Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Dorota,
zítra Alexandr.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Zrozen pro baroko

Talent a odvaha, cílevědomost a píle, vlivy raného baroka v symbióze s osobitým stylem předurčily KARLA ŠKRÉTU Šotonovského ze Závořic stát se zakladatelem českého barokního malířství a největším umělcem období od konce středověku do 19. století.

Datum narození: 1610, Praha
Úmrtí: 30. července 1674, Praha

 
VLIVY
Děd Jan z moravské Olešnice se vypracoval z kožešníka na senátora staroměstské pražské rady: povýšen na vladyku užíval přídomek Šotonovský ze Závořic. Karel se narodil 1610 v domě U černého jelena v Týnské ulici na Starém Městě úředníkovi královské komory Konrádu Škrétovi a Kateřině Herkulesové z Morchendorfu. Po smrti otce byl poslán ke strýci Pavlovi, kutnohorskému mincmistrovi, kde dostal humanitní výchovu a zvládl jazyk latinský, německý a francouzský. S výučním listem od neznámého pražského cechovního malíře odešel (1627) za dalším vzděláním z Čech.

Protože rodina Škrétů byla po Bílé hoře nábožensky i politicky perzekuvována, odešla matka s druhým synem Jindřichem do zahraničí. Karel pobýval v Basileji a Stuttgartu, poté v Benátkách, Florencii a Bologni. V Římě se stal členem spolku záalpských umělců a zaujala ho tvorba především Rafaela a Michelangela. Po návratu do Prahy (1637) konvertoval ke katolické víře. Jednáními s královskou komorou se mu podařilo rodový majetek (domy v Praze, vinice v Litoměřicích a Mělníku) získat zpět.

Mohl se oženit s dcerou malostranského měšťana Veronikou Gröbergerovou, Narodil se jim syn Karel. Škréta založil a vedl největší pražskou malířskou dílnu. Stal se nejvyhledávanějším umělcem. Skonal 30. 7. 1674 ve svém domě na Ovocném trhu, 1. srpna byl pohřben do krypty sv. Havla na Starém Městě v Praze (syn Karel zemřel 1691 a je pohřben tamtéž).

VŠESTRANNOST
Deset let po první doložené malbě Posmívání Krista (1630) vytvořil Karel Škréta Narození sv. Václava – první obraz výpravného Svatováclavského cyklu pro augustiánský klášter na Zderaze. Vynikal „vypravěčským“ mistrovstvím v námětech monumentálních oltářních obrazů pro přední pražské kostely sv. Tomáše a sv. Mikuláše na Malé Straně, sv. Štěpána, Panny Marie před Týnem a pro chrám Nanebevzetí Panny Marie cisterciáckého kostela v Plasech. Významné je Ukamenování sv. Štěpána pro hlavní oltář katedrály v Litoměřicích, obrazy pro boční oltáře salcburského dómu knížecího biskupa G. Thuna.

Úspěšně završil zápas pražských umělců o zachování gotického kamenného baldachýnu nad cechovním oltářem v Týnském chrámu. Navrhl a realizoval díla u příležitosti korunovace českého krále Ferdinanda IV. a úmrtí hraběnky Sylvie, markraběnky Bádenské. V Drážďanech dohlédl na realizaci kovové plastiky Krista, jejíž koupi a umístění na Karlův most místo sochy zničené Švédy inicioval Leopold I.

V Antverpách vyšla kniha (1661) Cornelie de Bie Het Gulden Cabinet s životopisem Karla Škréty. Navrhl grafiku Oslava Leopolda I. Restauroval díla Dürera a Tintoreta v Obrazárně Pražského hradu. Vytvořil portrét Marie Maxmiliány ze Šternberka.

Podobizny příslušníků dobových elit, oblíbené kostýmově stylizované portréty i mytologické a alegorické kompozice Karla Škréty jsou působivé svou psychologickou hloubkou. Jemnost a křehkost a zároveň vícevrstevný obsah kreseb a návrhů grafických listů z něj udělal velmi žádaného umělce. Vysoce ceněného pro přizpůsobení výtvarného výrazu objednávkám a aplikací požadavků, čemuž se naučil z osvědčených vzorů v Itálii. Jeho přemýšlivý a odvážný duch se nespokojil s pouhým přejímáním či napodobováním: do děl promítl jak elegantně vytříbený klasicismus, tak žánrové vyprávění, které později ještě prolnul caravaggiovským šerosvitem. Zvláště pozdní tvorba dodnes upoutává dokonalostí formy a hloubkou a naléhavostí myšlenky. Díky této všestrannosti se stal nejvýznamnějším malířem své doby.

VÝZKUM
Dílo zakladatele novodobého českého malířství Karla Škréty bylo poprvé souhrnně uvedeno v Rudolfinu (1910) u příležitosti 300. výročí jeho narození. Výběr tvorby v Městské knihovně v Praze (1938) představil Vincenc Kramář. V Národní galerii připravil výstavu umělce (1974) Jaromír Neumann. Současný výstavní projekt vychází také z výsledků výzkumu Národní galerie, Univerzity Karlovy a Ústavu dějin umění AV ČR, během něhož proběhly analýzy a restaurování – leckdy s fyzickou záchranou řady děl samotného malíře i jeho současníků. Byla nalezena či identifikována jeho dosud neznámá díla i díla, pokládaná již za ztracená. Důležité poznatky přinesl historický výzkum v českých a zahraničních archivech. V rámci českého výzkumu byly na výstavě ve Valdštejnské jízdárně Pražského hradu v roce 2011
představeny poprvé dva zahraniční oleje. Rané dílo Hra o jablko (Děti pojídající jablka a zápasící o ně), původně v lichtejštenském zámku ve Valticích na Moravě a připisované Poussinovi, odhalil J. Neumann jako dílo K. Škréty. Druhým byla Podobizna mladého muže (fragment z většího plátna: portrét dle Škrétovy Podobizny řezače drahokamů Dionysia a jeho rodiny): jde pravděpodobně o dílo současníka.
 
Olga Szymanská
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 30.07.2023  14:18
 Datum
Jméno
Téma
 30.07.  14:18 Přemek
 30.07.  12:44 Vesuviana
 30.07.  11:29 Von
 30.07.  10:09 olga janíčková