Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Běla,
zítra Slavomír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rozmnožování a vývoj motýlů (6)


Krása motýlích křídel - tak se jmenovala výstava v Národním muzeu, která probíhala od srpna 2011 až skoro do poloviny letošního února. Když jsme ji se synem za mrazivých lednových dní shlédli, uchvátila nás natolik, že jsme se rozhodli ji alespoň částečně přenést na stránky Seniortipu ve formě seriálu článků. Národní muzeum, zejména autor a komisař výstavy Mgr. Jan Macek, nám vyšlo vstříc, poskytlo scénář výstavy a umožnilo užít i některé ukázky z panelů. Text ze scénáře vybral a upravil Ivo Antušek senior, obrázky dodal a doplnil Ivo Antušek junior. Každý pátek máte tedy možnost nahlédnout do života motýlů, létajících perel přírody.


Motýli patří mezi hmyz s proměnou dokonalou (Holometabola), jejichž vývojový cyklus prochází čtyřmi vývojovými stadii: vajíčko – housenka – kukla – dospělec. Délku vývojového cyklu ovlivňuje řada faktorů, zejména povětrnostní podmínky, kvalita a množství potravy. V mírném pásmu má většina motýlů jen jednu generaci do roka, některé druhy dvě, výjimečně i více. Vývojový cyklus přeruší nebo zpomalí nástup nepříznivých podmínek (zimní období nebo období sucha). Nepříznivé podmínky mohou motýli překonávat v závislosti na druhu ve všech vývojových stadiích.


Motýlí námluvy
Převážná většina dospělých motýlů žije poměrně krátce. Jejich hlavním cílem je, co nejdříve vyhledat partnera opačného pohlaví ke spáření, a zajistit tak generační kontinuitu. U samců denních motýlů hraje nezanedbatelnou úlohu především čas, protože mají jen omezenou zásobu feromonů, které za krátkou dobu vyčerpají, čímž úměrně klesá jejich přitažlivost pro samice. Vyhledání a přilákání partnera se tak stává závodem o čas. Navázání komunikace mezi oběma pohlavími je poměrně složitý proces, odstupňovaný do několika fází. V první fázi motýl reaguje na jakýkoli předmět velikostí a zbarvením odpovídající příslušníku vlastního druhu. U mnoha druhů, jako jsou např. batolci nebo morfy, křídla září reflexní modří, zatímco samice jsou nenápadně hnědavé. Za letu křídla samců doslova září v oslepujícím lesku a signalizují tak samici vlastní druhovou příslušnost. V amazonských pralesích lze tak na příklad snadno přilákat samce morf na třepetající se kusy modré látky ve vzduchu. Toho využívají sběratelé, aby přilákali motýly, jinak poletující ve výškách. Mnoho druhů kontrastně zbarvených motýlů, jako jsou např. žluťásci nebo bělásci, se vzájemně identifikují už na vzdálenost několika metrů podle výrazného zbarvení. Menší a méně nápadně zbarvení motýli se musí k sobě přiblížit na mnohem kratší vzdálenost.


Samci některých druhů denních motýlů obsazují teritoria na frekventovaných letových koridorech (lesní cesty, křovinaté lemy, lesní okraje apod.), nebo v blízkosti potravních zdrojů (porostů nektaronosných rostlin). Z přehledných vyhlídkových postů kontrolují okolí a brání velmi energicky své teritorium proti svým rivalům. Jejich agresivita není určena jen příslušníkům vlastního druhu, ale stejně tak mohou napadat i jiný kolem letící hmyz. Velké druhy tropických motýlů se často nerozpakují útočit i na malé proletující ptáky.


U denních motýlů nastupuje po navázání prvního kontaktu identifikační a namlouvací fáze, během níž se uplatňují čichové a zrakové podněty. Vizuální podněty zahrnují držení křídel v určité poloze a vystavování kresebných vzorů, provázené střídavými pohyby křídel. Oba partneři si takto navzájem o sobě předávají důležité informace, např. o své druhové příslušnosti, nebo o připravenosti ke spáření. Přerušení námluv znamená, že potenciální partner náleží k jinému druhu, anebo není ochoten se spářit.


U některých druhů námluvy trvají poměrně krátce, ale např. u babočky kopřivové (Aglais urticae) může trvat i několik hodin, kdy samec trpělivě po celý čas pronásleduje svou vyvolenou z místa na místo a využívá každé možnosti ke dvoření.


Pieris rapae - bělásek řepkový


Vlastní páření v odvrácené poloze může trvat různě dlouhou dobu. U denních motýlů je spojený pár pohyblivý, zpravidla jeden z partnerů přebírá v letu vůdčí úlohu, druhý se jím nechá zavěšený nést. U jasoňů zabraňuje samec samici opakovaně se pářit s jinými samci zapečetím pohlavního otvoru speciální schránkou (sphragis), jakousi obdobou pásu cudnosti.


Vajíčka
Vajíčka motýlů jsou v závislosti na druhu ve velikosti, tvaru i skulptuře povrchu velmi proměnlivá. Na vrcholu mají zřetelnou prohlubeň (mikropyle), kudy vstupuje spermie během oplození. Povrch vajíčka je prostoupen tisící otvůrky (aeropyle), určenými k dýchání vyvíjejícího se zárodku. Vajíčka jsou oplozena v těle samice před vykladením ze spermatického zásobníku, do něhož se ukládají spermie při kopulaci. Samice klade vajíčka jednotlivě, nebo ve snůškách, přímo na živnou rostlinu, nebo v její blízkosti. Samice okáčů nechávají svá vajíčka volně padat na zem za letu. Inkubační perioda vajíčka se liší v závislosti na druhu. Vajíčka tropických druhů motýlů mají inkubační dobu asi týden, v mírném pásmu zpravidla 10–14 dní, přičemž vajíčka některých druhů mohou i přezimovat, takže jejich inkubační období se může prodloužit až na 7 měsíců.


