Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kamil,
zítra Stela.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Canberra
 
Business se prodával a přihlásila se moje dobrá kamarádka Zina. Pracovala se mnou u George a Stella unisex salónu. Je mladší sestrou Georga. Dohodly jsme se na ceně a podmínkách, které oběma vyhovovaly. Chtěla, než odjedu do Canberry, abych ji zaměstnávala šest týdnů, než obchod převezme a tím pádem se bude moci také seznámit s mými zákazníky. Souhlasila jsem. Polovina mých zákazníků ji znala již z dřívějška, když za mnou chodili k Georgovi. Měla jsem radost, že mám tu čest prodat salón Zině. Nepohodla se s bratrem a chtěla se osamostatnit.
 
Důkladně jsem se rozloučila se zákazníky a přáteli. Bylo to dost dojemné, musím to brát lehčeji. Těšila jsem se vlastně na další změnu a na to, že budeme zase všichni pohromadě.
 
V Mincovně Vladimírovi zařídili stěhování. Objednali nám ohromný stěhovací vůz za jejich náklady. Stěhovalo se vše kromě salónu. Zařízení a vše kolem salónu zůstalo Zině. Byt za salónem se uvolnil. Zina však měla svůj krásný dům, takže přemýšlela, že z těch místností zařídí kosmetický salón. Byl to úžasný nápad.
 
Když stěhováci nastoupili, žasli jsme, s jakou opatrností a obratností vše odnášeli. Nesměla jsem na nic sáhnout. Chtěli, ať se díváme a připravíme si, co chceme vzít auty. Jakmile stěhováci odjeli, uklidili jsme a předali vše Zině přes realitní kancelář a právníka.
 

Nasedli jsme do aut. Vladimír a chlapci spolu a my holky se psy Montem a Manicem do druhého auta. Tak a hurá do Canberry. Míšu jsme již bohužel neměli. Když se naše Dianka se mnou z Československa nevrátila, Míša se někde zatoulala a asi si našla , ke smutku naší Dianky, novou holčičku.
 
Psi byli takovou dlouhou cestou vyděšeni. Manic strachem vypouštěl plyny a my s Diankou, i když bylo dost chladno ten den, jsme jely celou cestu s otevřenými okny a zlobily se na něho. Musely jsme často zastavovat, aby se proběhli a vyvenčili. Normálně osmihodinová cesta z Melbourne do Canberry trvala čtrnáct hodin. V pořádku a unaveni jsme se všichni sešli v našem domečku. Psi prospali dva dny. Byli z té cesty úplně vyřízení.
 
Od teďka budeme tedy zase fungovat jako ucelená rodinka, co nás čeká v hlavním městě Austrálie – Canberra, zatím nevíme.
 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 07.03.2019  15:20
 Datum
Jméno
Téma
 07.03.  15:20 Hilda
 07.03.  12:19 zdenekJ
 07.03.  05:20 KarlaA