Putování Austrálií (8)
Pondìlí 9. listopadu
Jedeme pøes Larrimah, Daly Waters, Durmarra, Three Ways do Tennant Creek
Ráno v kempu bìhali mladí Japonci a skákali klokani. Ètyøi dívky a dva kluci - klokany jsem nestaèil spoèítat. V 7:00 a.m. byl kolektiv Japoncù se vším hotov (ranní hygiena, snídanì, svaèina na cestu, balení osobních vìcí a stanu). V 7:30 a.m. se všichni narvali do fialového combíku a odjeli. Upoutali mne svou rychlou pilností a poøádkumilovností. Musím však po pravdì napsat, ¾e pracovala jen dìvèata, ale chlapci zase snìdli vše u snídanì… Nìco jako já nebo my…? Abych nezapomnìl, to ráno se stal zázrak. Chucka probudil pøed sedmou ranní mobil. Volal mu z Ostravy jeho 94letý tatínek… Jak to sám dokázal toho se u¾ Chuck nikdy nedopátral. V Ostravì o tomto telefonátu nikdo nic nevìdìl vèetnì tatínka…
Naše první zastávka byla v Larrimah. Po cestì bylo opìt neskuteèného horko a sucho. Kolem cesty byly rozpadlé domky, zborcené ohrady pro dobytek, vyschlé potoky a suchá pole, vìtrníky studní se netoèily. Ztìlesnìná beznadìj - já si tak pøedstavuji záhrobí nebo konec svìta. U silnice stojí další z památníkù doby The second WW – je to letecký motor s kusem betonu. Obé jako zbytek havarovaného letadla.
Dally Water, dùle¾itá køi¾ovatka na Shwy
Nissan na nás zaèíná rudì mrkat rezervou a Míra se zaèíná „hamovat“, teda zvolòuje. Nejedeme u¾ 150, ale jenom 100 i kdy¾ prázdná a rovná Shwy a síla motoru láká… Koneckoncù rychlost lákala i mne, kdy¾ jsem vèera chvíli sedìl za volantem. Potøebujeme ještì dojet 166 km do Daly Waters, pøièem¾ tou dobou máme o rezervì našeho Nissanu (druhá nádr¾), tedy alespoò já, jen velmi mlhavou pøedstavu. V Dali Waters, které je pøedevším dùle¾itou køi¾ovatkou s Chwy (Carpentaria Hwy) k pobøe¾nímu Borroloola (Carpentaria), kupujeme nejdra¾ší naftu (162,40 centù) naší pouti a tak bereme jen 30 litrù. Nad pumpou je nápis „We hope we enjoyed your stay! No nazdar, snad to není poslední pumpa na kterou jsme narazili…
Wartime v Daly Waters
Letištì, které po cestì navštìvujeme a prosperující v 50tých letech minulého století je prázdné a pusté stejnì jako koryta øek které pøejí¾díme.
Tìsnì po poledni zastavujeme u památného Stuart tree a skláníme se památce opravdového objevitele a dobyvatele centrální Austrálie, pana Stuarta! Rozhodnì to nemìl v roce 1862 a ještì na koni lehké! Strom je dnes u¾ jen uschlý pahýl. I kdy¾ na zarámované fotce z roku 1937 vypadá stejnì jako dnes. Jak Chuck pozdìji zjistil, tak na pana Stuarta zapomnìli dokonce i v LP!
The Stuart Tree i s panem Stuartem
V Three Ways je velká køi¾ovatka Shwy s Barkly hwy (Bhwy) na východní pobøe¾í Austrálie. Je zde velká a nová pumpa s IS a internetem. Stavujeme se na kafe a fotíme krásné traky – vlaky (mùj èeský pøeklad)! Nejdelší z nich jsem si odkrokoval – mìl minimálnì 50 metrù! Je to síla, zvláštì pro mne, chlapce velkého svìta neznalého! Na tomto místì pøipomínám, ¾e Chuck v trucku projel USA z Východu na Západ…
nový track-vlack (náš pøeklad)
Do hornického Tennant Creek to u¾ máme jenom kousek a tìšíme se na doporuèenou místní pøehradu s povoleným koupáním a i noclehováním - Mary Ann Dam. Pøehrada má být cca 5 km pøed Tennant Creek a tak pøed mìstem jedeme pomalu, oèi si mù¾eme vyoèit, ale pøehrada nikde. Ve mìstì kempujeme v místním Caravan Park, který lze také doporuèit. V kanceláøi kempu se Chuck nakonec dovídá, kde se vlastnì Mary Ann Dam nachází. Minuli jsme ji pøed vjezdem do mìsta! Opìt je na vinì oznaèení odboèky. Pøed vjezdem do mìsta od Dali Water oznaèení nebylo, ale na výjezdu smìrem zpìt samozøejmì oznaèení bylo! Chuck ale stejnì podezírá pana Folw, ¾e „beztak naletìl jak my a v knize robi machra“!
track-vlack na zaslou¾eném odpoèinku
Úterý 10. listopadu
Koupání v Mary Ann Dam, odtud jedeme k Marbles Devils a odtud do Alice Sprinte
Den zaèínáme koupelí v Mary Ann Dam - pøehradì, kterou¾to nacházíme hned pøi výjezdu z mìsta zpìt, smìrem na Dali Water! Zøejmì místní filuta neumístil oznaèení odboèky pøi vjezdu do TC, ale pøi výjezdu na TW. Vèera jsme pøehradu, na rozdíl od pana Folw, nenašli. Je to u¾ beztak mazaný cestovatel Austrálií!
dlouho hledaná Mary Ann Dam a bez crocodills!
