Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Svatopluk,
zítra Matěj.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

ČSSZ informuje

Starobní důchod, aneb na co se lidé často ptají
 
Starobní důchody jsou tématem, o které se lidé sami aktivně v předstihu zajímají nebo by se měli začít včas zajímat. Nejen budoucím žadatelům o důchod proto Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) formou otázek a odpovědí přináší nejčastější informace, které jsou se starobním důchodem spojeny.
 

1. Co musím splnit, aby mi byl starobní důchod přiznán?
Nárok na starobní důchod vznikne lidem, kteří dosáhnou zákonem daného důchodového věku a získají potřebnou dobu důchodového pojištění. Důchodový věk se přitom u lidí narozených v letech 1936-1971 určuje podle ročníku narození a u žen i podle počtu vychovaných dětí. Jednotný důchodový věk 65 let se podle současných právních předpisů týká mužů i žen narozených po roce 1971. Lidé, kteří dosáhnou důchodového věku letos či později, musí získat alespoň 35 let důchodového pojištění (tedy odpracované doby včetně náhradních dob pojištění a případné doby dobrovolného důchodového pojištění). Splnění podmínek neznamená povinnost o důchod požádat a není ani důvodem k ukončení výdělečné činnosti, ale bez jejich splnění nemůže být starobní důchod přiznán.
Tip: I po vzniku nároku na důchod je možné pokračovat ve výdělečné činnosti bez pobírání důchodu a částku důchodu si tím navýšit.
 
2. Z čeho mi ČSSZ vypočítá starobní důchod? 
Výše starobního důchodu, resp. procentní výměra tohoto důchodu, je závislá na délce získané doby pojištění a na výši příjmů v tzv. rozhodném období. Starobní důchod se tak vypočítává z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Toto pravidlo platí už od roku 1996 (do roku 1995 se důchody počítaly z příjmů za posledních 10 před nárokem na důchod). Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se tak důchod počítá z výdělků za roky 1986 až 2018. Započítávají se přitom všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Dávky jako jsou podpora v nezaměstnanosti či další takzvané sociální dávky se do výše důchodu nepočítají.
 
3. Když se částka důchodu vypočítá z příjmů od roku 1986, znamená to, že roky odpracované před tím se mi do důchodu nezapočítají?
Přestože výdělky získané před rokem 1986 se pro výpočet starobního důchodu nezohledňují, odpracovaná doba ano. Pro důchod se započítává veškerá doba, která byla odpracována či získána od ukončení povinné školní docházky až do nároku na důchod. 
 
4. Důchod se mi bude počítat z „hrubých“ nebo „čistých“ výdělků?
Při výpočtu důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) pak z ročního vyměřovacího základu, tj. částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu (v závislosti na vývoji průměrné mzdy se každoročně mění). Pomocí nich jsou příjmy získané v minulosti převedeny na současnou hodnotu.
 
5. U informací o důchodech se objevují pojmy „náhradní doba pojištění“, „vyloučená doba“, „výpočtový základ“, „osobní vyměřovací základ“, „základní výměra“ či „procentní výměra“. Co tyto termíny znamenají a jaký mají význam?
Náhradní dobou pojištění se rozumí období, kdy není vykonávána výdělečná činnost, a přesto je tato doba pro důchod hodnocena v rozsahu stanoveném platnou právní úpravou. Mezi náhradní doby pojištění patří např. doba studia před 1. 1. 2010, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, péče o dítě do 4 let věku či péče o osobu závislou na pomoci druhé osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), příp. péče o osobu mladší 10 let závislou ve stupni I (lehká závislost) a doba, kdy náležela výplata podpory v nezaměstnanosti či při rekvalifikaci (pouze doba vedení v evidenci Úřadu práce ČR, po kterou nebyly vypláceny dávky v nezaměstnanosti, se hodnotí v rozsahu nejvýše tří roků zjišťovaných zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, přitom dobu evidence před 55. rokem věku pojištěnce lze započítat jen v rozsahu jednoho roku).
Význam vyloučených dob spočívá v tom, že se odečítají od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že příjem, ze kterého se důchod vypočítává, nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad. Mezi vyloučené doby patří zpravidla náhradní doby pojištění.
Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu je jednotná pro všechny druhy důchodů (v roce 2019 činí 3 270 Kč), procentní výměra je u každého pojištěnce individuální a závisí na jeho dosahovaných výdělcích a délce získané doby pojištění. Procentní sazba důchodu činí za každý rok důchodového pojištění 1,5 % výpočtového základu (VZ). Pro jeho stanovení je důležitý osobní vyměřovací základ (OVZ), což je zjednodušeně řečeno měsíční průměr všech příjmů dosažených pojištěncem v rozhodném období. Z něj se tzv. redukcí (postup redukce stanoví zákon o důchodovém pojištění) zjistí výpočtový základ, ze kterého se vypočítá výše důchodu.
 
