Toto jméno má øecký pùvod a vychází z mu¾ského jména Alexandros, co¾ doslova znamená obhájce mu¾ù. Alexandra byla man¾elkou císaøe Diokleciána. Její ¾ivot ovlivnil svatý Jiøí. Ten byl roku 303 pøi procesu odsouzen k smrti a Alexandra se za nìj pøimlouvala. Došla tak daleko, ¾e se ho sna¾ila dokonce osvobodit a zachránit. Toto císaøe velmi rozzlobilo a dal ji také uvìznit. Podle legend zemøela zcela zapomenuta v ¾aláøi. Bývá zobrazována na svatojiøských obrazech jako kleèící dívka.
V církevním kalendáøi má dnes svátek Anselm. Toto nìmecké jméno pochází ze starogermánského slova "ans", co¾ znaèilo bùh, a slova "helm" èili pøilba. Dohromady tedy jméno znamená bo¾í helmice, ale lze jej vysvìtlit i tak, ¾e nositel tohoto jména je pod bo¾í ochranou. Anselm z Canterbury se narodil kolem roku 1033 v italské Aostì ve šlechtické rodinì. Po smrti matky se vztah mezi ním a otcem silnì ochladil a chlapec odešel do Burgundska k pøíbuzným z matèiny strany. Léta putování po Francii jej pøivedla roku 1060 do benediktinského kláštera v Le Bec (Francie), kde se stal pøevorem a po smrti opata nastoupil v roce 1078 na jeho místo. Kdy¾ zemøel v roce 1089 arcibiskup Lanfranc, ¾ádali všichni duchovní, aby se jeho nástupcem stal Anselm. Král Vilém II. jej však nechtìl jmenovat. Uèinil tak a¾ po silném nátlaku a do budoucna to znamenalo, ¾e oba mu¾ové se pøíliš neshodli. Anselm však nebyl jenom duchovním hodnostáøem. Jeho poslání spoèívalo v pedagogické práci. Nìkteré jeho názory se zachovaly a jsou zaznamenány formou krátkých rozhovorù s uèiteli. Byl zásadnì proti pøísnosti - tehdy spíše obvyklé. "Víc ne¾ pøísností je tøeba mláde¾ vychovávat laskavostí a hlavnì trpìlivostí," tvrdil a k tomu dodával: "Bez lásky se v ní toti¾ rozmù¾e nedùvìra a odpor ke všemu dobrému." Co k tomu dodat. Asi nic, spíše se pokusit toto krédo ¾ít. Anselm zemøel 21. dubna roku 1109 a byl pochován v Canterburské katedrále. Svatoøeèen byl roku 1494.
Dnes má svátek také patron všech vrátných a pomocník pøi všech trampotách Konrád z Parzhamu. Narodil se v tomto bavorském mìstì 22. prosince roku 1818, a aèkoliv byl synem sedláka, zøekl se roku 1849 hospodáøství a odešel do kapucínského kláštera svaté Anny v Altöttingu, kde po zbytek ¾ivota zastával slu¾bu vrátného. Pracoval osmnáct hodin dennì a spal pouze nìkolik hodin. Zbytek trávil modlitbami. Zemøel 21. dubna roku 1894.
Je pochován v kapucínském kostele v Altöttingu, který byl v roce 1953 pojmenován po nìm. Pape¾ Pius XI. ho svatoøeèil 20. kvìtna 1934. Jeho hrob se stal poutním místem.