Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Paní Tonička

Nevím, možná, že jsem špatná matka, ale když se mi podaří vypadnout od dětiček a z paneláku alespoň do kina, tak se mě zmocní takový příjemný pocit. Všechny předměty kolem mne mi připadají jako kamarádi, vedu s nimi podivné řeči, pokud zrovna neskáču, nebo neběžím.
Je to asi následkem dvouletého pobytu v paneláku. Na Smíchově jsem každého znala, s každým jsem prohodila pár slov, ale tady?
Včera jsem šla po delší době do kina. Chodíme s manželem na střídačku. Dveře paneláku zapadly a bylo mi hej. Srovnala jsem ohnutá záda a koutkem oka jsem zahlédla nebe. Nebe plné hvězd, jako na horách. Zmocnila se mne taková dětská touha, aby v Praze napadlo dva metry sněhu.
Hvězdy a hory. Proč ne hvězdy a Jugoslávie? Asi proto, že je pořádná zima.
To už jsem se blížila ke stanici tramvaje. Stanici máme u nás za rohem, takže člověk nikdy neví, jestli mu tramvaj odjíždí, nebo ne. Většinou to nervově nevydržím a rozběhnu se.
Na stanici stálo málo lidí, a tak jsem si řekla, že mi to ujelo.
Po nástupišti se procházely dvě babičky, byly pěkně oblečené, mimoděk jsem se na ně usmála a bylo to!
„Na kteroupak čekáte, mladá paní?“ ozvala se ta menší paní.
„Na desítku, jedu na Vinohrady do kina“.
„To je náhoda Toničko, paní tě u Muzea vysadí, že jo?“
„Samozřejmě.“
„Víte, my jsme byly v Domovině na dechovce.“
„Jestlipak jste si zatancovaly?“ vyzvídala jsem.
„Co vás napadá, vždyť jsme starý baby, ale chodila tam jedna s takovým fešákem a ta vám vytáčela, jen neměla nosit ty krátký rukávy, viď Toničko?“
„To neměla, to bylo strašný, to víte, stará ženská. Asi už umřela, protože ten její fešák tam chodí sám,“ paní Tonička pokračovala, „víte, já jsem doma pořád sama, já uklidím ty tři pokoje, pak si sednu a začnu plakat, tak jdu rači ven, ale zapomínám.“
„No, to je vám hrozný, ona zapomene, kde je,“ skočila jí ta druhá paní do řeči, „a tak mi dcera nařídila, abych ji odvezla domů. Vy ji u Muzea vysadíte, že? Tam už trefí“.
To již přijížděla desítka a já s paní Toničkou jsme nastoupily, jako kdybychom k sobě patřily odjakživa.

 
     

Paní Tonička se posadila a já nad ní stála jako anděl strážný.
V duchu jsem si říkala, tak vida, děvčata si jdou na taneček, je jim pomalu třikrát tolik co mně a já si dělám výčitky kvůli biografu. To již paní Tonička začala povídat:
„Víte, já uklidila ty tři pokoje, mladí přijdou, najedí se a hned zase někam běží. A vnuk? Ten si pouští desky tak nahlas, že ani spát nemůžu. Tak jdu rači ven. Já pořád chodím, až do Hvězdy! Ale co mě potkalo to zapomínání, tak je to strašné. Já zabloudím a ta Praha je tak rozkopaná,“ paní pokyvovala hlavou. Já v duchu taky. Vlastně jsem s ní kývala asi pořádně, protože mi paní mluvila ze srdce.
„Já taky utíkám z domova a chodím,“ povídám já.
Usmála jsem se, protože mi napadlo, že mi chybí akorát ta skleróza a byla by ze mne docela slušná babička.
Úsměv zahlédl pán sedící proti paní Toničce. Z ničeho nic řekl:
„Chtělo by to kafe s rumem!“
Cuklo to se mnou, změřila jsem si ho, ale nevypadal na to, že by byl opilý. Možná, že je taky z paneláku. Ale to již s ním paní Tonička konverzovala.
„Myslíte? Víte, já totiž zapomínám.“
„Vždyť vám to říkám, že na zapomínání je kafe s rumem to nejlepší.“
„Víte pane, ale já nikdy nepila,“ s cudným úsměvem řekla paní Tonička.
„Pila, nepila, milá paní, tak to zkuste! Jenom jestli na to máte?!“
„Pane, já mám peněz. Mám pěkný důchod po manželovi.“
„Tak vy jste vdova? Tak to si najděte jinýho! Jen si užijte!“
„Ale pane, to já ty peníze rači pošlu synovi, víte on si postavil, tak potřebuje. Sice mi to ta snacha, co bydlí u mne vyčetla, že posílám jen jim, ale já jsem jí řekla: „Vy, vy buďte zticha, vy jste přišla do hotovýho a on, on si musel postavit!“ “
„Jó mladejm se nezavděčíte! Proto si máte užít! Víte co? Jeďte do Ameriky.“
To jsem se již smála. Pán je podnikavý. Ale pani Tonička se nedala:
„Prosím vás, copak bych tam dělala? Ono to tam není tak růžový, jak si lidi myslej. Já tam mám sestru. Ta byla chtivá, utekla tam, dítě tady nechala, já ho vychovala a víte, co mi psala? Že už toho tam má dost, že tam toho dědka nechá a že přijede umřít domů!“
„Víte co, tak si to užijte tady, co v Americe.“
To jsem již měla podezření, že má pán na pani Toničce osobní zájem a že by se jí o ty peníze s chutí postaral.
„Já si myslím,“ pokračoval pán, „že by lidi měli být na sebe hodný.“
„A to já mám dost hodných lidí, kamarádek, jenom ten vnuk a ti mladí mě trápí.“
„Hm, mě maj lidi taky rádi, ale jen když něco zaplatím. Měla byste si vzít něco na krk, ať nenastydnete,“ starostlivě řekl pán.
„Já jsem otužilá, milej pane, já tak chodím celý život!“
„Tak ať vám to ještě dlouho vydrží, já se jdu poveselit a dejte si to kafe s rumem.“ Zvedl se a byl pryč.
V duchu jsem se mu omluvila, že jsem ho podezírala z nekalých úmyslů. Možná, že kdybych tam nebyla, tak by paní Toničku pozval.
Paní Tonička mě vyrušila z mých úvah.
„To byl veselý pán, že? A jak po vás pokukoval.“
„Po mně?“ udiveně jsem se zeptala. Ale to už mi došlo, stará ženská finta, nesmím to zkazit.
 „Přeci po vás paní Toničko, moc jste se mu líbila. Pročpak jste si ještě někoho nenašla? Taková fešanda?“
„Víte, když já jsem toho mýho měla moc ráda. Už je šestnáct let mrtvej. A co by tomu řekly děti? Když si mě namluvil, tak to ještě studoval, ale už mě neopustil. Měla jsem se s ním dobře. Proč mi jen umřel?“ paní Tonička si utírala slzy.
Prohlížela jsem si ji, musela být moc hezká. Vlastně je hezká!

 
Ivana Látalová
 
***
Ilustrace https://www.piqsels.com/cs

Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 16.12.2022  20:03
 Datum
Jméno
Téma
 16.12.  20:03 Evussa
 15.12.  18:39 von
 15.12.  16:53 Karla S.
 15.12.  15:28 Ivana Látalová
 15.12.  13:05 Václav Pokorný
 15.12.  10:14 Ivan
 15.12.  06:55 Ivana
 15.12.  02:03 olga janíčková