6. Dozvím se předem, jak vysoký důchod budu brát?
Na ePortálu ČSSZ je k dispozici „důchodová kalkulačka“, která spočítá orientační výši starobního důchodu. Využít ji mohou lidé, kterým do vzniku nároku na starobní důchod zbývá pět a méně let. Stačí, aby se k ePortálu ČSSZ přihlásili.
Tip:
Přihlášení k ePortálu ČSSZ je jednoduché a v současné době si lidé mohou zvolit ze tří způsobů: pomocí datové schránky, prostřednictvím tzv. eObčanky (od 1. 7. 2018 nový elektronický občanský průkaz s čipem) nebo snadnou aktivací uživatelského účtu (jméno, heslo, SMS kód).

 
7. Jak mohu zjistit, že mám všechny „odpracované roky“ u ČSSZ správně evidovány?
Informace o dobách pojištění (zaměstnání) se občan dozví z informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP), který na jeho žádost ČSSZ vyhotoví, nebo online prostřednictvím ePortálu ČSSZ (více leták: Jak získat výpis/přehled dob důchodového pojištění evidovaných v ČSSZ? ).
Vybraným ročníkům (např. v roce 2018 se jednalo o muže ročníku narození 1957 a ženy, které se narodily v roce 1960), je zasílán tzv. Přehled dob důchodového pojištění, a to i bez jejich žádosti.
 
8. Co můžu dělat, když zjistím, že mi některé období v evidenci chybí?
Pokud občan zjistí, že v evidenci ČSSZ nemá uvedeny některé doby pojištění, je vhodné, aby se obrátil na OSSZ, která mu poskytne potřebnou pomoc. Náhradní doby pojištění, jako doba studia nebo vojenské služby, postačuje prokázat až při sepsání žádosti o důchod. Doba péče o dítě do 4 let věku se prokazuje výhradně až při sepsání žádosti o důchod (více leták: Dokládání dob důchodového pojištění).
 
9. Pokud zjistím, že pro nárok na starobní důchod nemám dostatečně dlouhou dobu pojištění, můžu si chybějící dobu zpětně doplatit?
V některých situacích je to možné formou dobrovolného důchodového pojištění, nelze ho však použít univerzálně ve všech případech. Zákon přesně stanoví, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky ho lze u každého z uvedených důvodů doplatit. Přihlásit se k němu lze i bez uvedení důvodů, v tomto případě je však doplacení možné jen jeden rok zpětně před podáním přihlášky a za splnění podmínky získání alespoň jednoho roku pojištění v České republice přede dnem podání přihlášky. Nelze jím tedy dodatečně pokrýt různé „mezery“ a doby „bez pojištění“, které má člověk v minulosti.
 
10. Kde získám další informace o starobním důchodu?
Výběr nejdůležitějších informací shrnuje leták Kdy a jak žádat o starobní důchod, o něco podrobněji pak Příručka budoucího důchodce i s příklady výpočtů. Obě brožurky obsahují praktické rady pro ty, kteří se do důchodu v blízké době chystají. Podrobné informace o podmínkách nároku na starobní důchod, o výpočtu a jeho výši podají pracovníci na OSSZ, klientském centru pro důchodové pojištění při ústředí ČSSZ nebo prostřednictvím telefonní informační linky 800 050 248.
 

***

Jak se pro důchod započítává doba péče
 
Péče o naše nejbližší je činnost nepochybně velmi důležitá a potřebná. Lidé si mohou klást otázku, jaký dopad budou mít ta životní období, kdy místo práce pečovali či pečují o děti, rodiče nebo jiné handicapované rodinné příslušníky, na jejich budoucí důchod. V jakých případech a za jakých podmínek se doba péče pro nárok na důchod a jeho výši započítá? Vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
 

Péče o děti
Doba péče o dítě, po kterou člověk pečuje osobně o dítě ve věku do čtyř let, je z pohledu zákona o důchodovém pojištění náhradní dobou pojištění. Pro starobní (ale i invalidní či pozůstalostní) důchod se započítává v plném rozsahu, tzn. obdobně, jako by šlo o odpracovanou dobu, přestože během ní nebylo placeno pojistné na důchodové pojištění. Dobu péče o dítě lze započítat nejen ženám, ale i mužům. Platí však, že tutéž dobu péče nelze započítat současně více osobám. V případech, kdy o dítě pečovalo více osob najednou, započte se doba péče té osobě, která pečovala v největším rozsahu.
 
