K Haškovým výroèím netradiènì
Jaroslav Hašek *30. dubna 1883 – 3. ledna 1923
Pøíští rok si pøipomeneme 130 let od narození a 90 let od úmrtí spisovatele Jaroslava Haška.
O tom, ¾e svìtovì populární stvoøitel Švejka, má vztah k Jaromìøsku, napsal kní¾ku jaromìøský publicista Jiøí Uhlíø.
Pokud by vám slovo ka»ouráci nic neøeklo, pak nejspíš neznáte stejnojmennou Haškovu povídku, dost mo¾ná se vám nevybaví ani jiné jeho texty Nebezpeèný pracovník èi Podivuhodné dobrodru¾ství indického kaèera v mìstském parku. Ty tøi motivicky se vztahem k vesnici Jasenná u Jaromìøe.
Urèitì si však pøipomenete z Osudù dobrého vojáka Švejka scénku (øeèeno s Haškem odyseu), kdy¾ dva prùvodèí dopravovali (zase Haškovy výrazy) vojenského sluhu Švejka pod èestným doprovodem dvou vojákù s bajonety k polnímu kurátovi. Ten jeden byl pøece malý, tlustý a druhý èahoun, no a kdy¾ šli za naprostého mlèení pøes Karlùv most, promluvil v Karlovì ulici ten malý tlustý na Švejka:
“Nevíš, proè tì vedeme k polnímu kurátovi?”
“Ke zpovìdi,” øekl ledabyle Švejk, usmívaje se dobrácky, “já o nièem nevím. Patrnì to bude osud.”
“Asi ses narodil na neš»astné planetì,” znalecky a se soucitem poznamenal malinký, “u nás v Jasenné u Josefova ještì za pruský války povìsili tak jednoho. Pøišli pro nìho, nic mu neøekli a v Josefovì ho obìsili.”
Humorista Jaroslav Hašek a Jaromìøsko
Dost citování, doporuèuji vzít si k ruce právì vyšlou 110stránkovou kní¾ku Jiøího Uhlíøe - Humorista Jaroslav Hašek a Jaromìøsko (vydalo s ilustracemi Bla¾eny Šustrové nakladatelství Bor Liberec); ta je pøesnì z rodu tìch, které pøinášejí nìco nového v haškologickém bádání, v tomto pøípadì v bádání vyslovenì regionálním (máme samozøejmì na zøeteli a s úctou haškologa Radka Pytlíka a jeho Toulavé house. Zpráva o Jaroslavu Haškovi).
Publicista Jiøí Uhlíø, autor knihy "Humorista Jaroslav Hašek a Jaromìøsko" s redaktorkou Danou Voòkovou - ÈR Hradec Králové (foto: Jindøich Polák)
A teï tu tedy máme Uhlíøovu publikaci z Jaromìøska a konkrétnì z Jasenné (v ní byl Hašek poprvé v èervenci 1914 a snad i na poèátku roku následujícího). I ty drobné Jiøím Uhlíøem objevené detaily mají vypovídací hodnotu - namátkou Haškovy dedikace jeho kní¾ky Trampoty pana Tenkráta pùvabné, milé, hezké sleènì Anièce Samkové, jediné dceøi zámo¾ného hostinského a rolníka Josefa Samka z Jasenné: 23. XII. 1914 – “Modli se a pracuj a neprodávej bajonet!”
Jaroslav Hašek, t.è. vojín rakouský, tuto sentenci v úctì vìnuje své nepøítelkyni Anièce Samkové z Jasenné u Josefova – Jaromìøe v zemi Koruny Èeské. Asi zaujme slovo nepøítelkynì, ale opravdu to tam je takhle napsáno.
Ke ètení toho v této knize je daleko víc, i kapitolka Náchodsko v díle Jaroslava Haška, ale pøece jen Jasenná tu hraje prim a v Haškovi vzbuzuje ta vesnice pøíjemné reminiscence. Dalším dokladem je onen starší zámeèník ze Smíchova, který pova¾uje Švejka za dezertéra a se sympatiemi mu daruje deset korun a sdìlil mu, ¾e má syna, který také utekl z vojny a je u babièky v Jasenné u Josefova.
Abychom nezapomnìli, autor nám vysvìtlil i výraz ka»ouráci, a tak ho citujeme:
Jde o pojmenování koèovných psù (pohodných) potulných koèek a hlavnì psù. Z kù¾e utracených psù ka»ouráci zhotovovali øemínky k cepùm.