ČSSZ informuje:

Pečujete ve své rodině o nemohoucí seniory nebo hendikepované osoby? Doba péče má vliv na důchod pečujících osob.

Lidé dlouhodobě pečující doma o své blízké, kteří jsou pro nepříznivý zdravotní stav závislí na jejich pomoci, se často ptají, zda a jak se jim doba péče započte do důchodu. Jak zákon o důchodovém pojištění tyto situace řeší a jak má pečující osoba postupovat? Objasní Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Některá období, ve kterých není člověk výdělečně činný a za která tedy není odváděno pojistné, se v zákonem stanovených situacích považují za tzv. náhradní doby pojištění a započítávají se do potřebné doby pojištění pro důchod. Těmito situacemi jsou také právě:
-  doba osobní péče o osobu mladší 10 let, závislou na péči druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost), -  doba osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Hodnotí se doba péče o osoby blízké a od 1. 7. 2001 také o osoby žijící ve společné domácnosti,

- před 1. 1. 2007 byla důvodem pro zápočet péče jakožto náhradní doby pojištění péče o osobu v různém stupni bezmocnou; od tohoto data se tyto stupně bezmocnosti v právní úpravě transformovaly do I. (částečná bezmocnost) II. (převážná bezmocnost) nebo III. (úplná bezmocnost) stupně závislosti

Kdo je osobou blízkou?
Blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.

Jak se tato specifická doba péče hodnotí pro důchod?
Doba takové péče se pro účely důchodového pojištění hodnotí jako doba pojištění, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání nebo doba samostatné výdělečné činnosti. Uvedená doba péče se hodnotí plně jak pro účely nároku na důchod, tak pro účely jeho výše.
Doba péče o osoby závislé, které nejsou osobou blízkou a ani nežijí s pečující osobou v domácnosti, není považována za dobu důchodového pojištění ani náhradní dobu pojištění.

Čím dobu péče prokázat?
Doba této péče se prokazuje rozhodnutím okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče. Návrh na zahájení řízení o vydání tohoto rozhodnutí lze podat nejdříve po skončení péče nebo v době jejího trvání v souvislosti s podáním žádosti o přiznání důchodu, nejpozději však do dvou let od skončení péče. O účasti na důchodovém pojištění rozhoduje okresní správa sociálního zabezpečení na základě podaného návrhu.

Při podání návrhu na zahájení řízení o vydání rozhodnutí o době a rozsahu péče žadatel předkládá zejména:
-   doklad prokazující totožnost žadatele,
-  doklad prokazující totožnost osoby, o kterou je/bylo pečováno (občanský průkaz, úmrtní list, rodný list dítěte),
-  potvrzení krajské pobočky Úřadu práce prokazující dobu poskytování péče a stupeň závislosti nebo - potvrzení o délce poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu,
-  doklad prokazující příbuzenský vztah žadatele k osobě, o kterou je pečováno (např. rodné listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost osob, oddací listy aj.),
-  v případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat vedení domácnosti žadatele s opečovávanou osobou, např. čestným prohlášením. Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Bližší informace o zápočtu doby péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou každý pracovní den pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

* * *

Komu náleží vdovský nebo vdovecký důchod

Česká správa sociálního zabezpečení informuje, kdo má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, na jak dlouho a za splnění jakých podmínek. Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení se totiž setkávají s nejasnostmi a mýty, které se týkají vdovských a vdoveckých důchodů.

Kdo má nárok na vdovský/vdovecký důchod?
Vdova nebo vdovec má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po manželovi nebo manželce, který/á byl/a poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil/a ke dni úmrtí podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní nebo starobní důchod podle zákona o důchodovém pojištění. Vdovecký nebo vdovský důchod vždy náleží též manželce nebo manželovi osoby, která zemřela následkem pracovního úrazu.

Jak dlouho náleží výplata vdovského/vdoveckého důchodu?
Vdovský nebo vdovecký důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela nebo manželky.

Po uplynutí doby jednoho roku náleží výplata tohoto druhu důchodu, pokud vdova nebo vdovec splňuje některou z uvedených podmínek:
-  pečuje o nezaopatřené dítě - musí jít o dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy či vdovce nebo bylo-li dítě alespoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela nebo manželky do trvalé péče nahrazující péči rodičů,
-  pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
-  pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který žije ve společné domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti,
-  je invalidní pro invaliditu třetího stupně,
-  dosáhl/a alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.

