Je to staré slovanské jméno, které původně znělo Dragomira a lze jej přeložit jako drahý či slavný svět. Nejznámější nositelkou tohoto jména je česká kněžna, manželka knížete Vratislava I. a matka knížat Václava a Boleslava. Narodila se někdy ke konci 9. století jako příslušnice pohanského kmene Stodoranů. Později byla pokřtěna a stala se kněžnou.
Za svého života byla kněžna Drahomíra známá jako prchlivá, prudká a ctižádostivá žena. V roce 921 zemřel Vratislav avšak Václav, příliš mlád, nemohl zatím nastoupit na trůn. V tomto okamžiku byly schopny vládnout dvě příslušnice knížecí rodiny, Ludmila, manželka Bořivojova a kněžna vdova - Drahomíra. Jako Václavova poručnice byla ustanovena Drahomíra, a tak jako regentka za něj měla spravovat český stát až do jeho dospělosti.
Výchova obou bratrů však byla svěřena Ludmile. Tato situace, kdy Drahomíra vykonává moc a Ludmila se stará o budoucí následovníky trůnu vyvolala mezi oběma ženami spor. Málokteré ženy, jež dělila pouze jedna generace, si byly cizí tak jako ony - tchyně a snacha. Ludmila, silná křesťanka a Drahomíra, energická žena toužící po moci a slávě. Ludmila se později vzdala výchovy vnuků ve prospěch své snachy a odebrala se do ústraní svého hradu Tetína. Zdálo se tak, že hrdě odstoupila z dramatického střetu se svou sokyní, ale nebylo tomu tak docela.
Vévodkyně Drahomíra se bála nejisté budoucnosti, a tak si budoucí události pojistila. Najala si dva své věrné služebníky Tunnu a Gommona i s jejich družinou na uskutečnění svého plánu. Ti se vypravili na Tetín, kde pobývala Ludmila. V noci vylomili bránu, obklíčili dům a rozestavěli hlídky. Sami pak s několika muži vrhli do ložnice, kde Ludmila odpočívala. Tam ji strhli z postele na zem, její prosba o poslední modlitbu byla vyslyšena, poté je poprosila, zda - li by nemohla přijít o život mečem. Její žádost pramenila ze známé křesťanské domněnky, že život násilně vzatý mečem ji dostane do nebe. Oba služebníci Drahomíry se ale rozhodli pro jiný způsob smrti. Vzali provaz a zardousili ji.
To, že Drahomíra odstranila svou sokyni, jí definitivně uvolnilo cestu k neomezené vládě v Čechách. Jejím prvním úkolem bylo se vypořádat s možným odporem Ludmiliných přívrženců. Jejich pronásledování jí vyneslo označení pohanky. Přesto tato častá obvinění v legendách a jiných pramenech jsou neopodstatněná. To, že pronásledovala kněží, ji v mnoha očích svrhla na pohanku, kterou kdysi byla, ale její snaha byla zbavit se spíše Ludmily a jejich stoupenců, než vzorných křesťanů. Byl to boj dvou znesvářených stran o moc v zemi. Za zmínku stojí připomenout i fakt, že kněžna Drahomíra byla ve Staré Boleslavi přítomna zavraždění svého syna Václava. Prý nad jeho mrtvým tělem velmi plakala.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Je to staré slovanské jméno, které původně znělo Dragomira a lze jej přeložit jako drahý či slavný svět. Nejznámější nositelkou tohoto jména je česká kněžna, manželka knížete Vratislava I. a matka knížat Václava a Boleslava. Narodila se někdy ke konci 9. století jako příslušnice pohanského kmene Stodoranů. Později byla pokřtěna a stala se kněžnou. 