LIGHTNING RIDGE-200
Kamarádka zavolala s otázkou, jestli, když tak rádi cestujeme, nemáme zájem na Velikonoce navštívit Frantu? Žije v “LIGHTNING RIDGE”- opálovém městečku ve státě N.S.W.( Nový Jižní Vales). Přemýšlí tam jet s maminkou z Moravy, která je u ní zrovna na návštěvě. My jsme také měli návštěvu z vlasti - dceru mojí kamarádky, Blanulku. Chtěli jsme jí za jejího krátkého pobytu v Austrálii co nejvíce z této krásné, zajímavé země ukázat. Jí bylo jedno, kam pojedeme. Nechala výběr na nás, hlavně ať něco zajímavého prožije. Připojil se k výpravě náš nejstarší syn Daniel a jelo se miniautobusem Toyota Hice pro patnáct lidí, směr opálové dobrodružství. Zamluvili jsme na spaní kabiny v karavan parku nedaleko centra města a hlavně blízko od Franty. Ten, po prodání svých nemovitostí v Canbeře, žije v tomto zajímavém centru opálů už několik let. Ti, co prahnou po opálech, se tu můžou nabažit těchto drahocenných kamenů.
Franta byl neobvyklý turistický průvodce. Začali jsme jeho karavanem, z kterého přístavbou vybudoval útulný domek. Smáli jsme se pojízdnému záchodu. Údajně až z Canberry. Kolem dokola mnoho odstavených těžkých velkých mašin, aut a zvedáků. Mezi nimi i naše česká Tatrovka. Neznám terminologie strojů na kutání opálů. Franta nekutal, ale svým kamarádům těžícím opály tyto stoje opravoval. Zlaté české ruce najde člověk i v nejzapadlejším koutě světa.
Franta je také vynikající vypravěč, a tak jsme vyslechli legrační příběhy z tohoto kraje. Například o termálním koupališti, co tam mají a maníkovi, co se ženám předváděl skokem do vody. Byla to údajně jeho poslední koupel. Otázka?: A proč poslední? No protože srdce teplou koupel 41°C nevydrželo.
A nebo když nás vzal do opálového dolu a Australanka jménem Lyn, nám předváděla, jak se opál brousí a leští. Frantova poznámka, že takhle do ztracena, až opál zmizne, se neleští, že nás zaveze za kamarádem Slovákem. Ten nám ukáže pořádnou práci. Měl pravdu, kamarád měl opály zbroušené a vyleštěné k vidění. Nebo když se kdosi z nás zeptal, co se stalo s tím suchým stromkem u jeho domku a on na to: “ Nebavilo ho už žít, tak umřel.” Měli jsme o legraci postaráno. Večer jsme šli do Bowling Clubu, kde se vše odehrávalo. Měli tam Velikonoční zábavu a místní obyvatele přijela bavit skupina umělců ze Sydney. Napodobovali ve zpěvu různé populární hvězdy, jako Elvis Presley, Tina Turner, Madona. Dokonce se za ně i převlékali.
Po programu jsme si mohli zatancovat. Franta trsal s Blanulkou jihoamerické tance, co se dříve v klubu naučil, ona je znala z Česka. Pak si kamarádka zatancovala s místním dědečkem hříbečkem, bezzubým charakterem s vousem aspoň půlmetrovým. Prťavý děda se bezzubě na naši kamarádku culil a svěřoval se, že za zábavou přišel z dalekého okolí. Chudinka nevěděla, jestli se má smát, anebo tancovat. Měli jsme z toho švandu. Další den nás čekaly kozí závody. Den před závody organizátory pochytané divoké kozy z okolí nabízely program k nezapomenutí. To se ví, že se divočáci vzpouzeli, když je přivázali k vozíčkům, posadili do nich nevinné děti a nutili kozy běžet ze startu k cíli. Neběželi podle pravidel, to dá rozum. Křižovali si cesty, vráželi do přihlížejících. Děti z vozíků padaly a ubrečené pádily k rodičům. Tak takhle se dospělí baví na úkor zvířat a vlastních dětí? Nemohu však říct, že jsme se nenasmáli. Nasmáli a hodně.
K večeři jsme kozí maso, pravděpodobně závodnic, konzumovali na návštěvě u jiného Frantova kamaráda Slováka a jeho srbské ženy. Pohostinní lidé jsou ti Srbové. Seběhli se k nim z okolí další jejich známí. Hráli, zpívali, tancovali při harmonice a my se k tanci přidali.
Potom nám bylo řečeno, že ten harmonikář kohosi v potyčce zabil a byl za to několik let ve vězení. Žijí tu lidé podivných mravů, prohlásil ležérně Franta. Na druhý den nás provázel haldami opuštěných dolů a vysvětloval pozadí architektury, kterou jsme tam viděli. Například hvězdárnu postavenou z barelů a betonu na počest Dr. Koperníka. Po dokončení díla se ten pan hvězdář, Čecho-Polák, upálil. Byl také souzený a dlouho prý seděl. Přiklepli mu vraždu australské domorodkyně. Namol opilý hvězdář se ráno probral a ženská vedle něho mrtvá. Hájil svoji nevinnost a tím strašným ponížením a neprávem, jaké se mu dostalo, mu prý přeskočilo nějaké to kolečko tam nahoře, jak tvrdil Frantík. Něco ho nutilo stavět a pak vše tragicky ukončit. Také tam byl hrádek a dost pěkný, takový španělský styl. Vystavěný amigem, jak se mu v okolí říká. Amigo však na hradě nepřebývá. Žije ve starém, rozviklaném karavanu přistaveném vedle hradu.
Jiný dům byl postavený z pivních sklenic. Příběhů bylo hodně. Den před odjezdem jsme šli na rodeo. Byl to prostě divoký západ. Odjížděli jsme do Canberry rozesmátí a po výletě zůstaly tyto vzpomínky.
Potom nám bylo řečeno, že ten harmonikář kohosi v potyčce zabil a byl za to několik let ve vězení. Žijí tu lidé podivných mravů, prohlásil ležérně Franta. Na druhý den nás provázel haldami opuštěných dolů a vysvětloval pozadí architektury, kterou jsme tam viděli. Například hvězdárnu postavenou z barelů a betonu na počest Dr. Koperníka. Po dokončení díla se ten pan hvězdář, Čecho-Polák, upálil. Byl také souzený a dlouho prý seděl. Přiklepli mu vraždu australské domorodkyně. Namol opilý hvězdář se ráno probral a ženská vedle něho mrtvá. Hájil svoji nevinnost a tím strašným ponížením a neprávem, jaké se mu dostalo, mu prý přeskočilo nějaké to kolečko tam nahoře, jak tvrdil Frantík. Něco ho nutilo stavět a pak vše tragicky ukončit. Také tam byl hrádek a dost pěkný, takový španělský styl. Vystavěný amigem, jak se mu v okolí říká. Amigo však na hradě nepřebývá. Žije ve starém, rozviklaném karavanu přistaveném vedle hradu.