Ó slunce, z jakých vzácných kovù
tepá¹ tu krásu høí¹níkovu,
jen¾ nedoèkavý u altánku
u¾ hladí bøí¹ko svému d¾bánku
a tì¹í se, a¾ v krutém lise
ty hrozny v ¹»ávu promìní se.
U¾ pole, strom a v¹echny krásy
ukládají se jako k spánku,
u¾ první víno v sudech kvasí
a stává se z nìj ryzí zlato.
A ¾ivot pøece stojí za to!