Digitalizace
V současné době je jen málo pojmů, které jsou v takovém popředí zájmu ve společnosti a politice. Nemíním zpochybňovat význam digitalizace, a to už jen z důvodu, že o ní mám jen základní představu, kterou bych shrnul do názoru, že díky výpočetní technice a možností přenosu dat lze i jinak než doposud provádět řadu prací, postupů, včetně administrativních. Z mého pohledu, jde o technickou záležitost, nový nástroj, prostředek, vybavení, velmi zjednodušeně řečeno nářadí v rukou člověka.
Tento popis uvádím s cílem vyloučit pohled, který se mě někdy jeví z různých vyjádření, zejména politiků ve smyslu samospasitelnosti digitalizace v řešení problémů řízení společnosti. Digitalizace nevyřeší řízení školství, zdravotní péče, zajištění důchodů, ani termín odchodu do penze, natož bytovou výstavbu a dosažitelnost bytů pro mladou generaci, stejně jako toto nevyřeší stavební zákon, byť s digitální formou vyřizování stavebních povolení.
Digitalizace může významnou měrou přispět k růstu produktivity práce v průmyslu, zemědělství, zefektivnit různé evidence, ale nenahradí znalosti, vzdělání, praxi a zkušenost lidí. Nenahradí schopnosti lidí, jako je nenahradily mobily, ani počítače ani žádná jiná zařízení.
Pro ilustraci mého názoru bych využil konkrétní zkušenost z mého života. Když jsme svépomocí stavěli v 70 letech rodinný domek, využíval jsem jako zedníka spolužáka ze základky Mílu. Přestože ve škole ta násobilka ani vybraná slova mu nic moc neříkala, tak zedník byl vynikající. Se zednickou lžící a kladívkem a krátkou vodováhou nejen dům vyzdil, ale zdi omítnul, stejně jako provedl podlahy a další práce. Když po značném časovém odstupu jsem na sousední parcele viděl „řemeslníky-podnikatele“ na stavbě smontování dřevostavby, tak první, čeho jsem si všiml bylo, že technický pokrok se negativně promítá do jejich výkonu, nevím, zda déle telefonovali mobily, než pracovali, mobily v době mé stavby neexistujícími, ale ač vybaveni laserovým zaměřovačem oproti vodováze Míly bylo vše „ujeté“ pouhým okem patrné. Zatímco Mílovi k dělení cihel stačilo kladívko, tak podnikatel s rozbrušovačkou za ohromného rámusu nás vyhnal z naší zahrady, pouze však do momentu, kdy jsem ho poučil, aby cihlu před řezáním namočil a řez natočil, na staveniště, nikoli na nás. Přesto, vyzbrojeni laserovým měřidlem mu vjezd vybetonovali tak, že po každém dešti má vyplavený vchod do domu.
Opakuji proto svoji skepsi, že digitalizace sama o sobě nic nevyřeší a rozhodující pro její využití jsou znalosti, zkušenosti, nikoli účes či oblečení politika či političky, kteří o ní mluví.