Caravaggio
Pozn.:V diskusi kolem našeho malování jste také vzpomínali, ¾e byl vìnován malý (respektive to nìjak umlklo) prostor galerii umìlcù. A tak jsme galerii o¾ivili a budeme pøinášet malé retrospektivy vybraných umìlcù. Do vyhledávání se mohou zapojit i ostatní a na øadu pøíjdou i zadání v úlo¾ených úkolech. Ludmila
Caravaggio, vlastním jménem Michelangelo Merisi byl italský malíø pùsobící v Øímì, Neapoli, na Maltì a Sicílii. Je zaøazován mezi barokní malíøe. Zobrazoval ve velké realistiènosti mythologické a biblické postavy. Je také pova¾ován za posledního velkého nábo¾enského malíøe Itálie. Je zakladatelem italského barokního realismu.
Narodil se 28. záøí 1573, nìkdy se udává 29. záøí, v obci Caravaggio v Lombardii nedaleko Milána. Jeho otec byl stavitelem místního šlechtice a matka pocházela z místní zámo¾né rodiny. Kdy¾ mu bylo šest let, jeho otec zemøel. V
V roce 1584 nastoupil do uèení v milánské malíøské dílnì k Simonu Peterzany. Tady byl do roku 1590. Další rok strávil podle všeho ještì v Milánì, snad i v Benátkách. Teprve v letech 1591 - 1952 se objevuje v Øímì, kde pracoval v dílnì Guiseppa Cesariho. Ten pozdìji získal titul rytíøe a byl nazýván Cavaliere DArpino.
V roce 1593 je Caravaggio tì¾ce ranìn, kopl ho kùò a uzdravoval se v Ospedale della Consolazione. Tady namaloval øadu obrazù pro místního pøevora, který pocházel ze Španìlska, Camilla Contrerase. Pøevor, kdy¾ se vrátil do Španìlska, do Sevilly, si obrazy odvezl s sebou. Kdy¾ se Caravaggio uzdravil, našel i svého mecenáše. Stal se jím kardinál Del Monte. Na jeho pøání, v roce 1599, zaèal malovat obrazy pro kostel San Luigi dei Francesi.
Zde naturalisticky namaloval tøi scény ze ¾ivota svatého Matouše.
V tu dobu našel také své modely, hráèe Ranuccia a prostitutku Lenu, poznal je v jedné hospodì. Díky nìmu poznala i jeho modelka kardinála Borghese. Caravaggio právì maloval Lenu jako Marii Magdalenu. Kdy¾ byla Lena nalezena v Tibeøe mrtvá, nechal ji pøevézt do svého studia a namaloval podle ní obraz Smrt Marie.
S kardinálovou pomocí zaèala vzrùstat jeho proslulost a zaèali ho tím podporovat další sbìratelé umìní, byli to Vincenzo Giustiniani a Tibero Cesari. V roce 1601 namaloval dva oltáøní obrazy se svatým Matoušem a andìly. Jeden z nich koupil právì Giustiniani.
Ale s proslulostí pøišli i problémy, jeho prchlivost ho pøivádìla stále více do potí¾í. V roce 1600 byl ob¾alován, ¾e zbil Gerolama Spampu. V roce 1603 je spolu s pøáteli ob¾alován pro autorství urá¾livého pamfletu na Bagliona a v roce 1604 ho obvinili, ¾e hodil po sluhovi talíø a další. Byl nìkolikrát krátce ve vìzení. Kdy¾ v roce 1605 ve rvaèce o ¾enu zranil svého soka v lásce, je donucen uprchnout. Uprchl z Øíma do Janova.
V roce 1606 zabil v souboji Ranuccia Tomassoniho - svùj model, znovu utíká, tentokrát do Neapole. Odtud pøesídlil na Maltu v roce 1607. Na Maltì chce vstoupit do øádu maltézských rytíøù a dosáhnout své rehabilitace, ale místo toho je nakonec na Maltì uvìznìn. Podaøilo se mu uprchnout na Sicílii a zde maluje svá poslední díla.
Zemøel vysílený v pøístavu Port Ercole u Civitavecchia 18. èervence 1610, kdy¾ se zoufale pokoušel vrátit do Øíma.
Jeho rané dílo navazuje na severoitalské a benátské malíøství 16. století. V této etapì malby maluje pøedevším zátiší v støíbøitém tónu. Teprve ke konci 16. století dospìl k svému osobitému stylu. Pracoval s vypjatou dramatickou formou, s prudkými protiklady svìtla a stínu.
K èlánku je zpracovaná i prezentace (pps). Napsat si o ní mù¾ete ZDE
Galerie umìlcù:
Stvoøitelé èasu - 1 Michelangelo Buonarotti
Stvoøitelé èasu - 2 Rafael Santi
Stvoøitelé èasu - 3 Leonardo da Vinci