Dobu péče o více dětí ve věku do 4 let (např. o dvojčata či trojčata) lze započítat pouze jednou. Pokud se např. 4 děti narodily vždy s odstupem kratším čtyř let a žena s nimi byla celkem 15 let doma, započítá se jí pro důchod doba péče od narození prvního dítěte do čtyř let věku toho nejmladšího.
 
Doba péče o dítě do 4 let se prokazuje až při podávání žádosti o důchod, a to rodným listem dítěte (či jiným dokladem prokazujícím vztah k dítěti) a čestným prohlášením o době a rozsahu péče. Pro toto prohlášení existuje speciální tiskopis, který žadatel o důchod obdrží na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ).
 
V situaci, kdy se matka či otec rozhodne zůstat s dítětem doma déle než do 4 let věku, lze doporučit, aby rodič zvážil možnost přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění. Tím si zajistí, že i delší doba péče bude v budoucnu započítána do doby potřebné pro důchod.
 
Péče o osoby závislé na pomoci druhé osoby
Péče o osoby, které jsou pro svůj nepříznivý zdravotní stav závislé na pomoci druhé osoby, je také náhradní dobou pojištění a započítává se pro důchod. Musí se však jednat o dobu osobní péče o osobu mladší 10 let závislou na pomoci druhé osoby v I. stupni závislosti (lehká závislost) a o dobu osobní péče o osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na pomoci druhé osoby ve II., III. nebo IV. stupni závislosti (středně těžká, těžká a úplná závislost). Osoba poskytující péči a osoba uznaná v příslušném stupni závislosti spolu musí žít v domácnosti – tato podmínka není vyžadována u péče o osoby blízké a od 1. 9. 2018 též u asistenta sociální péče podle § 83 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb. V období před 1. 1. 2007 se za náhradní dobu pojištění považuje péče o osobu v různém stupni bezmocnosti nebo o dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
 
Doba takové péče se pro účely nároku na důchod hodnotí plně, tedy obdobně jako např. doba zaměstnání (to znamená, že se nijak nekrátí − např. pokud doba péče trvala 5 roků, započítá se pro důchod celých 5 roků). Pro výpočet důchodu je pak doba péče tzv. dobou vyloučenou, což znamená, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. To má pozitivní význam v tom, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm nebude kvůli období bez výdělků tzv. „rozmělněn“. Pro případy, kdy doba péče o osobu závislou trvala aspoň 15 let, stanoví zákon o důchodovém pojištění navíc specifický způsob výpočtu. Dojde ke dvojímu výpočtu procentní výměry důchodu, a to tak, že doba péče se bude považovat buď za dobu vyloučenou, nebo za dobu pojištění s příjmy odpovídajícími částkám vyplaceného příspěvku na péči. Platí zásada, že pečující osobě bude přiznána výše důchodu, která je pro ni výhodnější.
Aby bylo možné uvedenou dobu péče o závislou osobu započítat do důchodu, je třeba ji prokázat rozhodnutím OSSZ, které při důchodovém řízení slouží jako doklad o tom, jak dlouho a v jakém rozsahu péče trvala. Požádat o vydání tohoto rozhodnutí lze kdykoliv po skončení péče (podmínka, že návrh musí být podán nejpozději do dvou let po skončení péče, od února 2018 již neplatí). Pokud pečující osoba vykonává péči i v době, kdy podává žádost o důchod, požádá současně i o vydání rozhodnutí o době péče. Pokud se na péči o osobu závislou podílelo více osob, započte se tato péče jako náhradní doba pojištění jen té osobě, která pečovala v největším rozsahu.
 
K žádosti o vydání tohoto rozhodnutí předkládá pečující osoba kromě dokladů totožnosti zejména potvrzení krajské pobočky Úřadu práce o vzniku stupně závislosti a o době poskytování příspěvku na péči o závislou osobu a také popis průběhu vykonávané péče. Vztah k osobě, o kterou je nebo bylo pečováno, se prokazuje např. rodnými nebo oddacími listy, z nichž vyplývá vzájemná příbuznost. V případech, kdy se nejedná o blízkou osobu, je třeba prokázat společnou domácnost s opečovávanou osobou čestným prohlášením. Pokud osoba, o níž bylo pečováno, zemřela, předkládá se úmrtní list.
 

