Zøíceniny hradu Sternberku strmí na výbì¾ku jesenických hor, as tøi hodiny severovýchodnì od Olomouce. Hrad ten vystavìl Jaroslav ze Šternberku, dle nìho¾ hrad i pozdìji zalo¾ené mìsto jméno má, obdarován byv vìtším dílem pozemkù k panství tomu pøinále¾ejících králem Václavem za vítezství, jeho¾ dobyl roku 1241 nad Tatary u Olomouce.
Jaroslav zemøel r. 1277, zanechav syna Jaroslava II. a tøi dcery Kunhutu, man¾elku Jiøího z Kravaøova, Bohunku, man¾elku Jindøicha Slavaty a Ofku, man¾elku Boøuty z Martinic.
Jaroslav II. zemøel bez dìdicù roku 1296 a panství pøecházelo pak na rùzné majitele, a¾ èás» jeho se Šternberkem roku 1695 koupil koneènì kní¾e Adam Lichtenstein za 504.000 zlatých rýnských, èím¾ rod Lichtensteinùv v dr¾ení panství se uvázal a je posud dr¾í.
Porá¾ka Tatarù pod Hostýnem
Obraz Mikuláše Alše znázoròuje výjev z bitvy pod Hostýnem, kterak køes»anské vojsko porá¾í divoké tlupy Tatarù. Tataøi, kmen asiatský, vytrhli ze svých konèin støedoasiatských do Evropy, ztroskotali øíši ruskou, vtrhli do Polska, do Uher a do Moravy, všudy porá¾ejíce vojska køes»anská, pleníce a pustošíce mìsta i dìdiny. Ukrutnosti a ohavnosti, jaké páchali na pøemo¾ených, nedají se popsati.
Po vítìzné bitvì nad vojskem polským u Lehnice vrhli se do Moravy, nemohouce pro záseky v kladské ¾upì do Èech.
Na Moravì odolala Tatarùm jenom mìsta Brno, Olomouc a Unèov.
Velikých porá¾ek utrpìli koneènì Tataøi u Olomouce a u sv. Hostýna roku 1241, zvláštì té¾ pomocí vojska èeského. Jaroslav ze Šternberka byl hlavním vùdcem vítìzných vojsk køes»anských, jich¾to hrdinnos» a vítìzství opìvuje ji¾ básník rukopisu královédvorského.
severovýchodnì od Olomouce. Hrad ten vystavìl Jaroslav ze Šternberku, dle nìho¾ hrad i pozdìji zalo¾ené mìsto jméno má, obdarován byv vìtším dílem pozemkù k panství tomu pøinále¾ejících králem Václavem za vítezství, jeho¾ dobyl roku 1241 nad Tatary u Olomouce. 
man¾elku Boøuty z Martinic.