Koupání na Gran Canarii
Tak jako ka¾dý rok i letos jsem mìla potøebu naèerpat koncem léta sluníèko a energii na nìkterém sluneèném místì, øíkám si, posílím si imunitu, zaplavu v moøi a vùbec cestování je mùj koníèek.
Vybrala jsem si Gran Canarii, jeden z Kanárských ostrovù vìèného jara, také proto, ¾e jsem letìla sama a tento ostrov ji¾ trochu znám.
Krásný kruhový ostrov, z letadla vidíme tvar sopeèného ku¾elu a zblízka je prostì nádherný. Ka¾dý si má mo¾nost vybrat letovisko dle svého pøání, nebo» Gran Canaria je nazývána „miniaturním kontinentem“ a konec záøí – øíjen je opravdu pøíjemné poèasí a hlavnì teplouèký Atlantik.
Mám ráda oblast v blízkosti Maspalomas nebo-li malá Sahara. Nekoneèné píseèné duny, je¾ se táhnou po ploše 250 hektarù jsou natolik veliké, ¾e si opravdu pøipadám jako na Sahaøe.
Vstávala jsem brzy, v hotelu nebyl problém se snídaní a dlouhou pobøe¾ní promenádou jsem k dunám došla. Po ránu byl písek docela pøijatelný, chladivý, ale jakmile sluníèko bylo výše, zaèal ponìkud pøipalovat do chodidel, ale bylo témìø liduprázdno a já byla, aè sama, spokojená.
Došla jsem si k majáku Maspalomas, který je na úplném jihu ostrova. Svìtlo majáku je umístìno ve výšce cca 60 metrù a je vidìt a¾ ze vzdálenosti 19 mil. Byl dokonèen v roce 1890 a v roce 2005 byl prohlášen národní památkou.
Na pobøe¾ní promenádì si fotím staroøeckého boha moøe a vodního ¾ivlu Poseidona, vhodím mu peníz do pøipravené mistièky a nevím jak mohl poznat, ¾e jsem Èeška, z obleèení urèitì nikoliv, všichni turisté vypadají nìjak stejnì. Dá mi tøi duhové sklenìné kulièky pro štìstí a nìjak asi vytušil, ¾e to štìstí budu potøebovat.
Podìkuji mu a Poseidon se dá do øeèi, zjistím, ¾e je z Brna, støídá se s kolegou a po skonèení „smìny“ si uvaøí rajskou omáèku s knedlíkem a sekanou. Bylo to docela pøíjemné setkání, budu na nìj ještì tento den dost vzpomínat.
Pomalu se loudám podél Atlantiku, který je zpìnìný, vzbouøený, samozøejmì je zákaz koupání. Je velmi pøíjemné jít bosky, noøit se do písku, brouzdat se v teplé vodì. Ovšem sluníèko sílí, voda je teplá a já pøicházím do nìkolikakilometrové èásti oblasti, která je proslulá nudismem.
Nudistická plá¾ je zde oficiální, nikdo se nad nièím nepozastavuje. Vzpomenu si na mládí, kdy jsme jezdívali do lomù Ameriky v Èeském krasu a byli vyhánìni pøíslušníky SNB i na to, jaké bylo krásné koupání v noci v jihoèeských rybnících.
Tak¾e, kdo by odolal, jsem sama, zcela urèitì není pøed kým se stydìt, nejsou zde ani èlenové rodiny, ani pøátelé, ba ani nadøízení ze zamìstnání. Tak¾e honem svléknout plavky, vše dát do batù¾kù, který je zcela nezbytným doplòkem mých dnù a ponoøit se do hebkých vln Atlantiku.
Asi jsem pøi koupání zcela zapomnìla na èas a hlavnì si dostateènì nehlídala svùj malý batù¾ek, to koupání bylo tak skvìlé, ¾e jsem nìjak nevnímala èas ani smìr vln.
I vyjdu z moøe na bøeh. Všechno je nìjak jinak a já hlavnì nevidím svùj batoh, kde mám svršky, fo»ák, mobil, kartu do hotelu, obleèení, a další potøebné nezbytnosti. Ó, jé, tì¾ká chvíle, hledám, batoh nikde, co si poènu??? Vidím posed plavèíka a vydám se k nìmu a svými pár nìmeckými slovíèky mu líèím svùj problém, docela komická situace, ale moc do smíchu mi nebylo.
Mládenec praví: no, problem, madam, no problema, a volá policii, situace se vyhrocuje, obleèení nemám ¾ádné, na hlavu mi pere sluníèko. Po pár minutách pøijede auto s tøemi krásnými mládenci, samozøejmì zcela obleèenými, opìt praví: no problémy, madam.
Já tedy mìla problém veliký, øíkala jsem si, snad mi pùjèí nìjakou deku, prostìradlo nebo nìco, nejradìji bych se propadla anebo, kdyby mi tak bylo dvacet, èi tøicet….. let. Policisté mì posadí do auta a krok za krokem se vracíme zpìt po plá¾i a já usilovnì koukám, kde by mohl být mùj batoh. Kupodivu ho najednou vidím, byl opravdu dost daleko. Moje radost byla pøeveliká, podìkuji, nasoukám se plavek a pádím radìji po moøském bøehu pryè, smìr mùj hotel.
Samozøejmì po desítkách metrù mi otrne a øeknu si: pùjdu se zase vykoupat, pocit volnosti a svobody zvítìzí, opìt odlo¾ím všechny svršky a ponoøím se do vln Atlantiku. Jsem ovšem u¾ daleko více obezøetnìjší, po batohu se dívám a nezùstanu ve vlnách dlouhou dobu.
Do hotelu se vracím a pro sebe si udìlám pøedsevzetí, a¾ pøijedu z dovolené musím se nauèit více slovíèek, kdyby opìt nastala nìjaká prekérní situaci.
Gran Canarii jsem si jinak projezdila sítí autobusù, i pøi mé jazykové nevybavenosti je to mo¾né, staèí mít mapu a øidièe autobusu se tøeba i 2x zeptat na cíl cesty. Pøíštì to bude o mé cestì do pøístavu Puerta de Mogan, event. do hlavního mìsta.
Tak slo¾itou, nezávidìníhodnou, situaci jako byla na plá¾i v blízkosti Maspalomas jsem u¾ naštìstí neza¾ila.
Text i foto:Kvìta Roznìtínská
***
Zobrazit všechny èlánky autorky