Něco málo o vánočním čase Betlémy
Událost, která se odehrála v Betlémě při narození Ježíše, se od 13. století dodnes znázorňuje betlémy, jež jsou vystavovány v kostelích i na náměstích a vznikají také nové krásné tradice živých betlémů. V betlémě nesmí chybět tři králové, jejichž svátek se slaví 6. ledna. V některých zemích, například ve Španělsku, si dávají dárky až v tento den, kdy u nás začíná Tříkrálová sbírka pro Charitu ČR.
V současné době existuje projekt Křesťanské Vánoce, jehož základní myšlenkou je přiblížit co nejširší veřejnosti možnost navštívit betlémy a tematické programy, které nabízejí během adventu a vánoční doby křesťanské farnosti a sbory: www.krestanskevanoce.cz
Samota, osamělost a Vánoce
Po staletí byly Vánoce v naší zemi především svátečním časem vyhrazeným pro rodinu. Mnohdy se slavily docela chudě, bez dárků a velkých hostin, ale v rodinném kruhu, kdy byly spojeny s bohoslužbami nebo milými symboly, jakými je postavení stromečku či betlému…
„Lidé, kteří jsou sami, se proto mohou cítit opuštěni. Lidé mají představu, že samota je něco negativního,“ radí psycholog s tím, že „i když jsme na Vánoce sami, nemusíme se cítit osamělí. A pokud ano, neobávejte si říct o pomoc, o společnost. Pozvěte někoho k sobě domů, buďte ti, co udělají první krok. Tato rada platí pro všechny, mladé i staré. Další rada je: komunikujte.
Komunikujte třeba přes telefon, se sousedy, známými, příbuznými. Jestliže se cítíme osamělí, je to důležitý ukazatel našeho celkového života a měli bychom to vyřešit, odpustit někomu blízkému nebo hledat přátele.“
Pro ty, kteří se cítí hodně osamělí, je možné využít pomoci bezplatných psychologických poraden, například: www.neztratitsevestari.cz/poradna
Štědrovečerní stůl cestou minulosti
Na českém venkově se dříve Štědrý večer neobešel bez toho, aby na stole neležel čerstvě upečený chléb. V jiných dnech roku se mohl jíst chleba až třetí den po upečení, aby tolik nechutnal a hned se nesnědl. Pouze o Vánocích byla výjimka a lidé si dopřávali chuti čerstvého chleba.
Vánoce, prastaré tradice a zvyky
Tradice a zvyky se stále vyvíjejí. Některé zanikají a jiné naopak vznikají. Tehdejší tradiční štědrodenní večeře se od té dnešní celkem významně lišila. Večeře začínala modlitbou, kdy se po ní podával kulatý oplatek s medem, který představoval hostii, tedy tělo Kristovo.
Po oplatku se servírovala polévka. Druh polévky se lišil region od regionu. Nejčastěji to byla bramboračka, hříbková, čočková a hrachová. „Pučálka“, jídlo z naklíčeného hrachu, se hojně vyskytovalo, protože prý strávníkům zaručovalo hojnost na celý příští rok. Dále byly na stolech houbové omáčky, luštěninová jídla, čočka, „kuba“, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem. Součástí večeře byly i topinky s česnekem, mléčná kaše s ovocem, kompotované ovoce a cukroví.
Obvyklé pojídání ryb ke štědrodenní večeři je zvykem velice mladým, ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici začaly pronikat až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou součástí vánočního stolu kapr. Ale i on je dnes už na ústupu. Stále častěji je vytlačován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem anebo mořskými rybami či plody moře.
Tradice, které někde přetrvávají
Na stole mělo být podle tradice devět až 12 chodů jídel, podle měsíců v roce. Dnes se tento zvyk omezil na počet druhů cukroví. U štědrovečerního stolu by neměl sedět sudý počet strávníků, nosí to prý smůlu, a proto se hospodyňky tuto prekérní situaci snažily obejít tím, že prostíraly o jeden talíř navíc. Říkalo se, že to prostírání bylo pro náhodného příchozího, anebo pro zemřelého člena rodiny. Pod talíř se pro štěstí a přínos peněz dávaly mince, anebo rybí šupina. Na stole by neměl chybět štědrovečerní svícen, či adventní věnec. V průběhu večeře by mělo být přítmí a od stolu mohla vstávat pouze hospodyně.
Novodobá tradice – Betlémské světlo
Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. V Česku se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989. První světlo přivezli do revolučního Československa čeští exiloví skauti z Rakouska.
Plamínek zažehnutý v místě narození Ježíše Krista a nazvaný Světlo přátelství putuje ve speciálním bezpečnostním obalu letecky z Izraele do Lince, odkud se předává do 25 zemí světa a také institucím, například Evropskému parlamentu nebo OSN. Do České republiky přiváží Betlémské světlo spolu s junáky a skauty Český rozhlas.
Co symbolizuje?
Ježíš je na různých místech v Bibli nazýván Světlem, tudíž o vánočních svátcích, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista, je to v posledních letech spojeno také s tímto pěkným zvykem, že se z Betléma rozváží světlo do celého světa. Informace o rozvozu betlémského světla naleznete na: www.betlemskesvetlo.cz