Může dojít k znovuobnovení výplaty vdovského/vdoveckého důchodu?
Nárok na vdovský či vdovecký důchod vznikne znovu, jestliže dojde ke splnění některé z uvedených podmínek do dvou roků po předchozím zániku nároku na vdovský či vdovecký důchod. K případné obnově výplaty nedochází automaticky, ale vždy na základě žádosti, uplatněné prostřednictvím příslušné okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražské, v Brně Městské).

V praxi působí problémy především poslední podmínka, tj. dosažení alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Lidem často není jasná, proto pro názornost uvádíme příklad:

Žena nar. 27. 2. 1955, která vychovala 2 děti, ovdověla 1. 9. 2013. Vdovský důchod jí bude náležet po dobu jednoho roku od úmrtí manžela, tedy do 31. 8. 2014. O nezaopatřené děti nepečuje, není invalidní ani nepečuje o dítě či osobu závislou na péči. Pro nárok na výplatu vdovského důchodu po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela bude tedy rozhodující, kdy dosáhne svého důchodového věku nebo důchodového věku muže stejného data narození jako ona, od kterého se odečtou 4 roky. Důchodový věk této ženy je 60 let – dosáhne ho 27. 2. 2015. Důchodový věk muže stejného data narození je 63 let a 4 měsíce, věk o 4 roky nižší je 59 let a 4 měsíce, toho dosáhne 27. 6. 2014. Tohoto věku dosáhne dříve než svého důchodového věku. To znamená, že žena před 31. 8. 2014 splní jednu ze zákonných podmínek, tedy dosáhne věku o 4 roky nižšího než je důchodový věk muže stejného data narození a výplata vdovského důchodu jí bude náležet i po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela.

Komu vdovský/vdovecký důchod nenáleží?
Vdovský nebo vdovecký důchod nenáleží po druhovi nebo družce, a to ani v případě jejich dlouhodobého spolužití a společné výchovy dětí. Nenáleží ani po rozvedeném manželovi nebo rozvedené manželce. Tento druh důchodu nenáleží ani po registrovaném partnerovi nebo partnerce.

Vdovský či vdovecký důchod zaniká dnem uzavření nového manželství. Tuto skutečnost je vdova či vdovec povinen nahlásit ČSSZ. Pokud osoba po uzavření nového manželství znovu ovdoví, může vzniknout nárok na vdovský důchod po druhém manželovi či manželce.

Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu. Totéž platí v případě vdovce a nároku na vdovecký důchod.

Bližší informace o podmínkách nároku na vdovské a vdovecké důchody a radu v konkrétní situaci poskytnou každý pracovní den pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

* * *

Vdovský a vdovecký důchod nenáleží v té výši jako důchod, který pobírala zesnulá osoba

Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení se nejednou setkávají např. s mylným názorem, že pozůstalé manželce nebo manželovi, bude vyplácen důchod ve stejné výši, jako pobírala zesnulá osoba. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vysvětluje, na čem výše vdovského a vdoveckého důchodu závisí. Pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu nijak neomezuje výdělečnou činnost vdovy nebo vdovce.

Kolik činí vdovský/vdovecký důchod?
Stejně jako se starobní a invalidní důchod skládá ze dvou částí – tj. procentní a základní výměry – je tomu tak i v případě vdovského nebo vdoveckého důchodu. Výše procentní výměry vdovského nebo vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měla nebo by měla nárok zesnulá osoba v okamžiku úmrtí. Základní výměra vdovského a vdoveckého důchodu je stejná jako u ostatních druhů důchodů a činí v roce 2013 Kč 2 330 (výši určuje zákon). Procentní výměra se zjednodušeně zjišťuje z dosahovaných výdělků a získané doby pojištění.

Příklad č. 1:
Žena, která ovdověla, pracuje, nepobírá žádný důchod. Její zemřelý manžel pobíral starobní důchod, který k datu úmrtí činil 14 530 Kč měsíčně, z toho 12 200 Kč činila procentní výměra a 2 330 Kč základní výměra. Ženě tedy bude náležet procentní výměra vdovského důchodu ve výši 6 100 Kč (50 % z 12 200 Kč). Vdovský důchod ženy bude vč. základní výměry 2 330 Kč činit celkem 8 430 Kč měsíčně.

