Listopad

Toto podzimní povídání přišlo s tím, že je to velmi aktuální a milé čtení. Zařazujeme pro potěšení v šedivých podzimních dnech.
Příběhy napsaly děti ze ZŠ ve Frenštátě pod Radhoštěm. Však se také umístily na předním místě v literární soutěži.

Příběh padajícího listu
Ráno jsem se probudila a byla jsem jiná než v létě. Byla jsem nažloutlá a tak trochu červená. Začala mi být zima. Ze sousedního stromu na mě vykukoval ještě úplně zelený list. Najednou se zvedl vítr a já se odtrhla od stromu, i když jsem se držela vší silou. Pomalu jsem padala, až jsem dopadla k ostatním listům z mého a sousedního stromu. A zase ten studený silný vítr. Naštěstí mě odfoukl jenom kousek a já se mohla bavit s kamarády. Nevšímala jsem si okolního světa, takže jsem nepostřehla, že přiběhla malá holčička a vzala mě do svých rukou. Odnesla si mě i s nějakými jinými listy a dala si nás do svého pokojíčku. Bylo tam krásné teplo. Konečně jsem byla šťastná.

Viktorie Šmajstrlová 7. B

Pozor, padám!
No dneska to nevypadá nejlépe, fouká vítr, mrholí a nikde ani paprsek slunce. No, nemůžu se ničemu divit, když už začíná podzim. ACH JO! No nic, zkusím to prospat, dnešní den stejně za nic nestojí, nemá cenu pozorovat děti, jak jdou do školy, jak se učí a jak vyvádějí po škole. CHRR... CHRR... AU, PADÁM! CO JE, CO JE? Aha, už je to tady, padám a to je můj konec, stejně skončím někde v kontejneru. Ale teď si ten let musím užít. Když už, tak už. Jé, vidím domy jako ještě nikdy. Vítr mě pěkně vznáší a já letím. Vidím dětský park, taky cirkus, který předevčírem přijel. Au, jsem tu. No, uklizeč už jde. To je můj konec. Ale pozor! Nejde ke mně. AHA, jak ten tu práci šidí, pobral jen tři listy a šel pryč. No, dobře pro mne. Myslím, že tento den byl jeden z nejlepších, i když nebyl slunečný. Konečně si pěkně zdřímnu.

Petra Navrátilová 7. B

List
Ach jo ... už zase podzim, na jednu stranu se těším, protože se můžu ukázat v krásných barvách podzimu – červená, žlutá, zelenkavá ... a na druhou stranu se netěším, že zase spadnu, a to strašně bolí, na tvrdou zem ... au!!! Jen když na to pomyslím, zježí se mi všechny žilky v těle. Ale někdy se stane, že si mě nějaký človíček vezme domů do tepla nebo do herbáře... Jo, jo, je to náš osud a takhle to jde každý rok na podzim. Tak zase za rok.

Nikola Dudková 7. B

Já jsem Pepa. Můj příběh začíná, když jsem byl ještě malý lístek na stromě. Visel jsem nohou nahoru. Vždycky jsem snil o tom, že sletím ze stromu, foukne do mne vítr a proletím se nad paneláky. Ale můj příběh je trochu jiný. Vyrostl jsem na stromě, viděl jsem tři období, dvě ze stromu, jedno ze země. Když jsem se odrazil od stromu, myslel jsem, že je všechno krásné, jenomže když mě vítr dofoukl k cestě, změnil jsem názor, srazila mě totiž čtyři auta. Nakonec jsem skončil v kaluži úplně mokrý a zmrzlý. Život listů totiž není takové peříčko.

Standa Blažek 7. B

 Proč se mi líbí – nelíbí podzim?

LÍBÍ:
- jdu do školy
- můžu sbírat kaštany
- je hodně ovoce
- venku je hodně barev
- těším se na Vánoce

NELÍBÍ:
- je už chladno
- řádí hodně nemocí
- za chvíli napadne sníh



SHRNUTÍ: podzim má více kladných stránek, takže ho mám ráda.

Linda Bordovská 6. A

K čemu se dají použít kaštany?
Můžeme je dát zvířatům do krmelce, vyrábět z nich zvířátka, hrát s nimi kuličky, házet s nimi, zasadit je, hrát ping pong, potřít je inkoustem a otisknout, bombardovat s nimi kamarády, dají se usušit, jsou využitelné na okrasu.

Linda Rajnošková a Lenka Bartošová 6. A

Podzim se mi líbí proto, že listí je krásně zbarvené zeleně, červeně, hnědě, prostě hraje všemi barvami. Listí se pálí a pečou se brambory. Je to skvělá pochoutka. Někdy jdeme do lesa a skáčeme do hromad listí. Po podzimu začíná zima, je to také krásné roční období.

Radim Dostál 6. A


Jablko
Jednou se jablko odkutálelo daleko od stromu. Bylo krásné, červené. Šel kolem červ a řekl si: „Takový krásný barák by se mi hodil!“ Udělal dveře a zabydlil se. O pár dní později šel kolem Jirka s Jendou a oba uviděli červené jablko. Začali se kvůli němu prát. Jirka ho ukradl a zakousl se do něj. Pak se podíval na jablko a uviděl mrtvého červa. Od té doby už je hodný.