Po koupeli se vracíme do místního Mining Musea. Je to zakonzervovaný zlatý dùl v takové podobì, v jaké zde v roce 1970 skonèila tì¾ba. Nebýt toho, ¾e pøed budovou muzea stojí vystavené rùzné dùlní mašiny, tak by to vypadalo jako na ostravských dolech v nedìli! Tì¾ní vì¾, pásové dopravníky, drtièe a pøistavená nákladní auta v objektu dolu. Na bilboardech se doèítáme, ¾e se zde kutalo celých 30 let a vykutalo se zde 32 tun zlata! Zlato se ostatnì tì¾ilo všude v okolí – soudíme tak pozdìji podle dùlních strojù, které jsou rozesety po celém mìstì a jeho okolí…
Cílem dnešní cesty je koncentrovaný den „oblosti a viklanù“ – Devils Marbels. LP a na I-centrech získané prospekty èi TV filmy opravdu nelhaly! Sami jsme se o tom mìli mo¾nost pøesvìdèit na vlastní oèi!
The Devills Marbles - to vše "zrobil" Chuck Norris
Je to kamenná krása a ještì nesmírná! Na bilboardech, které jsou rozesety u ka¾dé památky po celé Austrálii se pozdìji podrobnì dovídáme o geologickém pùvodu celé oblasti. Opìt v pravé poledne a v neskuteèném horku jdeme po nauèné stezce mezi kameny a kupami, které jsou naskládány do rùzných tvarù…, ale nejkrásnìjší jsou stejnì viklany! S Chuckem fotografujeme jak „o dušu“… a najednou si ke své radosti uvìdomujeme, ¾e u¾ víme KDO JEDINÝ MOHL! Ano jediný, kdo mohl takto pøesnì nasekat, uválet, ukoulet a umnì naskládat kamenné válce a koule do všelikerých tvarù mohl být jen známý nejsilnìjší, nejšikovnìjší, ale i nejkladnìjší hrdina všech dob - Chuck Norris!
Chuckœ tabule
Svìdectví jeho návštìvy je evidentní a my jsme š»astni, ¾e jsme zde jako první odkryli jeho další tajemství… Kdo umí, ten zkrátka umí! Zájemci o Mistrovo „curicculum vitae“ mohou nahlédnout na jeho internetové stránky, na nich¾ je kusý výèet známìjších Mistrových skutkù a èinù, jejich¾ seznam se stále rozšiøuje, viz náš objev!!!
dìjiny Karlu Karlu
Po pøíjezdu do vlasti se od slovenského kamaráda dovídám, ¾e Chuck Norris zví»azil aj v sú»a¾i STV 1 „O najkladnejšieho slovenského hrdinu“, a to tesne pred Jurom Jánošíkom! Ozaj? Do boha, tomu sa mi ani veri» nechce! „No toto, no, ¾e èi“?! ako v¾dy hovorila moja stará mama, keï sa jej nieèo nezdalo èi nepáèilo...
tento pohled znají po celém svìtì
Cesta do Alice Sprinte u¾ byla jen jednoduchou silnièní zále¾itostí. Ve mìstì samém se díky Chuckovi dobøe orientujeme a tak bez váhání vyjí¾díme na mìstský lookout. Odtud máme mìsto jako na dlani, ale upøímnì øeèeno, moc mne ta mìsta neberou.
zde se køí¾í Shwy a ¾eleznice z Adelaide do Darwin
Pak ještì prohlí¾íme mìstské centrum a nakupujeme ve WW. Kdy¾ u¾ chceme odjet, pojal Chuck úmysl vykonat hrdinský skutek. Náplní toho skutku byl pokus o vyfotografování polehávajících Aboriginals na trávníku u momentálnì úplnì vyschlé Todd River. Blesku z jeho fo»áku si všiml jeden místní ohnivý hoch a holý ¾ivot Chuckovi zachránil Milda, který mu pohotovì pøispìchal na pomoc s rozjetým autem. Vyhráli jsme o fous a jeli radìji pøímo do kempu. Od tehdy u¾ vím, kde se nachází zdroj sprinterských talentù - a není to Jamajka!
