|
"Na krku pomalu padesátka, dvacet let denně spolu a ona si myslí, že s ní bude ještě spát. Že si už ve svým věku nedá pokoj," ohodnotily pohrdavě dvě půvabné dívky hluboko pod dvacet nepřítomnou manželku svého šéfa. Kateřinu sedící u vedlejšího stolku přestal do té doby příjemný večírek rázem bavit. Ty sebevědomé osmnáctky, aniž by ji znaly, totiž právě nahlas pojmenovaly nejistoty její pětačtyřicítky.
|
|
|
„V dnešních rodinách žijí vedle sebe někdy i tři generace dospělých. Ta mladší z nich si často myslí, že jen její příslušníci mají právo na sexualitu. Zdálo by se to i přirozené, kdyby nezáleželo jen a jen na každém jedinci, zda bude mít chuť i možnost žít sexuálně do šedesáti nebo do osmdesáti let. Člověk má sice právo sexuálně žít, ale má současně také právo sexuálně nežít. To, že je zrovna bez partnera, z něj ještě nedělá pacienta sexuologické ordinace. Pro obě pohlaví totiž platí, že schopnost normální zdravé sexuality existuje až do smrti." Naši potomci nerozumějí sexualitě svých rodičů, o té se totiž v našich rodinách nemluví. Což je prý docela v pořádku. Nadměrně liberální představy, že si v rodině bude povídat každý s každým o všem by asi nebylo v pořádku.
Někdy a jen s někým
Po pětačtyřicítce si žena začne uvědomovat, že svěžest dvaceti jar je ta tam. Ale ani muži nemládnou. "Ono je to vlastně o fenoménu ženského orgasmu, neboť ženu jako jedinou samici vybavila příroda touto jinak výhradně samčí reakcí. Na rozdíl od muže jej ale prožívá jen někdy a jen s někým. Stoprocentně orgastických či multiorgastických je málo a zhruba patnáct procent žen neprožije tento stav nikdy. Pro muže se stává ženský orgasmus největší odměnou za jeho sexuální chování. Takže celý ten kolotoč kolem viagry a penilních endoprotéz je vlastně o fantaziích. O mužských fantaziích, jak ženě navodit nádherný orgasmus - obvykle s představou velkého penisu, pevné erekce a dlouhého styku. A právě v tom dochází k největšímu nedorozumění mezi mužem a ženou. „To není z mé hlavy, to mi řekly samy ženy“ říká psycholog. V dobře fungujícím páru se orgastická reakce naváže na jistou formu jeho sladění, ale i to je zcela individuální. Ke zmíněnému prožitku se žena propracovává pomalu a postupně. Plná orgastická kapacita se u naprosté většiny z nich vyvine později, zato u mnoha přetrvá po celý život a zůstane zachována i po menopauze. Dnešní doba posunula mládí až do téměř absurdního zbožnění. Sebevědomá žena ale ví, že každý věk má svoji hodnotu - a že i těm dnešním osmnáctkám bude jednou pětačtyřicet. Takový je řád světa. Takže se jí poznámky typu Vrať se do hrobu nemohou dotknout.
|
|