Petra Kanioková 6. A

Proč se mi líbí podzim?
Dozrává ovoce, pouštějí se draci a šustí barevné lití. Když si sednu pod naši jabloň a dívám se do kraje, všude kolem vidím popadaná jablka, vzpomenu si na jeden příběh.
Bylo jednou jablko, které bylo tak zvědavé, že neposlouchalo své kamarády a jakmile dozrálo, tak honem honem, ať už spadne. Utrhlo se a kutálelo se daleko od stromu. A v noci se strašně bálo. Ráno ho chtěly sníst vosy, ale ono se začalo kutálet a vůbec nepoznalo, že se kutálí zpátky ke stromu. Najednou uvidělo své kamarády vedle sebe na zemi. Bylo rádo, že je zase všechny vidí a uvědomilo si, že se samo nemá nikam kutálet.

Helena Hucovičová 6. A


Drak a jeho dobrodružství
Jeden den pouštěli dva kamarádi draka. Ten drak byl ale nezbeda a Pepíkovi se utrhl, protože chtěl vidět svět. Pepík strašně plakal, že mu uletěl drak, kterého měl tak rád. Drak zatím letěl a letěl, až byl ve Vídni a žasl nad tou nádherou, jak je to město pěkné. Přeletěl celé město a Fr!Fr!Fr!Fr!Fr! už byl v Chorvatsku, kde je nádherné Jadranské moře, pěkné památky a teploučko. Ale pak mu začalo být smutno po domově, po Pepíkovi a jeho kamarádovi. Tak se otočil a letěl domů. Když přistál Pepíkovi na zahradě, Pepík ho uviděl a rychle ho přivázal na šňůrku, aby mu zase neuletěl. Nakonec byl drak rád, že je zase doma a Pepík , že má zase draka!

René Strnadel 6. D

Listopad
Po měsíci říjnu následuje měsíc listopad. Tento název vznikl kvůli tomu, že opadává listí, protože je podzim, ale také se k tomuto měsíci vztahuje jeden příběh, který vám nyní povím.
Poslední večer říjnového dne se rodinka ježků chystala ve svém obydlí pod kořeny dubu ke spánku, aby byli čilí na první listopadový den, kdy budou do svého pelíšku nosit listí a zásoby na zimu.
Nastal ten den a celá rodinka vyšla ven, aby se podívala po nějakých těch zásobách. Našli spoustu opadaných jablíček, hrušek a dalších dobrot. Tuto potravu si odnesli do svého obydlí a začali se připravovat na sbírání listí. Ale jakmile vyšli ven, na zemi po listí ani památky.Všechno listí bylo ještě na stromech. Všichni byli dost smutní. Vždyť nebudou mít čím se zahřát! Vždyť umrznou, když bude krutá zima! A jak byli tolik smutní, tak se nad nimi vítr slitoval. Najednou začalo tolik fučet, až se ježci málem na zemi neudrželi. Zavřeli oči, přitiskli se k sobě a přáli si, aby je to neodfouklo. Zda se jejich přání vyplnilo nebo ne, se dozvíte následovně.
Přestalo fučet, vyjasnilo se a začalo nádherně zářit sluníčko. Ježečkové, jakmile uslyšeli to ticho, otevřeli oči, odstoupili od sebe a …
A všude byla tma. No jo, jak tak foukal ten vítr, všechno listí ze stromů popadlo. Ježkové byli úplně zasypaní listím. Začali se dostávat ven. Téměř všechno listí vzali a odnesli si ho pod kořeny stromu dubu. Zdáli se být hodně šťastní a bez starostí se mohli pomalu začít ukládat do zimního spánku.
Konec!

Katka Vomáčková 8. C


Bylo jedno bohaté království, ve kterém žila smutná princezna. Jednou, když si vyšla na procházku do přírody, potkala pěkného prince. Oba se do sebe zamilovali a princezna přestala být smutná. A protože to bylo zrovna, když padalo listí, přejmenovali ten měsíc z Felixe na listopad. A Felixe (což bylo jméno krále) dali jako jméno v kalendáři na 1. listopad.

Daniela Mičková 8.C


Byl jednou jeden ježek a ten byl strašně tvrdohlavý, namyšlený a hrozně důležitý. Král, který v té zemi vládl, vymyslel pro tento měsíc název barvičkov. Ale ježkovi, když se procházel po zahradě, spadl list na hlavu. Celý den byl strašně uražený, co si to ten list dovolil. Tak tomu měsíci začal říkat listopad. Král se na něho moc rozzlobil, protože všichni tomu měsíci říkali listopad a ne barvičkov. A co tomu říkal ježek?? Byl tak nazlobený, že se mu všichni smějí, že se nafukoval, nafukoval, až prasknul.

Ivana Kovářová 8.C

Zprostředkovala:Lenka Preclíková