Postupnì se zaèínáme poznávat, zvykat si na sebe a stávat se pøáteli, potkávat se, a tak snad bude namístì (kdo chce - není podmínkou) pøiblí¾it ostatním své okolí, své milé, zájmy atd. Zaèali jsme pohledem z okna. Dalším pohledùm se však meze nekladou, samozøejmì v etických hranicích, daných provozem tìchto stránek.
Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (pøípadnì i foto) na info@seniortip.cz a my z toho udìláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledù - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen pøenesený...
Pøímo dušièkový zaèátek tohoto roku zpùsobil, ¾e jsem se ani já necítila ve své kù¾i. Hledala jsem proto, èím bych si zlepšila náladu, jen¾e nic kloudného mne nenapadalo... „A¾ pøedevèírem!...“
"Co jsem to vlastnì chtìla...?"
O všem - pro oèi mé a mých pøátel.
"Krtek" a svatozáø
Kdy¾ tak pøemýšlím o našem splašeném tìlocvikáøi a ruštináøi "Krtkovi", uvìdomuji si, ¾e s jeho osobou je v mé pamìti svázáno víc vzpomínek, je¾ by stály za zpracování. Následující pøíbìh se udál v dobì, kdy jsem u¾ nebyla Chvátalovou ¾aèkou, ale ji¾ nìkolikátý rok jeho kolegyní.
Vzhledem k tomu, ¾e on nìjaký èasový a "hodnostní" posun neuznával, sna¾ila jsem se s ním znenadání nesetkat na chodbì èi ve tøídì plné dìtí, proto¾e sotva¾e mì Chvátal spatøil, zahalekal: "Járo, narovnej se!" A následovala poøádná herda do zad. Ta zøejmì zastupovala ten vykøièník.
V dobì, na kterou vzpomínám, byl u¾ dotyèný pán blízký šedesátce a také vìneèek vlasù, který lemoval jeho pleš, byl úplnì støíbrný.On se však cítil stále mlád a èupr. A tak jednoho dne, kdy¾ si jeho dcery dìlaly pøeliv na vlasy, nechal si své sporé zbytky vlasù pøelít i on. Dámám nemusím zajisté dlouze vysvìtlovat, co udìlá módní rezavá barva na støíbrných vlasech. Pánùm pak jen struènì prozradím to,co mi se smíchem pozdìji øekla jeho dcera: "Krtkovi" kolem hlavy zaplanula svatozáø! Pouze nebyla zlatá, ale rudá. Poté následovalo nìkolikeré mytí hlavy, ale ký¾ený výsledek se nedostavil. A tak kdy¾ jsem druhý den ráno vešla do sborovny, spatøila jsem kolegovu pleš olemovanou nì¾nì rù¾ovým vìneèkem. Právì nìco ohnivì líèil kolegyním. Pøistoupila jsem blí¾ a doslechla jsem se, ¾e Chvátalùv vèerejšek byl vskutku smolný. Šel prý toti¾ za nìjakým úèelem do staré "kadibudky", kterou mìli vzadu na zahradì. Sotva vkroèil na první prkno podlahy, to se pod ním prolomilo, a on zahuèel do nevábné prohlubnì.
Cizí neštìstí v¾dy potìší, a tak kolegynì, místo aby chudáka politovaly, se válely smíchy. Já jsem jejich øehot nesdílela, nebo» mne víc ne¾ pád do hlubiny fascinovala kolegova rù¾ová hlava. A tak kdy¾ se smích utišil, zeptala jsem se ho bezelstnì: "A to jste do té ¾umpy spadl po hlavì?!"
Barvy znaèky Palette musely být kvalitní, proto¾e milý "Krtek" se rù¾ovou svatozáøí honosil dosti dlouho.