Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Pøímo dušièkový zaèátek tohoto roku zpùsobil, ¾e jsem se ani já necítila ve své kù¾i. Hledala jsem proto, èím bych si zlepšila náladu, jen¾e nic kloudného mne nenapadalo... „A¾ pøedevèírem!...“
"Co jsem to vlastnì chtìla...?"
O všem - pro oèi mé a mých pøátel.
Krtek" a rámeèek
Našeho milého Krtka nebylo snadné pøelstít. Pokud si vzpomínám, v dobì, kdy jsem byla jeho ¾aèkou, se mi to podaøilo jen jednou.
Krtek -Chvátal si potrpìl na úpravu v ¾ákovských sešitech, a tak kdy¾ nìkdo z nás nìjaký zápis v sešitì "odflákl", mohl poèítat s tím, ¾e po pøíští kontrole najde pøíslušnou stránku èervenì pøeškrtnutou a dole bude lakonicky azbukou napsáno Snóva! A proto¾e jsme v ruštinì psali do nelinkovaných (abychom se nauèili pou¾ívat podlo¾ky) sešitù formátu A4, nebyl tento trest právì zanedbatelný...
Jednou, bylo to pøed vánoèními prázdninami, jsme dostali za domácí úkol napsat do sešitu rusky blahopøání k novému roku - takové to tradièní S nóvym gódom, s nóvym sèas»jem! To byla pro mne hraèka, a proto¾e u¾ jsem se v duchu vidìla nìkde mezi kamarády na zamrzlém rybníku, naškrábala jsem tu vìtièku , jak se patøí... Kdy¾ jsem se vrátila vyzmrzaná a zdravì unavená domù, šla jsem si nachystat aktovku na pøíští den. Vzala jsem do ruky sešit s domácí úlohou. Nedalo mi to a otevøela jsem ho. Teprve teï, s odstupem èasu, mi došlo, ¾e úloha je opravdu pøímo "namazaná" a ¾e mne jistì èeká ono proslulé Snóva! Sedla jsem ke stolu a dumala, jak mazanici vylepšit. Nejjednodušší by bylo text pøeškrtnout a napsat znovu. Jen¾e naše škrtání nám vynášelo Snóva! stejnì tak jako odbytá úloha... Dumám, dumám, a¾ vtom mi nìco napadlo! Já pøece ráda a dost slušnì kreslím, tak pøání pøizdobím a odpoutám tak pozornost od poskakujících pokroucených písmenek. Pøinesla jsem si pastelky a hned jsem se dala do práce. Modrý rámeèek , jakoby pokrytý snìhovou peøinkou, v levém rohu zelená vìtvièka se svíèkou a vánoèní ozdobou, v pravém rohu pokus o zasnì¾enou siluetu Vasilije Bla¾eného....a pøes celý rámeèek padají snìhové vloèky. Se zalíbením koukám na své dílo, pak se chápu ještì pera a písmenka, která letí ka¾dé jinam, opatrnì vystínuji, tak¾e aspoò nìkterá se narovnala... No vida! Krk dám za to, ¾e kvùli této úloze stránku pøepisovat nebudu. Spokojenì strkám sešit do aktovky a jdu veèeøet. Ani mi v té chvíli nedošlo, ¾e oprava naškrabané úlohy, kterou jsem mohla mít hezky napsanou za dvì minuty, mi zabrala pøes pùl hodiny.
A jak to dopadlo? Zcela podle mého oèekávání! Obrázek Krtka okouzlil, odpoutal jeho pozornost od škrabopisu a já byla pochválena "pøed nastoupenou jednotkou". Ovšem ouha! Zdobení se milému Krtkovi tak zalíbilo, ¾e je zavedl jako povinnou souèást zápisù o významných dnech pro všechny. A tak mne ti spolu¾áci, kteøí kreslit neumìli nebo kreslili neradi, pìknì proklínali...