Motýlí vajíčka
Samice některých druhů vyhledávají ke kladení vajíček určitá místa. Rozhoduje při tom osvětlení, vlhkost, mikroklimatické podmínky i ochrana před spásáním býložravci. Např. samice perleťovce stříbropáska (Argynnis paphia) klade vajíčka na kůru stromů poté, co se před tím ujistila o výskytu violek, živných rostlin pro housenky, v blízkém okolí. Na podzim vylíhlá housenka sežere vaječný obal, a poté se uchýlí k přezimování. Na jaře po probuzení sestoupí z kmene a začne se živit rašícími violkami.


Housenky
Z nakladených vajíček se líhnou housenky. Jejich hlavní úkol je nahromadit dostatečné množství stavebních a energetických látek, potřebných k životu dospělého jedince. To je hlavní důvod pro příslovečnou žravost housenek. Převážná většina housenek se živí rostlinnou potravou, známe však i druhy masožravé nebo saprofágní (živící se mrtvou rostlinnou nebo živočišnou hmotou). Protože kutikula brání housenkám v průběžném růstu těla, housenky se během vývoje několikrát svlékají (zbavují se staré kutikuly).


Macrothylacia rubi - bourec ostružiníkový - housenka


Plně vyvinutá housenka opouští vaječný obal vykousáním dostatečně širokého otvoru, nebo po obvodu vykouše prstenec s výklopným horním dílem. Po vylíhnutí některých druhů se housenky pustí hned do potravy, u jiných sežerou především prázdný vaječný obal obsahující existenčně důležité živiny.


Housenky jsou převážně býložravé, živí se rozmanitými částmi rostlin, především listy, také ale květy, semeny, stonky. Některé druhy se živí zevně, jiné uvnitř rostlinných pletiv a orgánů (tzv. minující druhy). Housenky některých druhů jsou ve volbě potravy nevybíravé, a přijímají široké spektrum rostlinných druhů, jiné jsou více nebo méně specializované na určité druhy, nebo dokonce na jeden, jediný druh rostliny.


Minující housenky
Housenky některých druhů, převážně drobných motýlů, žijí po celý život uvnitř rostlinných pletiv, hlavně v listech. Některé z nich si při tom vykusují v listě charakteristickou stopu, podle které se snadno identifikují.


Délka larválního vývoje závisí jednak na výživné hodnotě potravy, jednak na povětrnostních podmínkách. Druhy přijímající potravu s vysokým obsahem živin (květy, pupeny, nezralé plody) rostou velmi rychle, a k dokončení vývoje jim stačí doba kratší než jeden měsíc. U druhů živících se hůře stravitelnými listy trvá vývoj až dva měsíce, ještě pomalejší vývoj (cca 3 měsíce) mají druhy živící se na travách, palmách, nebo kořenech s obtížně stravitelnými pletivy s nízkým obsahem živin. V mírném pásmu vývoj ještě navíc ovlivňuje klimaticky nepříznivé roční období, nutící housenky přerušit vývoj, a překonat zimní období v hibernaci. Na jaře však bývá vývoj urychlen na mladé rašící vegetaci s vysokým obsahem výživných látek.


Mnoho druhů rostlin se proti spásání housenkami brání produkcí jedovatých látek způsobujících smrt, nebo oslabení vitality. Housenky se však naučily, jak těmto nástrahám čelit. Některé předtím nakusují vodivá pletiva (žilky, stonky nebo řapíky) a nechají jedovatou šťávu vytéci, a živí se oslabenou částí rostliny, nebo okusují části rostlin s nízkým obsahem jedovatých látek (např. kraje listů). Housenky mnoha druhů si vytvořily imunitu proti rostlinným jedům, které buď ukládají nezměněné do tukových tkání, nebo je přeměňují v ještě jedovatější látky chránící je proti predátorům.


http://data.zemedelka.opava.cz/environmentalni_vzdelavani/ovoce/choroby_skudci/skudci/skudci_merunky_nektarinky/podkopnicek_spiralovy.html


Housenky babočky kopřivové (Aglais urticae) při uchopení divoce mrskají přední částí těla, a vylučují z úst natrávenou, nepříjemně páchnoucí potravu.


Housenky amerického přástevníka (Pyrrharctia isabella) při napadení larvami parazitoidních kuklic pojídají listy určité rostliny, obsahující jedovaté látky. Ve vědeckých kruzích se to považuje za první prokázaný případ tzv. samoléčitelství u bezobratlých živočichů.


Pokračování příští pátek...


Ivo Antušek

Krása motýlích křídel (1)

Motýlí rekordmani (2)

Strategie přežití (3)

Smyslový svět motýlů (4)

Jak motýli slyší (5)



 

 



Komentáře
Poslední komentář: 03.05.2012  16:13
 Datum
Jméno
Téma
 03.05.  16:13 bea
 28.04.  16:42 ferbl
 28.04.  15:30 Gabi-florka
 27.04.  14:19 Vesuvanka díky
 27.04.  06:23 Hany