Dobrá rada nad zlato Neurologické mládí (stáří) se prý pozná, jak dokážeme postát na jedné noze. Ostatně děti to zvládají bez potíží a s radostí. A protože lze to mládí (stáří) i natrénovat (podporovat), zařadil jsem toto cvičení do své každodenní ranní sestavy, které jsem si léta vypiplával a nakonec nazval „Cvičení pro rezavějící kohoutek“, protože vlastně až nyní v „rezavějícím věku“ se tomu mohu každodenně věnovat a navíc nikoliv někde v obyvačce na koberci pražského bytu, ale na zápraží s australským sluncem.
Takže rozpřáhnu ruce, a pokrčenou pravou nohu chodidlem opřu ze strany kolena levé nohy, na které stojím. Lze si vygooglovat fotku australského domorodce na číhané (po našem čekané) se šípem a máte to. Tito přírodní lidé, kteří před příchodem bělocha nepřekročili dobu kamenou (čili vůbec nepoznali bronzovou nebou železnou), tak to spontánně uměli.
No a když takto postojím na levé noze, tak to udělám stejně s tím, že stojím na noze pravé.
Nejlépe se cvičí s tím rozpřažením rukou. Těžší to již je se sepjetím rukou na prsou jako při modlitbě. A vůbec nejtěžší to je se zavřenýma očima.
Na levé noze stojím bez problémů 30“, které tomu denně věnuji a mohl bych určitě mnohem déle. Horší to pro me je stát na pravé noze. To balancuji tak max. 20“ jako bych byl na laně nad Niagarskými vodopády. Určitě to nějak souvisí s fyziologii mého mozku a těla, ale pravidelným cvičením, doufám, se to bude zlepšovat.
Ostatně obdobný smysl – posilování balance a oddalování podpěry hulčičkou – má i 1. Tibeťan, což již léta cvičím. To člověk též rozpřáhne ruce a 21x se otočí. Určitě to nezvládnete ihned. I já jsem začínal asi tak jen s 2 otáčkami a dnes to zvládám bez problémů. Navíc u tohoto cvičení prý i roztáčíme zablokované čakry (podle východních učení naše energetická centra po těle – hlavních jich je 7). A opět děti nám to předvedou na požádání též bez problémů.
Tak dejte vědět, kolik vteřín dokážete na každé noze postát.