Pokud nám nohy slou¾í
Pøíroda nám zaèíná pøát svým poèasím, a to je nejvhodnìjší doba navštívit nìjakou rozhlednu èi vyhlídku.
Rozhledna je stavba postavená èlovìkem a upravená pro rozhled do kraje. Z vyhlídky se èlovìk také rozhlí¾í do kraje, ale ta vyu¾ívá jen pøírodní podklad. Rozhledna musí splòovat i další podmínky, co¾ znamená výšku minimálnì 4 metry s mo¾ností pøístupu veøejnosti minimální 1 den v roce a také ¾e na vyhlídkovou plošinu lze vstoupit bez horolezeckých technik. Materiál na rozhlednu mù¾e být rùzný od døeva pøes kameny a¾ po kov. Je to tedy docela drahá zále¾itost, a proto první rozhledny vznikaly na šlechtických pozemcích a také náklady na jejich výstavbu šlechta hradila.
Mezi nejstarší rozhledny u nás je stavba v podobì minaretu v lednicko-valtickém areálu. Vznikla podle plánu architekta Josefa Hardtmutha v letech 1797-1804 v dobì kní¾ete Aloise II z Liechtensteinu.
Za první horskou rozhlednu je pova¾ována kamenná novogotická Josefova vì¾ na Kleti. Zakladatelem byl Josef Johann Nepomuka ze Schwarzenberku a po nìm získala jméno, mìla i triangulaèní funkci pro práci kartografù a slou¾ila i jako hvìzdárna. Byla postavena v letech 1821-25, má válcovitý tvar výšku 20 metrù, vyhlídková plošina je v 18 metrech. Dnes slou¾í i jako televizní vysílaè TV multiplexu 24. Byla citlivì rekonstruována v roce 2009.
Pro lázeòské hosty v Mariánských lázních slou¾ila Hamelika od roku 1876, rozhledna má 100 schodù, které jim dávaly pìknì zabrat. To v Karlových Varech mají od roku 1876 pseudogotickou cihlovou stavbu v podobì minaretu nazvanou Vyhlídka Karla IV mající jen 80 schodù.
Nejkrásnìjší rozhledna v Èeském Švýcarsku je Taneènice, pùvodnì døevìná od roku 1885 ta ale nepøe¾ila bouøi v roce 1903 a byla postavená nová, kamenná v roce 1905 a do výšky 20 metrù se dostanete po 138 schodech.
Velice zajímavá je rozhledna na nejvyšší èeské stolové hoøe na Dìèínském Snì¾níku. Její unikátnost je v mísení proudìní vzduchu a¾ od Severního moøe a proto se jí øíkalo Vìtrné láznì. Za svùj vznik v roce 1863 vdìèí hrabìti Františku Antonínovi Thunovy, který podle projektu drá¾ïanského architekta Hänela zaèal stavìt honosnou na tehdejší dobu, kamennou vì¾. Dokonèena byla v roce 1864 a je ozdobena pseudogotickými prvky. Krátkou dobu slou¾ila pro potøeby zemìmìøièù. Zajímavostí je ,¾e dìèínský profesor Färber zde v roce 1936 zachytil televizní signál berlínské televizní stanice v dobì konání Olympijských her v Berlínì. V roce 1955 si zahrála ve filmu Vìtrná hora, pak u¾ ji èekalo jen chátrání. Byla sice v roce 1985 pøijata do památkové péèe, ale vzhledem ke svému špatnému stavu byla uzavøena. Generální opravy se vì¾ doèkala v roce 1992, rozhledna byla znovu otevøena, ale je „okrášlená“ rùznými vysílaèi a parabolami.
V okolí mìsta Ústí nad Labem je nìkolik rozhleden, které vznikaly v dobì zájmu o turistiku tedy 80 léta 19 století. Mezi nejznámìjší patøí Erbenova vyhlídka ji¾ od roku 1888, ale její pùvodní døevìná stavba krytá šindelem nepøe¾ila prudkou zimní bouøi v roce 1898 a zùstala po ní jen podezdívka. Vichøice v roce 1903 shodila i druhou døevìnou vì¾, po které zùstala jen ta pùvodní kamenná podezdívka, ale i tu v roce 1911 znièil blesk. Obnovena byla nìmeckým Horským spolkem v roce 1933 a své jméno dostala po jejím dlouholetém pøedsedovi Alexandru Erbenovy. Teprve v roce 2006 byla opravena, je oproti pùvodní 2x vyšší a 15 metrù poskytuje výhled na Èeské støedohoøí s Milešovkou, Bukovou horu, Krušné hory s Bouøòákem, na mìsto Teplice a Ústí nad Labem, Komáøí ví¾ku a jezero Milada. Výhodou je, ¾e je pøístupna celoroènì bez poplatkù a 58 schodù se dá vyjít.
V mìstské èásti Ústí nad Labem Støekov je jednoduchá kamenná rozhledna na kopci Malé sedlo v místì bývalé letecké pozorovatelny. Vì¾ je vysoká pøes 8 metrù na vyhlídkovou plošinu vede 47 døevìných schodù a byla zpøístupnìna v roce 2010. Je z ní výhled na Labské vrchy, na Vìtruši, Støí¾ovický vrch, Mariánskou skálu i Krušné hory. Je volnì celoroènì pøístupná.
Zatím nejmladší rozhledna na Lucemburkovì kopci ve výšce 564 metrù u obce Maleèov nedaleko Ústí nad Labem vznikla díky nadšencùm ze Spolku Maleèovský rozhled a dobrovolníkù. Celou konstrukci vyrobil tesaø Martin Andáš ze ®itenic a vznikla ètyøpatrová celodøevìná stavba. K její výšce 11 metrù vede 61 schodù a pak se otevøe pohled na Èeské støedohoøí, Øíp, Prahu, na Tiské stìny ale i na Dìèínský Snì¾ník, Rù¾ový Vrch, Königstein, Bezdìz, Ještìd a¾ do Krkonoš a byla zpøístupnìna veøejnosti v roce 2020. Také je otevøena celoroènì bez poplatkù.
Jaroslava Krejèová
* * *
Ilustrace https://www.kudyznudy.cz/
Erbenova vyhlídka Foto: Petr Chaloupka
