Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným. V této rubrice se budeme sna¾it zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi budeme popisovat dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat. Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.
Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.
Tai a Santa Claus
Nedávno jsem se v divadle setkala s Taiovou profesorkou èeštiny. Vylíèila mi, jak øešil Tai v hodinì slohu pøedvánoèní problém.
Ve ètvrtek mìla prima B hodinu slohu. Paní profesorka si s dìtmi popovídala o jejich vánoèních pøáních, pak napsala na tabuli zadání „Dopis Je¾íškovi“ a rozdala primánùm papíry, na které mìli napsat koncept slohové práce. Dìti se pustily do psaní-nìkteré rychle,bez velkého pøemýšlení, jiné pomaleji – hloubaly nad ka¾dým slovem…Jen Tai sedìl, pøed sebou prázdný list, a nepsal. Podle výrazu jeho oblièeje bylo vidìt, ¾e zase svádí nìjaký vnitøní boj. Najednou se zvedl, pøibìhl k uèitelskému stolku a naléhavì šeptá: „Ale paní profesorko, kdy¾ já na Je¾íška nevì¾ím, mu nemù¾u psát!“ Ne¾ se paní profesorka vzpamatovala, Taiovi zajiskøily oèi: „U¾ jsem to pøišél! Mù¾u napsat Santa Claus?“ Kdy¾ se mu dostalo tvaroslovné opravy a po¾ehnání, viditelnì se mu ulevilo a pustil se s vervou do práce.
Koncept slohové práce jsem si smìla vypùjèit, a tak se o zá¾itek mohu podìlit…
Milý Santa Claus!
Ahoj, Santo, jak se máš? Rád ti pozvu k nám a s námi oslavovat Vánoce. O tobì jsem hodnì slyšel. Pamatuju si kdy jsem malý tak jsem tì vidìl v televizi. Myslím, ¾e ten co byl v televizi nebyl si ty. Prý máš dlouhý vousy, èervený kabát a èervený klobouèek. Sedíš na sánì, která táhají sobi. Doká¾ou létat 300 km za hodinu. Víš co bych chtìl na Vánoci? Hry na poèítaèi nebo playstation 2!
Santo mu¾u ti nìco ptat osobnì? Jestli chodíš s tvoji soby k veteøináøi. Do Vánoc u¾ trvá jen 12 dni. Jestli doká¾eš za 12 dni rozdáváš dárky všech dìti na celém svìtì?
Víš, mám doma bráchu. On bych chtìl tì vidìt. Jaký oblíbený jídlo máš nejradìji na Vánoci? Krùtu?
Santo na trhy prodávají hodnì tvoji modeli. Po Vánoci u¾ tìším na Nový rok. Budeme s tatínkem zapalovat rachete. To bude sranda.
Ahoj! Tai
Taiovi jsem pøi další hodinì neprozradila, ¾e jsem jeho dílo èetla, a lstivì jsem se ho zeptala: „Copak jste dìlali ve ètvrtek ve slohu?“ „No…psali dopis.“ „A komu?“ „No dìcká Je¾íškovi a já Santa Claus.“ Ponechala jsem adresáta bez komentáøe a vyzvídala jsem dál: „A copak jsi mu psal?“ „No, pani profesorka ¾íkala, co chceme od Je¾íšek!“ „Já od Je¾íšek by nedostal nic, kdy¾ nevì¾ím, tak jsem zeptál, jestli mù¾u napsát Santa Claus. A mù¾u!“ usmál se spokojenì. „Ale jsem nestíhl napsát všecko,“ zatváøil se ustaranì. „A co jsi nestihl?“ tuším zase nìjakou „hlášku“ tì¾kého kalibru. A nemýlím se! „Jsem chtìl Santa Claus napsát, aby tak moc nejedl! Je moc tì¾ký , a tak poèebuje sedm sobù ke svý sánì. To zbyteèný…já myslím!“skonèil hlubokomyslnì.
Copak Tai! Je nejen lingvista, ale i ekonom…