SeniorTip

BIBLE, NOVÝ ZÁKON - 9
LISTY KORINTSKÝM

CITACE BIBLE: V novozákonní době byl Korint jedním z nejdůležitějších středisek Římské říše. Rušný přístav a rozvinutá výroba byly základem jeho bohatství. Město bylo politickým centrem provincie Achaje, střediskem kultury a místem kultu bohyně Afrodité. Žilo v něm podle dnešních odhadů kolem půl milionu lidí všech národů a ras, z toho dvě třetiny otroků. Smutně proslulo mravní nevázaností.
Pavel přišel do Korintu na druhé misijní cestě (patrně v zimě 51/52) a zůstal zde asi půldruhého roku, snad i déle. Z počátku působil v synagóze, později hlavně mezi pohany. Založil křesťanskou obec, do které patřili převážně lidé z nižších vrstev, obrácení z pohanství. Brzy po Pavlově odchodu přišel do Korintu Apollos, alexandrijský žid, který uvěřil v Krista, dobrý řečník a znalec Písma. Velmi prospěl těm, kteří uvěřili. Po něm přišli i další kazatelé.
Komunita křesťanů byla velmi horlivá, byla však vystavena silnému vlivu pohanského prostředí. Mladé křesťanství se muselo právě zde vyrovnat s helénistickou kulturou. To udělal s velkým darem rozlišování Pavel ve svých listech. Nezavrhl vše, co bylo řecké, nýbrž uváděl cenné prvky řeckého ducha do souladu s křesťanským zjevením. Jeho listy do Korintu jsou prvními doklady duchovního pronikání křesťanství do řeckého světa.

PRVNÍ LIST KORINTSKÝM
Při třetí misijní cestě poslal Pavel z Efezu do Korintu dopis, který se nedochoval. Poměry v korintské obci ho donutily, aby v korespondenci pokračoval. Z domu Chloé se dověděl, že v obci je několik stran, že někteří šíří pochybnosti o Pavlově apoštolátu, že křesťané se sváří a spory předkládají veřejným soudům; vyskytl se i těžký případ provinění proti mravnosti. Zároveň přinesli vyslanci obce Štěpán, Fortunát a Achaikos Pavlovi list, v němž korintská obec žádá o poučení a vysvětlení některých závažných otázek z každodenního života (manželství a panenství, maso z oběti modlám, charismatické projevy). Od vyslanců se dověděl také o některých nepořádcích při bohoslužbách a při slavení večeře Páně. Vyskytly se i nesprávné názory na vzkříšení mrtvých. Tyto bludné myšlenky šířili možná enthusiasté gnostického zaměření. Domnívali se, že při křtu už prožívá věřící zmrtvýchvstání. Proto nemusí čekat na budoucí vzkříšení. Jeho pozemské tělo se stává jen bezcennou pomíjející schránkou. U nich se asi také projevovalo přeceňování pozemské moudrosti. To bylo vše Pavlovi podnětem, aby napsal další list. Bylo to kolem velikonoc, patrně r.57 v Efezu.
Apoštol zaujímá v listu stanovisko ke všem uvedeným problémům korintských křesťanů. Máme tu původní a bezprostřední obraz prvokřesťanské obce se všemi světly a stíny. Nejdůležitější však je, že Pavel dovede využít konkretních situací a praktických otázek k tomu, aby osvětlil podstatné stránky křesťanské zvěsti a života.

SLOVA Z LISTU: Láska nejvyšším darem

A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu: Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všechno poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.
A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska –ale největší z té trojice je láska.

Osobní plány a pokyny
Přijdu k vám, až dokončím cestu Makedonií. Makedonií totiž jen projdu, ale u vás bych chtěl zůstat déle, snad i přes celou zimu, abyste vy mne potom vypravili na další cestu. Nerad bych se u vás jen zastavil; doufám, že s vámi budu moci zůstat nějaký čas, dovolí-li to Pán. V Efezu zůstanu až do letnic, otevřela se zde veliká a nadějná příležitost, ale také protivníků je mnoho.
Buďte bdělí, stůjte pevně ve víře, buďte stateční a silní. Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce.
O něco vás prosím, bratří. Víte o rodině Štěpánově, že první z celé Acháje uvěřili a dali se do služby bratřím. I vy se ochotně podřizujte takovým lidem a každému, kdo pracuje na společném díle. Mám radost, že přišli Štěpán, Fortunát a Achaikos, neboť mi nahradili vaši nepřítomnost. Uklidnili mé i vaše srdce. Važte si takových lidí!

Olga Janíčková

* * *
Zobrazit všechny články autorky

Datum	Jméno	Téma
11.12. 17:09	olga janíčková
11.12. 13:02	Vesuviana
10.12. 21:26	von
10.12. 16:24	Jaroslava

Navigace

Svátek

Klub

Anketa

Statistika

Podporují nás