Výstavu mapující historii a vývoj svìtla ovládaného èlovìkem mohou nyní zhlédnout návštìvníci Muzea v Zábøehu. Expozice nese název Posvi»me si na to aneb Od louèe k ¾árovce. Návštìvníky èeká prostøednictvím sbírkových pøedmìtù pøíbìh o tom, jak kdosi dávno rozdìlal první oheò a nìkdo na druhém konci otoèil vypínaèem. Expozice pøedstavuje starší zpùsob roznìcování ohnì pomocí kovových køesadel, který pøetrval a¾ do rozšíøení zápalek v polovinì 19. století, kdy zaèaly vznikat z malých domácích dílen první továrny na výrobu zápalek.
V zábøe¾ském regionu to byly sirkárny v Lošticích, Postøelmovì a v Mohelnici. Vývoj osvìtlování zaèíná u archaických svítidel - louèí, dokumentací jejich výroby a pou¾ívání v lidovém prostøedí a¾ do poloviny 19. století. Pokraèuje svícemi a svícny z rùzných materiálù a období, olejovými a petrolejovými lampami a¾ k elektrickému osvìtlení, které je prezentováno hlavnì produkcí osvìtlovacích tìles z rapotínských skláren.
Na výstavì se nenacházejí jen pøedmìty, které byly v prùbìhu èasu zdrojem osvìtlení. Seznamuje prostøednictvím dobových fotografií a kreseb také s tím, v jakém prostøedí a prostoru se svítilo ve mìstech èi na venkovì.
Výstava potrvá do 3. záøí.
Tøi svìtová muzea pøipomínají nejslavnìjšího portrétistu doby renesance
Kdy¾ 11. srpna 1494 zemøel v Bruggách Hans Memling, zaznamenal místní kronikáø, ¾e ze svìta odešel jeden z nejlepších malíøù té doby. Mìsto na jeho umìní nikdy nezapomnìlo a Memlingovo muzeum patøí i dnes k vyhledávaným turistickým atrakcím Belgie. Nicménì kdysi slavný tvùrce nemá v povìdomí milovníkù malíøství i historikù umìní takové místo, jako tøeba jeho vrstevník Sandro Botticelli.
O dùkladnou rehabilitaci malíøova umìní se letos postarala tøi slavná muzea: Frick Collection v New Yorku, Museo Thyssen-Bornemisza v Madridu a Groeningemuseum v Bruggách. Spoleènì pøipravila výstavu, která pøedstavuje Memlinga jako významného portrétistu. A ukázalo se, ¾e umìlec v tomto oboru patøil k velkým objevitelùm. Tváø zobrazoval s témìø fotografickou pøesností a jako jeden z prvních maloval svoje zákazníky na pozadí krajiny a krásné modré oblohy.
Nápad mìl okam¾itì ohlas mezi renesanèními umìlci, tak¾e Memlinga jako vzor mìli Botticelli, Bellini, Perugino a mladý Raffael. A podle významného anglického znalce Paula Nuttalla se vyrovnával s vlivem Memlinga i Leonardo da Vinci. Není proto náhoda, ¾e renesanèní ¾ivotopisec Giorgio Vasari, který za velikány uznával témìø jen rodilé Italy, pova¾oval Memlinga spoleènì s Dürerem za mistry hodné úcty.
K módì malování portrétù „à la Memling“ pøispìlo i to, ¾e obrazy si u nìj objednávali zámo¾ní italští obchodníci a bankéøi, kteøí krátce nebo trvale pùsobili v Bruggách. Ka¾dý pak chtìl mít dílo od Memlinga, a tak u¾ v dobì renesance vznikly i první padìlky jeho originálù. Sám malíø se díky èetným zakázkám dostal i k velkým penìzùm. Vlastnil dva velké domy a podle platby daní patøil k tisícovce nejbohatších obèanù mìsta Bruggy, které patøilo mezi nejvìtší finanèní a obchodní centra Evropy.
Memling namaloval i svùj vlastní portrét, který se ale nezachoval. Kdy¾ ho v roce 1521 vidìl v Benátkách kronikáø Marcantonio Michiel, napsal, ¾e malíø mìl na obraze oblièej hodnì otylý a ple» výraznì èervenou. Memling zemøel zøejmì v pìtapadesáti a¾ šedesáti letech. Soudì podle Michielova popisu asi na infarkt díky vysokému tlaku a nadmìrné obéznosti.
Výstava Memlingových portrétù je k vidìní v Bruggách do 4. záøí, od øíjna do prosince bude v New Yorku.
Zábøehu. Expozice nese název Posvi»me si na to aneb Od louèe k ¾árovce. Návštìvníky èeká prostøednictvím sbírkových pøedmìtù pøíbìh o tom, jak kdosi dávno rozdìlal první oheò a nìkdo na druhém konci otoèil vypínaèem. Expozice pøedstavuje starší zpùsob roznìcování ohnì pomocí kovových køesadel, který pøetrval a¾ do rozšíøení zápalek v polovinì 19. století, kdy zaèaly vznikat z malých domácích dílen první továrny na výrobu zápalek. 
jeden z nejlepších malíøù té doby. Mìsto na jeho umìní nikdy nezapomnìlo a Memlingovo muzeum patøí i dnes k vyhledávaným turistickým atrakcím Belgie. Nicménì kdysi slavný tvùrce nemá v povìdomí milovníkù malíøství i historikù umìní takové místo, jako tøeba jeho vrstevník Sandro Botticelli. 
prvních maloval svoje zákazníky na pozadí krajiny a krásné modré oblohy.