Dnes se zaměříme na další souhlásku, kterou v češtině a snad i v jiných jazycích začíná nejvíce slov, tedy na „P“. Určitě jste už četli různé slovesné výtvory a slohová cvičení složená ze slov s tímto zvláštním písmenem na začátku. Bohužel, od „P“ začíná i mnoho českých slov, která jsou ve slušné společnosti nepublikovatelná, a tak si zde dovolím předvést pouze autocenzurovaný výňatek jednoho takovéhoto elaborátu z poslední doby: Po padesátce počínají pánové, podobní pohasínajícím plamenům, pociťovat první příznaky počínající pohromy. Pánové počnou pokukovat po patnáctkách. Puberťačce postačí pohoštění, případně patřičné poplácání. Políbí-li pak přitažlivá panenka plešatce před přihlížejícími páprdy, polichocený prďola podstrčí poupěti pětistovku pro pořízení parády. Posléze pánové posedávají po putykách, preferují pivo, pěstují pivní panděro. Pak, probírajíce politiku, pozbývají peněz. Polehávají po pohovkách, pokuřují, pošilhávají po plotně. Permanentně přepracované paničky připravují pamlsky pro přecpaná panděra povalečů. Pak padesátníci počínají pozorovat patologické proměny. Po přečtení příruček pátrají po příznacích pepky, případně přestávají pít! Podvečer pupkáči pobíhají po parcích, podobní předpotopním příšerám. Poděšeni představou prokouřených plic, přestávají pokuřovat. Příliš pozdě! Potíží postupně přibývá. Potíže působí pajšl, paradentoza, páteř, prostata. Pánové prostudují pravidla preventivní péče. Polykají prášky, panikaří! Při pověstech provázející pohřby přátel postupně pitomí. Poslyš, příteli padesátníku – proč pohekávat pod peřinou, proč plakat pro pubertální pošetilosti? Potlač přízračné představy, překonej pocity příkoří, páchaného přírodou! Právě proto připij pivem, pokuř portorico, pozři pochutiny…
A následuje několik dalších rad, které opět raději ze slušnosti vynechám! Můžete se vsadit o cokoliv, že v žádném jiném jazyce podobnou sentenci zplodit nelze! Písmeno „P“ má zřejmě oprávněný primát snad ve všech jazycích, ale mně bylo těch druhých písmen trochu líto. A pak jsem zkoušel, zda se podaří sepsat od každého písmene podobný elaborát. Výsledky jsou docela zajímavé. Tak tedy zkusme to pěkně podle abecedy. Někdy šlo zplodit jakýsi příběh, jindy se povedlo sestavit jen pouhé více či méně rozvité věty na sebe nenavazující. Bohužel bylo třeba použít značnou sumu slov cizích, což je třeba zahrnout do lítosti. Doufám, že oceníte alespoň snahu a výsledek posuďte sami:
A : Adamův Azor alespoň amatérsky aportoval antilopu.
Adolescentní Alena absorbovala alkohol a aceton ad absurdum.
Autostylizace avantgardy avizovala aroganci.
Absolutní alibi abonenta ale adaptovali ad akta.
Abatyše a abbé absolvovali apokalyptickou anabázi – amen!
B : Božena Brzobohatá byla bohabojná bylinářka. Bydlela blízko boleslavské babičky. Bory brázdila bez bázně, bez bot, bez butylky! Božčina bečka břečky byla bezedná, bylinky bujely bezpečně – bezvadný blivajs! Brzy bude burčák. Boženka byla bezelstná, bohužel bezmezně. Bůhvíkde bůhvíco bouchalo. Buchar? Buben? Bude brzy bouřka? Bůhví! Boženka bezděky bojácně běsnila. Byla bezesporu blízko bláznění. Bože – bože, to je bída!
Jinak se omlouvám, ale jak vidno, „básnické střevo“ zadrhlo, Pegas odklusal kamsi do daleka, a tak nyní už to bude pokračovat bez rýmů…
Pokračování příště…
Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: František Frk Kratochvíl