Ošetřování dětí či dospělých osob. Při něm náleží ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné
Doba, po kterou se lidem vyplácí ošetřovné nebo dlouhodobé ošetřovné (obě dávky z titulu nemocenského pojištění), je dobou důchodového pojištění, tedy je pro důchod automaticky započítána. Současně je pro výpočet důchodu tzv. vyloučenou dobou, což znamená, že nemá negativní dopad na stanovení tzv. vyměřovacího základu, tedy částky, z níž je vypočítáván budoucí důchod. Jednoduše vysvětleno: Tyto doby, v nichž člověk neměl výdělek, se nezahrnou do období, za které se rozpočítává úhrn příjmů, a proto nesníží (takzvaně nerozmělní) průměr výdělků pro výpočet důchodu.
 
Zaměstnavatel vykazuje zaměstnanci tato období do evidenčního listu důchodového pojištění, eviduje je také příslušná OSSZ, která dávky při ošetřování vyplácí. Žadatel o důchod tedy nemusí tuto skutečnost prokazovat, ČSSZ je má k dispozici a při výpočtu důchodu je automaticky zohlední.
 
Bližší informace o zápočtu dob péče a konzultace v konkrétní situaci poskytnou odborníci na OSSZ.
 
Vysvětlení pojmů:
Náhradní doba pojištění - náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvání pojistné na důchodové pojištění, ale přesto se mu započítává pro důchod. Podmínkou pro započtení náhradní doby pojištění je, aby byla získána na území ČR a že pojištěnec v průběhu života získal aspoň jeden rok pojištění.
Vyloučená doba - vyloučenými dobami jsou doby, po které trvala tzv. sociální událost bez výdělku, např. právě doba péče o dítě do čtyř let věku, doba péče o závislou osobu, dále také doba dočasné pracovní neschopnosti a pobírání dávek nemocenského pojištění, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu příjem dosažený před tímto obdobím a po něm, nebude takzvaně rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad.
Osoba blízká - blízkou osobou je v zásadě rodinný příslušník. Zákon o důchodovém pojištění vymezuje, že jde o manžela nebo manželku, příbuzného v řadě přímé, dítě vlastní, osvojené nebo dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů, dále o sourozence, zetě, snachu nebo manžela rodiče, a to kteréhokoli z manželů.
Domácnost - domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
 

***

Každý měsíc ČSSZ vyplatí 3,5 milionu důchodů téměř třem milionům lidí

K 31. prosinci 2018 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) 3 506 002 starobních, invalidních a pozůstalostních důchodů celkem 2 896 973 příjemcům v ČR. Některý z důchodů pobíralo na konci loňského roku 1 713 384 žen a 1 183 589 mužů.
 
Důchody nejsou jen starobní
Starobní důchod pobíralo k poslednímu dni minulého roku celkem 2 410 080 občanů, z toho v 630 896 případech se jednalo o tzv. předčasný starobní důchod. Konkrétně to bylo 947 979 mužů (z toho 270 095 pobíralo předčasný důchod) a 1 462 101 žen (o předčasný důchod se jednalo ve 360 801 případech).
Invalidní důchod byl vyplácen celkem 421 487 příjemcům, z toho muži pobírali 211 684 těchto důchodů, ženy pak 209 803. Důchod pro 1. stupeň invalidity pobíralo 168 269 osob, pro 2. stupeň 74 100 osob a pro 3. stupeň pak 179 108 osob. Pokud není poživateli invalidního důchodu na základě jeho žádosti po dosažení důchodového věku přiznán starobní důchod, při dosažení 65 let věku se invalidní důchod podle zákona automaticky převádí na důchod starobní. Výše „transformovaného“ starobního důchodu zůstává při této změně stejná jako výše vypláceného invalidního důchodu. Výplata pozůstalostních důchodů (tj. důchod vdovský, vdovecký či sirotčí) se týkala celkem 674 435 lidí, z toho 117 220 mužů a 557 215 žen.
 
Starobní důchod byl v průměru přes 12 tisíc korun
Průměrná výše starobního důchodu (jedná se o průměrnou výši starobních důchodů vyplácených samostatně – sólo, tj. bez důchodů vyplácených v souběhu s pozůstalostním důchodem) dosáhla na konci roku 2018 částky 12 418 Kč, muži pobírali v průměru 13 683 Kč, ženy 11 281 Kč. Lidé, kterým byl přiznán invalidní důchod pro 3. stupeň invalidity, pobírali průměrně 11 059 Kč, u mužů činil průměr 11 378 Kč, v případě žen pak 10 682 Kč.
 
Jana Buraňová, ČSSZ
 
 
 
 

Komentáře
 
 Datum
Jméno
Téma