NÁVŠTĚVA Z VLASTI
Tak jako každý turista, který navštíví Austrálii a zapomene si spakovat teplé oblečení, tak ani kamarádka Hanka nebyla výjimkou.
S přípravami na její dalekou cestu jsme ji varovali s tím, že canberské podzimní období může být chladné. Samozřejmě, že naše výzvy nebrala vážně.
"Přece nepojedu jako sněhulák, když jedu do Austrálie? To by se mi každý vysmál." Byl její koment. Když k nám dorazila, smáli jsme se my. Moje kabáty jí nepasovaly, neboť je mnohem vyspělejší v předních partiích těla. Pomoc přišla od kamarádky, která vlastní mnoho náhradních kabátů a bund. Ta také často vyráží za hranice nepřipravená. Tím pádem u ní ve skříni visí kabáty a bundy všech možných tvarů a barev z celého světa. Hanička si vybrala modrou bundu, její oblíbenou barvu a byla nadmíru spokojená.
Kdekoliv jsme se s přítelkyní objevili, ať to bylo v Canbeře, nebo na cestách mimo našeho bydliště, zaujala mnoho lidí. Každý si jí okamžitě oblíbil.
Vyjeli jsme na výlet do Oberonu (stát N.S.W) do Mayfield Gardens ‐ zahrad situovanými 200 km západně od Sydney. Byli jsme tam před pár lety a zahrady na nás moc zapůsobily. Majitel zahrad Garrick Hawkins získal inspiraci po zhlédnutí nádherných evropských zahrad. Jeho zahradní park je zatím v plenkách, avšak, i tak nabízí probouzející se nádheru. Po 10 letech úmorné práce s pomocí zkušených zahradníků, kameníků a všelijakých jiných odborníků začíná být zahrada na úrovni těch evropských.
Největší inspiraci Garrick získal v Anglii ‐ z Chelsea flower show. V kafeterii jsme se osvěžili pochoutkami a lahodnými nápoji, prošli školkou nových sazenic a obdivovali evropskou, asijskou i australskou část zahrady. Nahlédli jsme do nádherné kaple, kterou majitel nechal postavit své dceři za účelem její svatby.
Škoda, že nám nepřálo počasí. Vybraný den k prohlídce fučel strašný mrazivý vítr, tak si Hanka lebedila v teplé modré bundičce. Zahrady na ní také zapůsobily, což nás velice potěšilo. Prohlídka trvala skoro tři hodiny.
Ubytování jsme měli v nedalekém městě Bathurst. Hlad na nás zaútočil a žena z Motelu doporučila Hotel hned vedle našeho ubytování. Údajně tam mají vynikající kuchyni. Oběd byl opravdu chutný a číšnice se informovala, jakou to řečí komunikujeme? "No to je úžasný, zavřískla, manažer hotelu je váš krajan. Přijďte ještě na večeři, když slouží a já vás představím"! Na večeři jsme se tím pádem moc těšili. Přivedla ke stolu pana Pantoflíčka. Hotel vlastní jeho tchán s chotí (Angličané). Pantoflíček se oženil s jejich dcerou, tedy rodinný podnik a ruka v rukávě. Čech Pantoflíček, narozený v Austrálii nemluvící česky si k nám přišel popovídat. Ze setkání byl tak dojatý, že se i radostí rozplakal. Zajímala ho velice historie České republiky a nemohla se mu naskytnout lepší šance než potkat historičku Hanku. Nakonec k nám přišel i jeho tchán s tchýní a prožili jsme úžasně strávený čas pospolu. Rozloučili jsme se se slibem, že jakmile nás cesta opět zavede do Bathurst, ubytujeme se v jejich Hotelu.
Další výlet se konal do bývalého zlatokopeckého městečka Captains Flat. Jelo se ke Gűnterovi a Christine, nyní už našim přátelům. Byli jsme u nich s různými známými tolikrát, že jsme velice rychle navázali přátelství.
To bylo něco pro Hanku. Vešli jsme do galerie, zároveň obydlí umělců, malíře Gűntera a Christine, která tvoří výtvory z mozaiky. Naše kamarádka se na bohéma zaměřila a šeptala nám, že jí někoho připomíná. Gűnter jí prozradil, že se narodil ve Šternberku. "Už to mám, vyhrkla najednou Hana. Je podobný panu…. Ten je také umělec i jeho bratr, oba narození ve Šternberku. "Gűnter byl s jeho maminkou odsunut z Československa hned po druhé světové válce do Rakouska. Česky nemluví, neboť v té době byl malý kluk. Okopíroval Hance jeho rodný list se zvědavostí, co naše detektivka, plná zájmu vypátrá. Příběh jí velice zaujal a jak ji známe, nebude návštěva v galerii jen tak bez ohlasu. Měla takovou radost z objevu, tím pádem dostala dojem, že její návštěva v Austrálii měla velký význam.
