Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dotýkaní Ostravou - Paolo Gatto
 
aneb seriál portrétù zajímavých a dùle¾itých obèanù mìsta i jeho okolí. Tentokrát jsem se rozhodla, ¾e "pøepadnu" jen jednoho Ostraváka, ale budeme si více povídat i o èlenech jeho rodiny, která se významnì zapsala do novodobých dìjin mìsta.
 
Pokud si myslíte, ¾e jsem se musela pro toto povídání nauèit rodný jazyk dirigenta, italštinu, èi mluvit s ním anglicky, španìlsky, francouzsky èi nìmecky, tak se náš svìtobì¾ník bì¾nì dorozumí, pak jste na omylu. Paolo Gatto i po vyèerpávajícím dirigování Rusalky v jednom øíjnovém veèeru  sedí proti mnì, vedle nìj první dáma ostravské opery i jeho srdce Eva Døízgová - Jirušová, pøedstavitelka titulní role,  a  oba mluví èesky.
 
Zaèínám klasicky, chci struèné curriculum  vitae.
Narodil jsem se na severu Itálie v Bergamu a musím prozradit, ¾e jen maminka pro svou radost hrála na klavír a zpívala. Muzikantské geny jsem zdìdil asi po svém strýèkovi Armando Gatto, který 30 let pùsobil jako dirigent v milánské La Scale. Já sám jsem usedl ke klavíru ve ètyøech letech a tento nástroj mne provázel a vlastnì provází dosud. Konzervatoø, pozdìji Akademii ,  jsem studoval v Milánì a ke klavíru jsem pøidal kompozici a dirigování, asi podle mého idolu Leonarda Bernsteina.
 A tehdy  po prvé jsem se "zamiloval", a to na celý ¾ivot - do opery. Vìdìl jsem u¾ nìkdy v šestnácti letech, ¾e tento hudební ¾ánr chci dìlat, ¾e se mu chci vìnovat. Jen¾e jsem musel pro¾ít svá uèednická léta. Korepetoval jsem, asistoval starším dirigentùm, pozdìji jsem mohl dirigovat generální zkoušky, a¾ nakonec pøišla má první opera - Gounodovo ménì známé dílo Filémon a Baucis. Další opery a také koncerty u¾ rychle následovaly.
 
Zamiloval jsi se do opery, ale pozdìji také do Evièky… (pozn. redakce Eva Døízgová – Jirušová)  Jak k tomu došlo?
Ah, nejdøív to bylo zcela prozaické. Dostal jsem nabídku k hostování  v Praze, pak onemocnìl nìkdy v roce 1993  dirigent tady v Ostravì a já jsem mìl nastudovaného Verdiho Otella, tak jsem, jak se øíká, zaskakoval. Tehdy jsem se po prvé setkal s Evou, jen¾e jsme jen zkoušeli, pracovali, vlastnì jsme se spolu nijak soukromì nebavili. Následoval u¾ mnou studovaný Trubadour a další opery. Dodnes jich mám jen v Ostravì na svém kontu osmnáct. 
A jak se u nás øíká "trefil nás cupido", tedy láska a ta zpùsobila, ¾e dnes pøevá¾nì bydlím v Ostravì, vychováváme syna Nicolase. Má ètyøi roky, víc umí èesky ne¾ italsky, respektive se mnou mluví italsky a s mámou èesky. Zda bude dirigovat èi zpívat to nevím, vybrat si musí sám.
 
Umìlci jsou povìrèiví a neradi mluví o svých plánech…
Tak zatím jen vím, ¾e letos u¾ nebudu mít ¾ádnou premiéru v Ostravì, budu  dirigovat reprízy, kterých bude snad dost. A proto¾e ¾ivot muzikantský je ¾ivot koèovný, èeká mne spousta koncertù v Itálii a hlavnì ve Francii, kde jsme s Evou trávili pracovnì i èást prázdnin. Nesmím zapomenout také na dva velké , presti¾ní festivaly, kde budu dirigovat. Ovšem ten nejtajnìjší plán je opravdu zatím tajný, ale stejnì Ostrava bude mým mìstem k ¾ivotu, pøesto¾e není v Evropì nejdùle¾itìjší kde ¾iješ, ale s kým a mezi kým  ¾iješ.
 
Jak na tebe  pùsobí Ostrava a  jaké má publikum?
Publikum má skvìlé od první chvíle, co jsem ho poznal. Sama Ostrava a její obyvatelé se od roku 1993 hodnì mìní. Zpoèátku byla cítit ta komunistická slupka, která na nich byla, ta znemo¾òovala mnoha lidem myslet, cítit, chovat se jako svobodní, dost špatnì obleèení obèané. K tomu ještì ne plné obchody, nevalná obsluha v restauracích - ta ovšem leckde trvá - stále mnohde neumìjí uvítat hosta a slušnì ho pozdravit, ale postupnì se to mìní a snad zmìní definitivnì s nástupem vlastnì druhé generace. A co miluji tady v Ostravì a snad v celém Èesku? Je to nìco èemu øíkám humanita - lidskost, která tu panuje, kterou neznièil ani ten pøedcházející re¾im, a která snad nebude zahubena s nástupem pøihlouplých a  vulgárních TV poøadù.
 
Setkání s Paolem trvalo déle a stejnì dlouho povídala i Eva Døízgová o ¾ivotì s Italem a vlastnì dnes - Ostravákem. Byl èas se i jí zeptat na divadelní a koncertní úkoly pro nejbli¾ší dobu. Je jich hodnì a máme se na co tìšit. Tøeba na pøipravované vánoèní koncerty, na hostování v Brnì v Prodané nevìstì, ve Státní opeøe v Praze to bude její pùsobivá Butterfly a koneènì i Kateøina v opeøe Bohuslava Martinù na ostravské scénì. Setkání s Evou, ale pøineseme nìkdy  pøíštì.
Pavla Pešatová


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.10.2007  13:32
 Datum
Jméno
Téma
 29.10.  13:32 Vesuvanka díky
 29.10.  11:02 Kopøiva Názor
 29.10.  08:22 wiki
 29.10.  03:53 kmet Jen kdyby takových