V Lipnici se vzpomínalo na Jaroslava Haška
Koncem dubna se sjelo do Lipnice na havlíčkobrodsku přes sto autorů, kteří přispěli svými humoristickými povídkami do chystaného „haškovského“ sborníku, který připravuje k vydání Syndikát novinářů Vysočiny. Letošní rok k takové akci přímo vybízí, protože uplynulo právě 140 let od Haškova narození a letos je to také 100 let od jeho úmrtí. Jaroslav Hašek žil v posledních letech svého života ve svém domku přímo pod hradem v Lipnici a tady také napsal svého Dobrého vojáka Švejka. A dnes tu žijí také jeho přímí potomci - vnuk Richard Hašek a pravnuk Martin. Oba z nich jsme měli příležitost se vidět a prohodit pár slov ve známé hospodě U Invalidů, kde měli sraz významní „haškologové" a také ctitelé Švejka a starých tradic, kteří se objevili i v uniformách z doby monarchie. A pak v blízkém hostinci U panské kovárny, kde autory hostil pan Martin Hašek.
Lipnický hrad, kdysi slavné a honosné sídlo pánů Trčků z Lípy, kde jsem byl naposled před několika lety, příjemně překvapil tím, jak pokročila restaurace dalších částí hradu. Návštěvník tady může dnes vidět obnovené gotické komnaty, které byly dříve nepřístupné a které teď poskytují ucelený pohled na život středověkého hradu. Zajímavá je hradní zbrojnice s mnoha ukázkami sečných a bodných zbraní, výstava středověkých kachlů i ukázky toho, jak se na hradě topilo, aby sídlo bylo pro tehdejší rytíře i v zimě obyvatelné. A tak mohu projít černou kuchyni, ložnici panstva i gotické sklepy s vězením, studnou s mohutným rumpálem a mučírnou. A pak kapli se starými freskami, kde prý dodnes straší duch zazděné šlechtičny, jejíž kamenná tvář se na nás dívá z jednoho sloupu.
A tak honem raději nahoru na jednu z věží, dokud je opravdu nádherný výhled na kopcovitou a lesnatou krajinu a také až v dálce na město Havlíčkův Brod.
Bylo by tady co prohlížet možná pár dní. Zvlášť, když v Haškově domku byla právě otevřena výstava satirických kreseb - samozřejmě s jakým jiným námětem, než hlavně švejkovským. Ta tady potrvá až do konce září letošního roku. Takže o důvod víc sem znovu přijet. Teď je ovšem Lipnice plná těch, kteří sem přijeli vzpomínat na slavného autora Švejka. A tak přicházím pozdní odpolední hodina, kdy se autoři humoristických povídek i mužové v uniformách z doby Švejkovy, scházejí v koutě hřbitova u hrobu Jaroslava Haška. Hlavní slovo má jeho vnuk a po něm i další, z Maďarska a odjinud, ba dokonce, poslušně hlásím i Japonec. Protože, kde by Švejka a Jaroslava Haška neznali?
A pak společně, sobě i panu Haškovi, na jehož hrobě nesmí chybět tradiční láhev piva, si zazpíváme o tom, jak za císaře pána a jeho rodinu, museli jsme vybojovat Hercegovinu.