Nìco málo o vánoèním èase Betlémy
Událost, která se odehrála v Betlémì pøi narození Je¾íše, se od 13. století dodnes znázoròuje betlémy, je¾ jsou vystavovány v kostelích i na námìstích a vznikají také nové krásné tradice ¾ivých betlémù. V betlémì nesmí chybìt tøi králové, jejich¾ svátek se slaví 6. ledna. V nìkterých zemích, napøíklad ve Španìlsku, si dávají dárky a¾ v tento den, kdy u nás zaèíná Tøíkrálová sbírka pro Charitu ÈR.
V souèasné dobì existuje projekt Køes»anské Vánoce, jeho¾ základní myšlenkou je pøiblí¾it co nejširší veøejnosti mo¾nost navštívit betlémy a tematické programy, které nabízejí bìhem adventu a vánoèní doby køes»anské farnosti a sbory: www.krestanskevanoce.cz
Samota, osamìlost a Vánoce
Po staletí byly Vánoce v naší zemi pøedevším sváteèním èasem vyhrazeným pro rodinu. Mnohdy se slavily docela chudì, bez dárkù a velkých hostin, ale v rodinném kruhu, kdy byly spojeny s bohoslu¾bami nebo milými symboly, jakými je postavení stromeèku èi betlému…
„Lidé, kteøí jsou sami, se proto mohou cítit opuštìni. Lidé mají pøedstavu, ¾e samota je nìco negativního,“ radí psycholog s tím, ¾e „i kdy¾ jsme na Vánoce sami, nemusíme se cítit osamìlí. A pokud ano, neobávejte si øíct o pomoc, o spoleènost. Pozvìte nìkoho k sobì domù, buïte ti, co udìlají první krok. Tato rada platí pro všechny, mladé i staré. Další rada je: komunikujte.
Komunikujte tøeba pøes telefon, se sousedy, známými, pøíbuznými. Jestli¾e se cítíme osamìlí, je to dùle¾itý ukazatel našeho celkového ¾ivota a mìli bychom to vyøešit, odpustit nìkomu blízkému nebo hledat pøátele.“
Pro ty, kteøí se cítí hodnì osamìlí, je mo¾né vyu¾ít pomoci bezplatných psychologických poraden, napøíklad: www.neztratitsevestari.cz/poradna
Štìdroveèerní stùl cestou minulosti
Na èeském venkovì se døíve Štìdrý veèer neobešel bez toho, aby na stole nele¾el èerstvì upeèený chléb. V jiných dnech roku se mohl jíst chleba a¾ tøetí den po upeèení, aby tolik nechutnal a hned se nesnìdl. Pouze o Vánocích byla výjimka a lidé si dopøávali chuti èerstvého chleba.
Vánoce, prastaré tradice a zvyky
Tradice a zvyky se stále vyvíjejí. Nìkteré zanikají a jiné naopak vznikají. Tehdejší tradièní štìdrodenní veèeøe se od té dnešní celkem významnì lišila. Veèeøe zaèínala modlitbou, kdy se po ní podával kulatý oplatek s medem, který pøedstavoval hostii, tedy tìlo Kristovo.
Po oplatku se servírovala polévka. Druh polévky se lišil region od regionu. Nejèastìji to byla bramboraèka, høíbková, èoèková a hrachová. „Puèálka“, jídlo z naklíèeného hrachu, se hojnì vyskytovalo, proto¾e prý strávníkùm zaruèovalo hojnost na celý pøíští rok. Dále byly na stolech houbové omáèky, luštìninová jídla, èoèka, „kuba“, sušené a vaøené ovoce, krupièné a kukuøièné kaše polité medem nebo sirupem. Souèástí veèeøe byly i topinky s èesnekem, mléèná kaše s ovocem, kompotované ovoce a cukroví.
Obvyklé pojídání ryb ke štìdrodenní veèeøi je zvykem velice mladým, ryby se toti¾ na stolech našich pøedkù v tento den prakticky nevyskytovaly. Ryby byly nejprve zále¾itostí bohatých mìš»anù, na vesnici zaèaly pronikat a¾ ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou souèástí vánoèního stolu kapr. Ale i on je dnes u¾ na ústupu. Stále èastìji je vytlaèován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem anebo moøskými rybami èi plody moøe.
Tradice, které nìkde pøetrvávají
Na stole mìlo být podle tradice devìt a¾ 12 chodù jídel, podle mìsícù v roce. Dnes se tento zvyk omezil na poèet druhù cukroví. U štìdroveèerního stolu by nemìl sedìt sudý poèet strávníkù, nosí to prý smùlu, a proto se hospodyòky tuto prekérní situaci sna¾ily obejít tím, ¾e prostíraly o jeden talíø navíc. Øíkalo se, ¾e to prostírání bylo pro náhodného pøíchozího, anebo pro zemøelého èlena rodiny. Pod talíø se pro štìstí a pøínos penìz dávaly mince, anebo rybí šupina. Na stole by nemìl chybìt štìdroveèerní svícen, èi adventní vìnec. V prùbìhu veèeøe by mìlo být pøítmí a od stolu mohla vstávat pouze hospodynì.
Novodobá tradice – Betlémské svìtlo
Myšlenka šíøit Betlémské svìtlo vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. V Èesku se tento novodobý vánoèní zvyk šíøí od prosince 1989. První svìtlo pøivezli do revoluèního Èeskoslovenska èeští exiloví skauti z Rakouska.
Plamínek za¾ehnutý v místì narození Je¾íše Krista a nazvaný Svìtlo pøátelství putuje ve speciálním bezpeènostním obalu letecky z Izraele do Lince, odkud se pøedává do 25 zemí svìta a také institucím, napøíklad Evropskému parlamentu nebo OSN. Do Èeské republiky pøivá¾í Betlémské svìtlo spolu s junáky a skauty Èeský rozhlas.
Co symbolizuje?
Je¾íš je na rùzných místech v Bibli nazýván Svìtlem, tudí¾ o vánoèních svátcích, kdy si pøipomínáme narození Je¾íše Krista, je to v posledních letech spojeno také s tímto pìkným zvykem, ¾e se z Betléma rozvá¾í svìtlo do celého svìta. Informace o rozvozu betlémského svìtla naleznete na: www.betlemskesvetlo.cz
