byl francouzský kreslíø, dìlal umìlecké tisky, sochaøil a hlavnì byl malíøem. Je snad jeden z nejznámìjších malíøù dvacátého století spolu s Pablem Picassem…
Celým jménem se jmenoval Henri-Émile-Benoit Matisse a narodil se 31. prosince 1869 v Le Cateau-Cambrésis ve Francii. Vyrùstal v Bohain-en-Vermandois. Jeho otec zde mìl drogerii a prodejnu semen.
Po ukonèení školní docházky studoval mladý Henri práva na paøí¾ské univerzitì, v letech 1887 a¾ 1889. Po skonèení pracoval v advokátní kanceláøi v Saint-Quentin jako pomocník advokáta. Ze zaèátku tedy malíøství nepatøilo mezi jeho zájmy. Více se mu zaèal vìnovat a¾ po operaci slepého støeva, kdy se pøi zotavování zaèal zabývat kreslením. Zpoèátku zkoušel jako samouk jenom malé kresby. V roce 1891 skonèil svou kariéru jako advokát, aby se mohl v budoucnosti vìnovat jenom malíøství.
Zaèal studovat na Akademii Julian a potom pøešel do školy v Paøí¾i. Studoval u Bouguereaua a Moreaua. Zaèal na popud svých uèitelù kopírovat známé malby v Louvre. Zde se také vìnoval hlavnì dílùm francouzských umìlcù 19. století. Ji¾ v roce 1896 zanechal kopírování a zaèal malovat v pøírodì. Díla z této doby jsou pod vlivem impressionismu.
V roce 1898 se o¾enil se svou dlouholetou pøítelkyní Amélií Parayre. S ní mìl dva syny a jednu dceru. V roce 1899 po smrti svého uèitele Moreaua opustil také Matisse školu. Svoji první výstavu mìl Matisse v roce 1901 a samostatnou výstavu v roce 1904. V letech 1903, 1904 a 1905 se dostal, po neúspìšných výstavách, do finanèních tì¾kostí. On sám, spolu s dalšími, jako Albert Marquez, Maurice de Vlaminck, André Derain a další, dostal název „Les Fauves“ – divocí. Toto oznaèení se spíše vztahovalo na jejich styl malby, proto¾e pou¾ívali intensivní barvy jako prostøedek k vyjádøení svého díla. Tím také vlastnì vznikl nový styl flauvismus, u nìj se silné a velkoplošné barevné vìci dostávaly do popøedí obrazu a realistické formy do pozadí, ani¾ by ale zmizely úplnì.
V roce 1905 se pøestìhoval do Cimiez v ji¾ní Francii, dnes je to souèást Nizzy. Tady spolupracoval s Andrém Derainem. Matisse poznal v této dobì Pabla Picassa, mistra kubismu. Matisse se zaèal vìnovat technice litografie a døevoøezbì. Jeho obrazy z této doby jsou témata ¾en, interiérù a zátiší. V roce 1913 byly jeho práce v Armory Show v New Yorku. V roce 1923 koupili dva Rusové skoro padesát jeho obrazù. V dalších letech podnikl Matisse mnoho cest do zahranièí, ty byly spojeny s výstavami jeho prací a retrospektivami. Maloval také kulisy pro divadlo.
V letech mezi 1920 a¾ 1939 dìlil Matisse svùj ¾ivot mezi ji¾ní Francii a Paøí¾. Pracoval na litografiích, leptech a sochách. Ale také dìlal návrhy na gobelíny, navrhoval kostýmy pro balet „Rouge et noir“. V roce 1940 se rozešel se svou man¾elkou. O rok pozdìji, v roce 1941, se musel Matisse podrobit tì¾ké støevní operaci, pøi které u nìj byly zjištìna rakovina tlustého støeva. Po této operaci byl Matisse dlouho upoután na lù¾ko a pozdìji na invalidní vozík. Proto¾e ji¾ nemohl stát u malíøského stojanu, zaèal s kolá¾emi, kterých v této dobì vytvoøil mnoho. Byla to technika papírových støihù. Také po druhé operaci v roce 1942 to nebylo o moc lepší, na invalidním vozíku ji¾ zùstal.
V roce 1948 zaèal Matisse s výzdobou dominikánské kaple Chapelle du Rosaire v klášteøe Vence u Nizzy. Svoji práci zde dokonèil v roce 1951 a on sám o své práci øekl, ¾e to je jeho mistrovské dílo. V tomto roce (1951) mìl Matisse svoji velkou retrospektivu svých prací v Muzeu moderního umìní v New Yorku. Poté byla tato výstava vystavena v Clevelandu, Chicagu a San Franciscu. V roce 1952 podepsal s Pablem Picassem „Mírovou výzvu“. Jeho díla byla ovlivnìna postimpressionismem a japonským umìním.
Zemøel 3. listopadu v roce 1954 v Nizze.
Èerpáno ze zdrojù: Who´s Who,Wikipedie a Guggeinheimmuzeum
K èlánku je zpracovaná prezentace (pps). Je vytvoøena z obrazù galerií na netu a napsat si o ní mù¾ete zde