Radost života jsou také přátelé
Přátelé, kamarádi i když již nejsou s námi na této zemi se neztrácejí. Zůstávají s námi a objevují se se všemi těmi vzpomínkami, které kolují v naší paměti. Ten vděk za to společně prožité přátelství nelze ani opravdově vyslovit.
Rozhodně děkujeme za ty blízké přátele se kterými se stále vídáme a také za ty, kteří jsou někde ve světě vzdálení, ale jsme s nimi bez přerušení v kontaktu.
Ve starším věku ale není již tak snadné čekat, že přijdou ještě další přátelé.
Někdy snad osud, rozhodně ne náhoda nás k novým kamarádům přivede.
Tady kde v Gosfordu žijeme se vše jako jinde kolem nás mění a tak třeba také malé, ale velmi dobré lahůdkářství zde již delší dobu není. Bylo vlastně jediné, které nenabízelo pouze třeba jen asijské zboží, ale naopak velmi evropské. Malé pekařství jim dodávalo chleba, který byl téměř jako český a dokonce také koláče a buchty.
Jednou jsem tam uviděla pytlíky s knedlíky v prášku. Hned jsem to ukazovala manželovi a najednou se k nám od pultu otočil jeden pán a zeptal se pěkně česky „Vy už nevaříte pravé houskové knedlíky?“
Upřímně jsme se společně zasmáli a začalo přátelství, které věříme, že se nám již nikdy neztratí. Nečekané přátelství pro nás již ve věku pradědečka a prababičky. Držíme se ho pevně.
Nyní u jedné moravsko australské rodiny jsme se při minulé návštěvě potkali s rodiči té krajanky z Moravy, kteří krátce předtím přiletěli do Austrálie.
Že si budeme mít tolik co povídat jsme nemohli uhádnout. Věkový rozdíl 20 let a vzdálenosti míst, kde žijeme víc než značné. Ze severu Slezska do východního pobřeží státu NSW se nedoběhne příliš rychle.
Vyprávěli jsme si, probírali jsme všechno, jaké to je emigrovat, jak začínat v nové zemi bez znalosti jazyka, jak se najít, seznámit a začlenit se mezi krajany.
A jak to je a bylo doma? Jistě jsme brzy narazili na ty strašné povodně z let 1996 a 1997. Oni právě byli jedni z těch nejvíce postižených, dokonce při obou povodních.
Tady jsme věděli dost a dokonce něco o čem oni nevěděli.
Krajané zde při různých programech, které pořádali vybírali peníze, které potom byly odeslány na pomoc těm povodněmi postiženými. Mohli jsme to dokonce doložit seznamy krajanů, kteří přispěli a stránkami z českých časopisů zde vydávaných i sydneyského Spectra.
Chtěli byste být u toho našeho povídání a potom si také s námi začít tykat a oslovovat se jmény?
Nestačili jsme si říci všechno, snad při jejich další návštěvě Austrálie. Doufáme, že k ní jistě dojde, zatím se již vracejí domů. Vracejí se také s tím, že nyní si mohou na počítači najít SeniorTip, protože dobře již ví co zajímavého jim přinese.
.jpeg)