LISTY JANOVY, PRVNÍ LIST JANÙV CITACE BIBLE: Køes»anská tradice, její¾ nejstarší písemný záznam pøinášejí církevní otcové Ireneus a Klement Alexandrijský øíká, ¾e autor ètvrtého evangelia, apoštol Jan Zebedeus, je i pisatelem tøí listù Janových. Za adresáty pokládá tato tradice církevní obce v Malé Asii, obklopené nenávistí pohanského svìta a èelící bludaøùm, kteøí popírali vtìlení Bo¾ího Syna, svou vlastní høíšnost i závaznost pøikázání vzájemné bratrské lásky.
V prvním Janovì listu utvrzuje autor køes»any v pevném postoji víry a vštìpuje jim zdravé køes»anské sebevìdomí, které pramení ze skuteèného spoleèenství s Bohem, je¾ církev má na rozdíl od tzv. bludaøù. Spoleèenství køes»anù s Bohem a vzájemné spoleèenství køes»anù tvoøí nedìlitelný organický celek, který v sobì zrcadlí naddìjinný vztah lásky mezi Otcem a Synem. Jan vede adresáty listu k jistotì, ¾e mají spoleèenství s Bohem, jsou vyvoleni, oddìleni od svìta a stojí na stranì vítìzné pravdy. Otevírá jim oèi pro dùvody této jistoty tak, jak se v ¾ivotì církve projevují v poslušnosti apoštolského uèení, v pøítomnosti Ducha svatého a ve vzájemné lásce.
Ve druhém a tøetím Janovì listu jde o misii bludaøù, kterým køes»ané nemají poskytovat ani materiální ani mravní podporu. Naopak Tøetí list oceòuje úèinnou pomoc, se kterou vyšel Gaios vstøíc misionáøùm, kteøí ze sídla autorova pøinášejí zvìst zjevenou Bohem. Kdo poskytuje pomoc misionáøùm, podílí se pøímo na jejich díle, a to jak ve zlém, jde-li o podporu bludaøù, tak v dobrém, jde-li o podporu pravovìrných kazatelù.
Janovy listy byly napsány koncem 1. stol. Tradice klade autorovo sídlo do Efezu v Malé Asii.
SLOVA BIBLE: Vstupní slovo
Co bylo od poèátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oèi vidìli, na co jsme hledìli a èeho se naše ruce dotýkaly, to zvìstujeme: Slovo ¾ivota. Ten ¾ivot byl zjeven, my jsme jej vidìli, svìdèíme o nìm a zvìstujeme vám ¾ivot vìèný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Co jsme vidìli a slyšeli, zvìstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na spoleèenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Je¾íšem Kristem. To píšeme, aby naše radost byla úplná.
Jsme povoláni do svìtla
Toto vám píšu, dìti moje, abyste nehøešili. Avšak zhøeší-li kdo, máme u Otce pøímluvce, Je¾íše Krista spravedlivého. On je smírnou obìtí za naše høíchy, a nejenom za naše, ale za høíchy celého svìta. Podle toho víme, ¾e jsme ho poznali, jestli¾e zachováváme jeho pøikázání. Kdo øíká: ´Poznal jsem ho´, a jeho pøikázání nezachovává, je lháø a není v nìm pravdy. Kdo však zachovává jeho slovo, vpravdì v nìm láska Bo¾í dosáhla svého cíle. Podle toho poznáváme, ¾e v nìm jsme. Kdo øíká, ¾e v nìm zùstává, musí ¾ít tak, jak ¾il on.
DRUHÝ LIST JANÙV SLOVA BIBLE: Varování pøed bludaøi
Do svìta vyšlo mnoho tìch, kteøí vás svádìjí, nebo» nevyznávají, ¾e Je¾íš Kristus pøišel v tìle; kdo takto uèí, je svùdce a antikrist. Mìjte se na pozoru, abyste nepøišli o to, na èem jste pracovali, ale abyste dostali plnou odmìnu. Kdo zachází dál a nezùstává v uèení Kristovu, nemá Boha; kdo zùstává v jeho uèení, má i Otce i Syna. Pøijde-li nìkdo k vám a nepøináší toto uèení, nepøijímejte ho do domu a nevítejte ho, kdo ho vítá, má úèast na jeho zlých skutcích.
TØETÍ LIST JANÙV SLOVA BIBLE: Vstupní slovo
Já starší milému Gáiovi, jeho¾ miluji v pravdì. Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobøe daøilo a abys byl zdráv – tak jako se dobøe daøí tvé duši. Velice jsem se zaradoval, kdy¾ pøišli bratøí a vydávali svìdectví o tvé opravdovosti, o tom, ¾e ¾iješ v pravdì. Nemám vìtší radost, ne¾ kdy¾ slyším, ¾e moje dìti ¾ijí v pravdì.
Spor o cestující bratry
Vìrnì jednáš, milovaný, v tom, co èiníš pro bratry, a to pro ty, kteøí pøišli odjinud; oni vydali pøed církví svìdectví o tvé lásce. Dobøe uèiníš, kdy¾ je vypravíš na další cestu, jak se sluší pøed Bohem, nebo» pro jméno Kristovo se vydali na cesty a od pohanù nic nepøijímají. Proto jsme povinni takových se ujímat, abychom mìli podíl na práci pro pravdu.
