Pohled z okna
Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
(Ne)zapomenutelný svìt krásných hraèek
Èlovìk je od pøírody bytost hravá a umí si hrát s èímkoli, a dokonce i s kýmkoli a jakkoli... A nejen èlovìk. Nemíním se však pouštìt do ¾ádných úvah tímto smìrem, proto¾e bych skonèila asi v øíši zvíøat u popisu toho, jak tuleò lovící tuèòáky je zranìné a krvácející vyhazuje do výšky, ani jednoho však nepozøe, ale - hraje si s nimi... a to jsme byli pøesvìdèeni, ¾e zvíøata zabíjejí jenom z hladu... Zùstanu radìji pùvodního tématu.
Bìhem našeho nedávného poznávacího výletu jsme se nejprve projeli jednou èástí Ba»ova kanálu z Otrokovic do Spytihnìvi, a poté jsme se rozhodli navštívit zámek v Buchlovicích. Kdy¾ nám pan øidiè pøi vystupovaní na buchlovickém námìstíèku øekl ponìkud neurèitì "...ta paní øíkala, ¾e prý tam uvidíte i výstavu hraèek", nemìli jsme pøesnou pøedstavu toho, co znamenala jeho poznámka.
Mìl pravdu! Nedá se však øíci, ¾e by to byla výstava v pravém smyslu slova - hraèky byly rozmístìny po celém zámku tak, jako by byly "organickou souèástí" stálé expozice. Vidìli jsme je snad v ka¾dé místnosti pøístupné pro prohlídky.
Jak jsme se pøi prohlídce dozvìdìli - výstava hraèek byla ze soukromých sbírek sbìratelek Aleny Sládkové a Jaroslavy Zborníkové. V zámeckých sálech jsme potkávali panenky, koèárky, plyšová zvíøátka, koníky, staré stolní hry, autíèka nebo sanì, prostì vše s èím si hrávaly dìti od 40. let 19. století a¾ do roku 1940.
Hned v první místnosti panenka vysoká snad víc ne¾ jeden metr a pøipomínající ¾ivé dítì potìšila dìtské srdíèko snad ka¾dé návštìvnice. Dále panenky s porcelánovými hlavièkami i celoporcelánové, všechny obleèené v dobových šatièkách a z materiálù, které vydr¾ely nìkolik desítek let a všechny èisté stejnì jako spousta plyšových hraèek. Kromì panenek a "plyšákù" celé zaøízení kuchyòky a nádobíèka, malinká tak, ¾e je uchopí snad jen malá dìtská ruèka. Dìtská léta nám pøipomnìly i domeèky zaøízené nábytkem, dìtské koèárky od tìch nejmenších a¾ po nejvìtší, v nìm¾ se vozily i dìti man¾elského páru rodu Berchtoldù…
A koníci, opìt od tìch nejmenších a¾ po ty houpací, rùzná autíèka, ba i barevné stavebnice, døevìné èi hlinìné, a stolní hry…, to aby klukovské srdce pánské èásti návštìvníkù nepøišlo zkrátka. To vše umocòovalo dobovou atmosféru zámeckých komnat, ve kterých byly hraèky s dùvtipem rozesety…
Buchlovická expozice nesla pøíznaèný název (Ne)zapomenutelný svìt krásných hraèek. Ano, krásných, nejen proto, ¾e byly "naše", ale i proto, ¾e byly tak reálné a dìtem pøibli¾ovaly skuteèný ¾ivot jejich rodièù… Já bych dodala - i nezapomenutý svìt, proto¾e ty vzpomínky byly velice ¾ivé i po tìch letech….
A ¾e dìtské srdce nás dospìlých nestárne a zùstává stále hravé, o tom svìdèí snad desítka stálých expozic hraèek a muzeí, kde si je milovníci staro¾itností i s jejich dìtmi èi vnuky mohou prohlédnout. K tomu ještì další desítky výstav hraèek nejenom v naší republice i v blízkém zahranièí…
Co dodat? Bì¾te tam a kochejte se! Výstavu hraèek v Buchlovicích ji¾ nestihnete, proto¾e 30. èervna skonèila, ale i zámek v Buchlovicích jako takový urèitì stojí z návštìvu.
Urèitì vás také zaujme i skvìlá (prodejní) výstava fuchsií a dalších kvìtin. Bezvadný odpoèinek nabízí i zámecký anglický park.