Program Malování je
dodáván spolu s operaèním
systémem Windows. Je to kreslící
program, který lze pou¾ít...
A je¹tì ne¾ pùjdeme do fakultního finále, musím lehce vzpomenout na svou první závìreènou zkou¹ku z ru¹tiny. Pøipomínám, ¾e jsme na ru¹tinu mìli tu velmi hodnou lektorku. Nejprve jsme psali písemku, kde jsem nasekal dosti chyb, ale jak se ukázalo, bylo to k...
|
Ne ne ne, nevcházej do tøinácté komnaty, pøekonej svoji zvìdavost! Nemusí¹ za ka¾dou cenu a pøes zákaz vìdìt v¹echno! Jsou vìci, které nepøíslu¹í tvému vìku, vìci, o kterých je¹tì nemusí¹ nic znát, proto¾e je tvùj rozoumek nemù¾e pochopit, kdy¾ zatím nepro¹el...
|
Pøi¹el jsem k té kní¾ce v knihovnì vlastnì náhodou a zaujala mne. Kdy¾ jsem se zaèetl, pøekvapilo mne, jak vlastnì málo vím - a nejspí¹ nejen já - o ¾ivotì jednoho z nejvìt¹ích spisovatelù v¹ech dob, Fjodora Michajlovièe Dostojevského...
|
Jak èlovìk nabývá ¾ivotních zku¹eností, zji¹»uje, ¾e to není v¾dy snadné a bezbolestné. To se nevyhnulo ani mnì, a tak jsem si také na jednu takovou zku¹enost vzpomnìl. Ale je¹tì pár slov pøedem...
|
Je nová doba. Starovìký Sokrates øekl: Vím, ¾e nic nevím. Doká¾e¹ si oproti tomu pøedstavit, ¾e ani neví¹, co v¹echno ví¹? Jde pouze o to, znát správnou otázku, proto¾e jen správné otázky jsou urèující...
|
Do poklidu Vickovické hájenky zabouøil bas na¹eho Dana. ©tìkal do lesa smìrem k Zelené aleji. Ale hlásil cosi neobvyklého. Domácí u¾ mu rozumìli. Dokázal øíci jestli jde nìkdo známý nebo tøeba za hájenkou pøecházejí...
|
A» si øíká kdo chce co chce, televize ©lágr své pøíznivce má a proè kritizovat nìco, co druhému pøiná¹í radost a pohodu. A pøesnì to jsem øekla panu Peterkovi, kdy¾ jsme spolu vedli rozhovor- a pøedstavte si, po telefonu. "Pro mì je to tak...
|
A nyní bych si dovolil velmi nostalgicky vzpomenout na pár (doslova) zajímavých kolegù z fakulty. Jedna vzpomínka bude krátká, druhá del¹í. Na pøedná¹ky s námi v prvním roèníku chodila slepá matematièka Kárka, která nám pak bohu¾el brzy zmizela z oèí...
|
Chystám na salát brambory vaøené ve slupce. Z brambor se kouøí, loupu je v ruce je¹tì horké a jejich vùnì mì vrací daleko do minulosti. Jsem v malinké kuchyni mého dìtství. Je veèer. U stolu sedíme v¹ichni a ka¾dý má pøed sebou hrníèek studeného mléka a pøed sebou...
|
Krátce pøed Vánocemi jsem zaèal ztrácet energii a náladu, pøipadalo mi, ¾e ten nový rok nebude stát za nic. Také moje pøísloveèná chu» k jídlu byla pryè. Zaèali øíkat, ¾e jsem mlsný, ale s tím rozhodnì nesouhlasím! Jak to z na¹í vývaøovny zavonìlo, zaèal jsem ji...
|
Li¹ka sedìla na bøehu a èekala. Na svého milence èekala. Od rána do veèera, den co den. Za ka¾dého poèasí. Vyhlí¾ela, kdy jeho èumák a ¹pièaté u¹i rozhrnou hou¹tí a jeho zrzavá srst se zaleskne v teplém slunci. Neúnavnì sledovala druhý bøeh. Její milenec ¾il na druhém bøehu...
|
Je nová doba. Vìda, omezená zásadnì na povrchové jevy hmoty, urèuje uèitelùm, co mají uèit a ti tuto omezenost a povrchnost vtiskují do hlav ¾ákù. V lep¹ím pøípadì se pak...
|
Seznámil jsem se s Georgem v roce 1994 v Praze, kdy¾ jsem ¹el tlumoèit na jednání s jeho hosty. Georg byl øeditelem továrny v ®ebráku, patøící nìmecké rodinné firmì Mubea. Vyrábí souèástky a rùzné díly pro...
|
Byla jednou jedna koèièí maminka, která si udìlala pìkný mìkounký pelí¹ek ve voòavém senì nahoøe ve stodole. Velice se jí tam líbilo, seno vonìlo mateøídou¹kou a jahodovým listím a dole na mlatu bìhalo plno my¹ek, které tam shánìly zatoulaná obilná zrnka. Tady byla koèièí...
|
Nový senior