Příklad č. 2:
Muž, který ovdověl, nepobírá žádný důchod. Jeho zemřelá manželka také nepobírala žádný důchod, důchodového věku pro starobní důchod ještě nedosáhla. Procentní výše jejího invalidního důchodu, na který by měla nárok v době smrti, by činila 10 228 Kč měsíčně. Procentní výměra vdoveckého důchodu muže bude tedy činit 50 % této částky, tj. 5 114 Kč, a základní výměra 2 330 Kč, vdovecký důchod bude muži náležet ve výši 7 444 Kč měsíčně.

Jaká je výše vdovského/vdoveckého důchodu, pokud vdova/vdovec pobírá již důchod starobní nebo invalidní?
Dojde-li k souběhu nároků na výplatu vdovského či vdoveckého důchodu a starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se vyšší důchod v plné výši (včetně základní výměry) a z nižšího důchodu polovina procentní výměry. Je-li výše obou důchodů stejná, krátí se na polovinu procentní výměra vdovského či vdoveckého důchodu.

Příklad č. 3:
Žena pobírá starobní důchod 12 270 Kč měsíčně, z toho 9 940 Kč činí procentní výměra a 2 330 Kč základní výměra. Zemřelému manželovi náležel k datu úmrtí starobní důchod ve výši 15 470 Kč měsíčně, z toho 13 140 Kč činila procentní výměra a 2 330 Kč základní výměra. Ženě po manželovi náleží vdovský důchod a jeho výše činí polovinu procentní výměry, tedy 6 570 Kč (50 % z 13 140). Procentní výměra starobního důchodu ženy činí 9 940 Kč – je tedy vyšší, než procentní výměra vdovského důchodu. Ženě proto při souběhu důchodů bude vyplácena částka ve výši 15 555 Kč měsíčně, protože:
-  procentní výměra starobního důchodu náleží v plné výši, tj. ve výši 9 940 Kč měsíčně,
-  základní výměra ve výši 2 330 Kč měsíčně náleží pouze jednou, a to ke starobnímu důchodu,
-  50 % procentní výměry vdovského důchodu (tj. 50 % z 6 570 Kč) činí 3 285 Kč měsíčně.

Bližší vysvětlení týkající se vdovského nebo vdoveckého důchodu v konkrétních případech podají každý pracovní den pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

K 30. 9. 2013 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení celkem 564 235 vdovských důchodů (z toho bylo 533 329 vypláceno v souběhu se starobním nebo invalidním důchodem) a 97 218 vdoveckých důchodů (z toho bylo 90 816 vypláceno v souběhu se starobním nebo invalidním důchodem). Průměrná výše vdovského důchodu vypláceného sólo činila k 30. 9. 2013 7 216 Kč, průměrná výše sólo vdoveckého důchodu 6 218 Kč. Průměrná výše souběhu vdovského a starobního nebo invalidního důchodu činila Kč 11 855 a průměrná výše souběhu vdoveckého a starobního nebo invalidního důchodu činila Kč 13 449.

* * *

Bez potřebné doby důchodového pojištění nárok na sirotčí důchod nevznikne

Pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení se opakovaně, zejména v souvislosti s úmrtím mladších lidí, setkávají s údivem pozůstalých, když se dozví, že pro nárok na sirotčí důchod musela zesnulá osoba získat potřebnou dobu pojištění. Základní podmínkou nejen pro nárok na starobní a invalidní důchod, ale i pro důchody pozůstalostní, tedy vdovské, vdovecké a sirotčí, je potřebná doba pojištění. V případě pozůstalostních důchodů musí stanovenou dobu důchodového pojištění získat zesnulá osoba, jinak důchod po ní nemůže být přiznán.

Jaké jsou podmínky pro nárok na sirotčí důchod?
Na sirotčí důchod má nárok osiřelé nezaopatřené dítě po zesnulém rodiči (osvojiteli) nebo po osobě, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy (společné výchovy manželů). Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi.