Maminka Gűntera pracovala na Moravě v nějaké usedlosti, kde pomáhala s domácností. Pan domácí byl fešák a velký proutník. Nenechal si ujít žádnou příležitost. Zaměstnával ženy a zdá se, že se mu dokonce nabízely. Proto možná vzniklo těch několik nelegálních sourozenců? Ten pán byl obdařen silnými geny, jinak by si všichni nemohli být tak podobní. V dnešní době by měl šanci dobrého donora spermií. Panečku, to by se pravděpodobně narodilo ještě více umělců. Konec legrace.
Gűnter byl velice otevřený k objevu. Říkal, že má moc otázek, kdo vlastně je a kdo byl jeho otec? Byl přesvědčen, že je bastard. Že by měl bratry? O sestře v Rakousku jakž takž věděl. Údajně stejná máma ‐ otec? Smáli jsme se, že Hanku- detektivku Colombovou nelze v pátrání podceňovat.
Největší zážitek měla z výletu do Sydney. Procházka po Circular Quay, prohlídka Opera House, lodí do Manly. Byla v sedmém nebi. Stále říkala, že olizuje smetánku, že to stálo za to.
Naše rodinná oslava v parku na rozlučku s Hankou byla moc dojemná. K této příležitosti nám z lásky upekla vynikající dort. U jezera, jsme my dvě krmily černé labutě. Zobaly nám nalámaný chleba přímo z rukou. Naháněly jí hrůzu. "Hani, přece se nebudeš bát takových překrásných jemných ptáků"? Než jsem větu dokončila, jedna potvůrka na ní vyběhla a štípla jí do lýtka. Toto jsem tedy nečekala. Štípanec pořádně zrudl. Stěžovala si, že moc bolí. S rodinou jsme pak vzpomínali, co všechno tady během krátké doby prožila. V tom vyskočila ze sedačky jako střela. Ukazovala nám další zapálený kousanec bůh ví od čeho. Zdálo se nám to nenormální i když tady pořád něco zákeřného hrozí. Avšak v jedno odpoledne a vzápětí hned dvě příhody?
V noci nás nešťastná budila s tím, že má strach, aby ten neznámý kousanec nebyl smrtelný, že v Austrálii umřít nechce. To nás strašně rozesmálo i jí samotnou. Ujišťovali jsme jí, že ty smrtící potvory jsou tady tak jedovaté, že už by tady v tuto chvíli nebyla. Zase jsme se tomu smáli a zarudlé místo na stehně i na lýtku po labuti potřeli dezinfekcí a šli spát. Ráno nám ukázala zlepšení, tak jsme si oddechli. Samozřejmě, že nás to vystrašilo. Všechno však dobře dopadlo, Hanka odletěla bez problémů do vlasti a určitě si odvezla krásné vzpomínky na Austrálii. Hani na shledanou a díky za přátelství.
Skoro rok po návratu Hanky, přišel dopis pro Gűntera. Vladimír ho přeložil do angličtiny a vydali jsme se na návštěvu do galerie, abysme výsledek pátrání spolehlivě předali. Chudák umělec byl šokován, že existoval nevlastní bratr Manfred, již nežijící významný malíř z Rakouska. Gűnter nevěděl, jak si vše srovnat v hlavě, ani jak se zachovat. Výsledek pátrání je trošku zamotaný.
Když nás manželé z galerie poctili návštěvou, tak nám Gűnter s radostí oznamoval, že si Hankou vypátrané důkazy prověřil, souhlasil s výsledkem a moc jí pozdravoval. Protože se nám zdál příběh vhodný do "Pošty pro tebe", navrhli jsme umělcům navštívit s námi Českou republiku.
Gűnter odpověděl, že z Austrálie nerad cestuje a tím že údajní bratři o setkání nejeví zájem prosil detektivku ať uzavře případ.
NÁVŠTĚVA Z VLASTI
á máma ‐ otec? Smáli jsme se, že Hanku- detektivku Colombovou nelze v pátrání podceňovat.