Touha po domácím štìstí zùstává
Její obrázky jsou plné pohody a klidu – o to více kontrastují s dnešní uspìchanou a podrá¾dìnou dobou. Vypracovala si vlastní osobitý styl, který vychází z idylického svìta staré Prahy, malých krámkù, i zákoutí, maluje lásku starých i mladých a touhu po ¾ivotì. Koncem roku 2009 vyšla její kní¾ka Za domácím štìstím, která byla volným pokraèováním úspìšné knihy Domácí štìstí, aneb jak si správnì v ¾ivotì vésti:
Iva Hûttnerová. - Malíøka, hereèka, spisovatelka a moderátorka.
Dodnes realizovala na 200 autorských výstav v Èechách, na Moravì, na Slovensku, ale i ve Stockholmu a v New Yorku.
Pøed nedávnem se konala vernisá¾ její výstavy v Galerii Chagall v ostravském Avion Shopping Parku. Byla spojena s autogramiádou a vzbudila znaèný ohlas, pøedevším u ¾en.
Kdy¾ u¾ mìla ruku úplnì vypsanou, zbyla chvíle i na krátký rozhovor.
Paní Ivo, malujete poøád, s pøestávkami, nebo jenom kdy¾ vás to takzvanì chytne?
„Do malování se mi chce v¾dycky, ale problém je, ¾e na to nemám v¾dycky èas. Sna¾ím se však malovat dennì podle vzoru pana Wericha, který øíkal, ¾e psát se musí ka¾dý den, aby èlovìk neprošvihl tu chvíli, kdy mu to pùjde…“
Kterého èeského malíøe máte nejradìji?
„Oblíbených malíøù mám víc. Vladimíra Komárka, Oldøicha Kulhánka i Josefa Ladu. Okouzlila mì také díla Zdeòka Buriana, pro dokonalost jeho malby.“
Øadíte se mezi naivní umìlce – co øíkáte tøeba obrazùm Ivana Mládka?
„Moc se mi líbí a v¾dycky mì pobaví. Obrácená perspektiva je ú¾asný nápad.“
Vaše obrázky jsou poetické a oslovují duše lidí. Vìøíte na vìci mezi nebem a zemí?
„Malovala jsem i vìštící karty, ale ke kartáøce ani k vìštkyni nechodím. Pøiznám se, ¾e nejsem ten typ a záhady se sna¾ím rozumnì vysvìtlit. Ovšem nìco mezi nebem a zemí bude urèitì.“
Poslední otázka: k jaké ¾ivotní filozofii jste se sama dopracovala?
„Souvisí s tím, èemu øíkám domácí štìstí. Prádlo za nás dokonale vypere praèka, chemické prostøedky hravì zlikvidují špínu i hmyz a naše moderní kuchynì jsou vybaveny pøístroji, které nás zbaví døiny a ušetøí èas. Ale jen málokdy to doma voní bylinkami èi èerstvì upeèenými buchtami s vanilkovým cukrem. A kam se podìl ten ušetøený èas? Jen touha po obyèejném domácím štìstí zùstává stejná jako pøed sto lety…“
Jiøí Muladi