Veèer v kempu a u kuøete z Wollworth besedujeme s nìmeckými dùchodci. Chuck a Milda opìt osvìdèili jazykový talent. Chuck navíc dokázal pùjèit od mladých nìmeckých madchen varnou konvici a se všemi pány poté probrali vlastnosti a strategické mo¾nosti jejich rodného mìsta - pøístavu Sasnitz. Byla to pro nì brnkaèka, „bo jak maš talent, tak se neubraniš“!
Anzac Hills nad Alice Springs a mladé Nìmky
Støeda 11. listopadu
Z Alice Springs do Hermannsburg a dál do Palm Valley
Opìt jsme „na dnì“ s naftou a tak po 125 kilometrech zastavujeme u pumpy poblí¾ Hermannsburg (H). Místní pumpaø nám doplnil jak hlavní, tak dokonce i rezervní nádr¾. Nevím jak to spoèítal, ale nakonec nám pøes protesty vrátil èástku, která se skoro rovnala té, kterou jsme mu pùvodnì chtìli, podle údaje na poèítadle pumpy, zaplatit! Pøesnìji øeèeno, od sumy za naplnìnou nádr¾ A odeèetl èástku za doplnìní nádr¾e B. Pumpaø tvrdil, ¾e je vše OK a tak teda nevím, asi cítil potøebu pomoci sociálnì slabším… Navíc si u nìj, za pouhých 6 AD kupujeme permit do celé oblasti Meereenie Loop. Za tìchto 6 AD se od nìj dovídáme, ¾e okruh je sice „hard work“, ale ¾e stojí zato! Kolem pana pumpaøe bìhala malá „aboriginèata jako kuøata“… a my od té doby víme jak vypadá altruista v ¾ivotní velikosti a v praxi.
putování vyschlým korytem, zbylá voda v NP West Mac Donnel
Jen 20 kilometrù ze Shwy nás dìlilo od zašlé historie. Historie mìsteèka, která zaèala v roce 1892 pøíjezdem nìmeckého protestantského man¾elského páru, pana a paní Strehlow do této oblasti a skonèila koncem 40tých let minulého století, jejich odchodem ze svìta vezdejšího… a já pevnì vìøím, ¾e pøímo do nebe! Z jejich pokusu o poevropštìní místních Aboriginals u¾ zùstalo jen málo.
misijní hasièi a misijní traktor ve výslu¾bì
missijní škola, obyvatelé missie v r. 1938
Z Aboriginal Mission zbylo jedno obytné stavení v nìm¾ je teï muzeum, dále kostel se za¾loutlými fotografiemi zakladatelù a v pracovním odìných pracujících domorodcù a jejich dìtí – školákù. A také škola s 5ti tabulemi. U plotu opatøeného nápisem „Hermannsburg museum“, stojí jako pomníky dobové zemìdìlské stroje. Tak jako pozdìji ve Flinders Rangers – australském Slezsku, nebo ve Whilpena Pound mi po návštìvì zùstal jen smutek v duši nad neuskuteènìnými sny poctivých a pracovitých lidí…
Kousek za Hermannsburg cesta vklouzla do koryta prehistorické øeky Finke River (LP - 100 mil. let staré) a my pomalu vjí¾díme do Palm Halley.
voda v øece není, ale koupat se také nesmí
Vše co LP sliboval se splnilo do puntíku. Byla to krása pøekrásná! Je to desetikilometrová jízda korytem Finke River, nejstarší øekou na svìtì, údolím širokým snad a¾ kilometr a s mnoha pøítoky. Na boèních skalách údolí bylo zøetelnì vidìt pùsobení vody a pøedtím snad i ledu?!…
tzv. "velbloudí vejce", údajnì poslední záchrana zvìøe pøed ¾ízní
Písèité dno Finke River má rozeklané kamenné prahy a zvláštì poslední kilometr byl pro øidièe akrobata! Tady Milda pøedvedl v plném lesku své øidièské umìní!
Vodu jsme sice na konci PW nenašli, byla schována ve vysokém rákosí spolu s crocodills - kam se nám zrovna ten den nechtìlo, ale „Mariiny palmy“ byly na svém místì! V podveèerním tichu pøed námi vyskákala rodinka klokanù skalních na høebeny okolních skal a jejich odrazy by mìl vidìt mùj bratranec Honza, slavný atletickoskokanský trenér !!!
bøehy prehistorické øeky Finke River, ... na konci kaòonu Palm Valley
Celý závìr údolí byl mohutný, tichý a opuštìný. Vysoké skály kolem, palmový háj a zapadající slunce - pøipadáme si jako v obrovském chrámu Pánì…
Výlet do tohoto údolí mù¾eme jen doporuèit a všichni tøi ho pokládáme, spolu s chrámem v Ubirr, za jeden z nejkrásnìjších zá¾itkù na naší pouti.
zde rostou slibované Mariiny palmy, koryto Finke River
Vracíme se pomalu do bush kempu na zaèátek údolí, kde u ohnì veèeøíme. Menu je dnes neobvyklé: èínská polévka ze sáèku, fazole s vejci a místní chleba, na závìr kafe „na noc“!
To byl teda den!
Karel Jankù
Související èlánky: