FOTOPOSTØEHY: Moje kuchyò, moje laboratoø
Stala jsem se bio¾enou. Nedobrovolnì. Jenom¾e kdy¾ moje tìlo vyhlásilo protest a na své obrovské zákazové znaèce pøeškrtlo valnou èást mnou bì¾nì konzumovaných potravin, nezbylo mi nic jiného. Zoufale jsem zírala do knihy svých - za celý ¾ivot posbíraných - receptù, z ní¾ jsem jich mohla 95 % vylouèit. Co teï? Do lesa na koøínky? Nebo radši rovnou hladovka? Všechno mi pøipadalo snazší, ne¾ zaèínat úplnì od nuly. Shánìt jiné potraviny, nové recepty, všechno se uèit znovu. Trávit èas v kuchyni pro mì byla v¾dycky spíš nutnost ne¾ záliba. Tak¾e to vypadá na malé kuchyòské galeje!
Nejprve jsem šla cestou nejmenšího odporu. Zeptala jsem se nadšenìjších a zkušenìjších biokuchaøek... Dobromyslnì mì zavalily tisícemi a tisícemi zdravých receptù, zahltily jimi poèítaè a na nìkolik hodin ucpaly internetovou sí» v celé støední Evropì. Trpìlivì jsem se tìmi megadaty probírala a odškrtávala polo¾ku po polo¾ce - ve vìtšinì receptù se nacházela minimálnì jedna ingredience na mé zákazové znaèce. Sakra! Paklíèek karet, které jsem si vylosovala, byl uboze hubený. Kdy¾ koneènì nìjaký recept prošel, zaèínal zpravidla nìjak takhle: "Èerstvì nasbírané chaluhy z rovníkového proudu Tichého oceánu suš po dobu 72 hodin pøi teplotì 28,7 °C. Kdy¾ jsou chaluhy dokonalé suché, namoè je na 24 hodin do pøefiltrované vody obohacené o..." Ajaj. Bude to t쾚í, ne¾ jsem si myslela!
Tak¾e jinak. Nádech, výdech... Uklidnit se. Pak skoèit do obchodu, zabrousit do regálù se zdravou stravou a zaèít znovu vybavovat laboratoø. Vìtšinu toho, co nemají, sehnat na internetu. Na jednìch stránkách nìco, na jiných nìco jiného. Nekoukat na ceny! No a kdy¾ je všechno po kupì, nakonec se s curiovským odhodláním pustit do chemických pokusù. Prostì nìco vyzkoušet. Jak se to dìlalo kdysi. "Pøimìøenì, pøimìøenì," nìjak u¾ to dopadne... A dopadlo. Jupííí! Hned na poprvé se to povedlo. Ovesná placka naslano a ovesné sušenky nasladko. Chutná mi to, mám radost. Mo¾ná to pùjde...
Po prvotním úspìchu posíleném štìstím zaèáteèníka ovšem nastávají horší chvíle... Pøíští várka splácaná s falešnì nabytou sebejistotou se roztekla po peèicím plechu jako patnáctka pøed pìkným klukem. Sakra! Mìla jsem si minule poznamenat, kolik jsem èeho pou¾ila. No ale dobøe, pøíštì odmìøuju a zapisuju. A mám další nápad: Abych nejedla poøád to samé, zkusím místo ovesné mouky kokosovou... Tìsto navíc hustím i samotným sypaným kokosem. V rukou válím kulièky, které dr¾í dobøe tvar, hezky voní. Jenom¾e ouha, pøesto¾e v nich jsou samé dobré pøísady, nedá se to jíst. Sousto mi podivnì roste v puse, hrdlo se stahuje do šíøe brèka - jsem had, co místo myši spolkl krávu. Tak nic, zpátky k ovsu. Dej kobylám, to ti povídám...!
