Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pohled z okna

Postupně se poznáváme, zvykáme si na sebe a stáváme se přáteli. Je tak na místě, kdo chce (není podmínkou), přiblížit ostatním své okolí, své milé, zájmy, pocity atd. Začali jsme pohledem z okna. Dalším pohledům se však meze nekladou, samozřejmě v etických hranicích, daných provozem těchto stránek.

Chcete se také zapojit? Je to jednoduché, pošlete text (případně i foto) na info@seniortip.cz  a my z toho uděláme dokument, který se objeví na hlavní stránce v tématickém okruhu - Pohled z okna. Zatím to tak funguje a zde je jeden z dalších pohledů - avšak pozor (!) název „Pohled z okna“ je jen přenesený...

Tentokrát je to pohled na probouzející se březnovou přírodu.
 

Březnovky
 
Při pochůzce jsem měl štěstí a nasbíral plnou služební tašku březnovek. Nenajdou se často, ale když, tak je to pochoutka. Jsou to vlastně stejné houby jako na podzim čirůvky fialové nebo havelky.
 
Protože manželka je z jihu Čech, kde uznávají moc málo hub za houby. Většinou jsou to prašivky. Dokladem budiž košík hub který jsem přinesl hrdě po svatbě. Sedla k němu a na stole vyrostla hromada těch prašivek a zbyla hrstička hub. Od těch dob si moji smaženici dělám sám. Teda věděl jsem, že doma neuspěju. Zbyla mi babka z hospody. Byl to vyhlášený houbožrout ve vsi. Zašel jsem tedy k nim.
 
Babka to okoukla a potom padl dotaz. A tohle budete jíst? Na moje přitakání reagovala tak, že houby vysypala na nějaké síto a odnesla. Za chvíli se od kuchyně táhla nezaměnitelná vůně smažících se čirůvek. Donesla mi plný talíř a zdálo se, že s lítostí sledovala jak ve mně mizejí. Odešel jsem domů na hájenku.
 
Ráno v obvyklý čas  jdu kolem hospody do kanceláře. Babka „náhodou“ metla zápraží. Vypálila dotaz. Nic vám není?  No co by mělo bejt! Tak se v poledne stavte a dojíme to. A kde jste to posbíral. Tak jsem jí vysvětlil, že v Prosovém lese u polí. A šel za prací do myslivny.
 
Co se pak u nich dělo jsem se dozvěděl až v poledne. Babka měla připravenou báječnou smaženici s česnekem a na špeku. Zdála se mi ne nějak ve své kůži. Babko, ste ňáká nakvašená, co je ? A zase odpověď jaká mohla dojít jen od ní. No bodeť, po lese s flintou lítáte celý dny, ale ten dobytek prasečí vystřílet, to ne. Ksindl jeden. Našla jsem to místo, ale celý rozrytý. Ani houbičku tam parchanti nenechali.
 
Teď teprve vylezlo, že když jsem odešel živý a zdravý na polesí, babka nevydržela a trochu si osmažila. Po ochutnání štandopéde vyrazila do Prosového lesíka a tam našla tu pohromu. To s ní tak zamávalo.
 
Když jsme tu dobrotu snědli dostal jsem rozkaz. Dojděte se tam podívat, třeba eště ňáký vyrostou. Jenže nevyrostly ani za rok.
 
A potom už nevím. Přestěhovali jsme se do Sedlice. 
 
Antonín Suk
* * *
Zobrazit všechny články autora


Komentáře
Poslední komentář: 13.03.2016  18:29
 Datum
Jméno
Téma
 13.03.  18:29 kusan
 13.03.  12:32 Von
 13.03.  10:17 ferbl
 13.03.  08:17 EvaP
 13.03.  06:17 Bobo :-)))
 13.03.  05:56 Mara