Tento druh důchodu je přiznán vždy nezaopatřenému dítěti v případech, kdy zesnulé osobě byl vyplácen starobní či invalidní důchod, anebo zemřela následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Podmínka nároku na sirotčí důchod je také splněna, když zesnulá osoba sice nepobírala starobní či invalidní důchod, ale ke dni úmrtí získala alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod nebo splnila podmínky nároku na starobní důchod.

Příklad č. 1:

Otec dítěte zemřel ve věku 30 let, pracoval, nepobíral důchod. V posledních 10 letech před úmrtím získal 3 roky pojištění. Podmínkou pro nárok na invalidní důchod u osoby starší 28 let je získání 5 let pojištění v posledních 10 letech. Podmínku nároku na invalidní důchod ke dni úmrtí sice nesplnil, přesto nárok na sirotčí důchod vznikne - otec získal alespoň polovinu potřebné doby pojištění.

Příklad č. 2:

Matka zemřela ve věku 45 let. S dobou studia a dobou péče o dítě získala celkem 12 let pojištění. Od svých 30 let nepracuje, je v domácnosti. Jejímu 20letému synovi, který studuje vysokou školu (je tedy nezaopatřeným dítětem), nárok na sirotčí důchod nevznikl, protože matka nesplnila ke dni úmrtí podmínky na starobní důchod ani nezískala polovinu potřebné doby pro nárok na invalidní důchod, tedy 2,5 roku v posledních 10 letech před úmrtím nebo 5 let v posledních 20 letech před úmrtím.

Zmírněná podmínka potřebné doby pro nárok na sirotčí důchod na polovinu platí necelé 2 roky, od 1. 1. 2012. Počet žádostí o sirotčí důchod, které musely být zamítány před 1. 1. 2012 pro nesplnění zákonných podmínek, evidovala ČSSZ v uplynulých letech více než 500 ročně. V roce 2012 se jejich počet snížil, přibližně o 100. Osoby, kterým sirotčí důchod nebyl před 1. 1. 2012 přiznán pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění ze strany zesnulé osoby, si o něj mohou znovu požádat s tím, že nárok na přiznání sirotčího důchodu jim vznikne od 1. 1. 2012, pokud zesnulá osoba splnila alespoň mírnější podmínku doby pojištění, tedy ke dni úmrtí získala v rozhodném období alespoň polovinu potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod. Podmínkou je též to, aby dítě bylo stále nebo se stalo opětovně nezaopatřené.

Kdy je dítě nezaopatřené?
Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle však do 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz či z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopno vykonávat výdělečnou činnost.

Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.

Skutečnost, že dítě již nesplňuje podmínku nezaopatřenosti, je oprávněný nebo jiný příjemce povinen do 8 dnů písemně ohlásit ČSSZ.

Obecná podmínka potřebné doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu je u osob:
starších 28 let 5 roků:
ve věku od 26 let do 28 let 4 roky;
ve věku od 24 let do 26 let 3 roky;
ve věku od 22 let do 24 let 2 roky;
ve věku od 20 do 22 let 1 rok a
do 20 let věku méně než 1 rok.
Pro účely posouzení nároku na pozůstalostní důchody se podmínka potřebné doby pojištění zjišťuje z posledních deseti let před datem úmrtí.

Dále platí, že u lidí starších 38 let je podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod splněna i tehdy, pokud činí alespoň 10 let, které byly získány v období posledních 20 let před úmrtím. V případě pozůstalostních důchodů však podmínka získání 10 let pojištění v posledních 20 letech před úmrtím platí pouze u osob zemřelých po 31. 12. 2009.

Bližší informace týkající se nároku na sirotčí důchod v konkrétních případech, poskytnou každý pracovní den pracovníci okresních správ sociálního zabezpečení nebo call centra pro důchodové pojištění na telefonním čísle 257 062 860.

Tabulka: Počty žádostí o sirotčí důchod

Rok 2008:
Podané žádosti 4262
Zamítnuté žádosti 514

Rok 2009:
Podané žádosti 4 582
Zamítnuté žádosti 548

Rok 2010:
Podané žádosti 4 505
Zamítnuté žádosti 570

Rok 2011:
Podané žádosti 3 989
Zamítnuté žádosti 524

Rok 2012:
Podané žádosti 4 381
Zamítnuté žádosti 423

K 30. 9. 2013:
Podané žádosti 3 057
Zamítnuté žádosti 277

Jana Buraňová, ČSSZ