vyvolávají dojem reliéfu. Maximum výrazu se pak dosahuje pomocí barev.
Velmi výsti¾ná je vìta: Není to obraz, je to dekorace – to proto, ¾e linie, vlny a zákruty tvoøí jakýsi ornament, který zcela potlaèuje význam pùvodního námìtu.
Ve 20. a 30. letech 20. století se tento dekorativní styl uplatnil i v prùmyslu a øemeslech. Øíkalo se mu ART DECO. I kdy¾ v poèátcích byl urèitì stylem luxusním, urèeným pøedevším pro bohaté lidi, nakonec si získal oblibu v široké veøejnosti.
Pøíkladem mù¾e být kavárna v Hotelu Imperiál v Praze na rohu ulice Na poøíèí a Zlatnické. Má pøekrásný interiér ve stylu ART DECO, bohatì zdobený, který vytváøí témìø orientální atmosféru.
Zajímavá je i vitrá¾ pro chorvatský parlament – Sabornica.
Tímto stylem byly ovlivnìny i pøedmìty denní potøeby – vyznaèovaly se vysokým leskem, ladnými liniemi a jako materiál se pou¾íval leštìný chrom, keramika, sklo ….
Také desing v automobilovém prùmyslu byl ovlivnìn stylem ART DECO. Typický je proudnicový tvar s luxusním interiérem – pohodlné sedaèky, døevìné obklady.
Pøedstavitel tohoto stylu, èeský malíø František Peterka.
V závìru jsou ukázky z jeho díla.
Co dodat na závìr – snad jen to, ¾e dekorativní umìní se uplatní i v oborech, které zdánlivì s umìním nesouvisí...
Pou¾itá literatura: Spalová Malá svìtová obrazárna, Pijoan Dìjiny umìní