Zaèínám si zvykat, systémem "pokus-omyl" se uèím rùzná vylepšení, podobnì jako u náhrady peèiva postupuji i u teplých jídel. I tam mi zaèínají docházet nápady. Ryby jím teï tak èasto, ¾e se musím obèas v zrcadle kontrolovat, jestli u¾ mi nerostou ¾ábry. Nìkteré kombinace jím opravdu poprvé v ¾ivotì, tøeba makrelu se špenátem, bazalkou a pohankovými tìstovinami - nic víc, pak u¾ jen sùl. Je to chutné, ale vìènì se to jíst nedá. Potøebuji do procesu zaøadit více pøísad! Projí¾dím internet, hledám mo¾nosti... A nìco málo nacházím, i kdy¾ mì z tìch cen docela pøechází zrak. No, ty kráso! Ke všemu jsou všechny tyhle ú¾asnì zdravé pøísady ne v¾dy úplnì chutné... Za ty prachy to ale pøece nevyhodím! Uèím se je zpracovat, rùznì kombinovat, dochucovat. A postupnì se v tom zlepšuju. Nebo si mo¾ná jen zvykám, jsem skromnìjší. Jojo, hlad je opravdu dobrý kuchaø.
Po tøech mìsících experimentování mám odvahu vyzkoušet, co by se mnou udìlal návrat k pùvodní stravì. Aspoò obèas si trochu zahøešit....! Mám ukrutnou, a¾ vra¾ednou chu» na obyèejný rohlík. Po starém klasickém zpùsobu si ho zamáznu máslem a vylepším šunèièkou. Mòam! Velmi rychle ale pøichází zklamání. Extáze chutí se nekoná. Asi se mi zmìnilo vnímání. Ten rohlík je... prostì... úplnì obyèejný! Cítím ho na jazyku úplnì jinak ne¾ v mých vzpomínkách. Vlastnì zlaté moje ovesné placièky, které u¾ teï chystám na více zpùsobù, tøeba se strouhanou mrkví a opéct na pøepuštìném másle. No tak dobøe... Ještì pøed pár týdny jsem se bála Vánoc bez klasického cukroví, ale teï vím, ¾e to prostì dám. Doufám, ¾e i bez závisti. Plním ostatnì svou "krabièku cukroví" ka¾dý týden, tak co. Èím dál snadnìji, chutnìji a zdravìji. A to je pøece to nejdùle¾itìjší! Bøíško si u¾ zase spokojenì pøede - fachèí pøesnì tak, jak má pøedepsáno v návodu od výrobce. Vzájemnì si posíláme své díky. Èlovìk zvládne všechno, co se zvládnout rozhodne. A heè, vypadá to, ¾e vìtšinu vylouèených potravin budu moci postupnì zaøazovat do stravy zpátky. U¾ brzy... Na co se nejvíc tìším? Na banány a kakao, mòam!
epším šunèièkou. Mòam! Velmi rychle ale pøichází zklamání. Extáze chutí se nekoná. Asi se mi zmìnilo vnímání. Ten rohlík je... prostì... úplnì obyèejný! Cítím ho na jazyku úplnì jinak ne¾ v mých vzpomínkách. Vlastnì zlaté moje ovesné placièky, které u¾ teï chystám na více zpùsobù, tøeba se strouhanou mrkví a opéct na pøepuštìném másle. No tak dobøe... Ještì pøed pár týdny jsem se bála Vánoc bez klasického cukroví, ale teï vím, ¾e to prostì dám. Doufám, ¾e i bez závisti. Plním ostatnì svou "krabièku cukroví" ka¾dý týden, tak co. Èím dál snadnìji, chutnìji a zdravìji. A to je pøece to nejdùle¾itìjší! Bøíško si u¾ zase spokojenì pøede - fachèí pøesnì tak, jak má pøedepsáno v návodu od výrobce. Vzájemnì si posíláme své díky. Èlovìk zvládne všechno, co se zvládnout rozhodne. A heè, vypadá to, ¾e vìtšinu vylouèených potravin budu moci postupnì zaøazovat do stravy zpátky. U¾ brzy... Na co se nejvíc tìším? Na banány a kakao, mòam!