Květnové pranostiky
Dnes si to ani neuvědomujeme, ale první máj býval velmi významným dnem dávno před tím než byl vyhlášen Svátkem práce! Přímo čarodějná moc byla přitom připisována zejména filipo – jakubské noci, tedy noci z 30. dubna na 1. květen. Stačí uvést několik příkladů – Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok. Můžeme si ale vybrat, neboť také – Filipa – Jakuba déšť – toť zlá zvěst. Z toho plyne poučení, že na pověry není radno věřit! Buďme ale rádi, že se nám z této noci zachoval hezký, i když možná trochu nebezpečný zvyk – pálení čarodějnic. Jinak také mělo platit – Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí seno, a podle další pranostiky ani víno!
1.5.
První květen deštivý – polím, pícím škodlivý.
Svátek práce dneska neslaví se tolik,
novým vzorem stal se český workoholik!
2. 5.
Studený máj – v stodole ráj.
Tohle rčení určitě zná doslova snad každý,
pro našeho Zikmunda pak bude platit navždy.
Sníh v máji – hodně trávy.
Alexej sníh odmete, i když je bez děvčete,
veškerý svůj volný čas na zahradě tráví.
Déšť svatého Floriána je ohňová rána!
Florián je Květoslav, jako hasič žízeň hasí,
když to někdy přežene, bez ohledu na počasí,
následují kalná rána!
5. 5.
Když se máji blýská, sedlák si výská.
Klaudie si taky výská a spolu s ní celá víska.
Na návsi se mládež rojí, o svou májku moc se bojí!
Roj, který se máji rojí, za plný vůz sena stojí,
v červnu rojení, nestojí za zvonění.
Radoslav dnes pro nikoho není prostě k mání,
jako divý svoje včelky z úlů popohání.
Deštivý květen – žíznivý říjen.
Standa žíznivý je stále, voda není jeho hobby,
na přírodu nezlobí se, ale na vinařské loby.
Májová voda vypije víno.
Náš státní svátek, ba i Den matek, do kalendáře vnášejí zmatek.
Buďme však rádi, že je co slavit, že aspoň občas můžem se bavit!
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy.
Pro Ctibora toto rčení nejlepší je ze sta,
opět se zde uplatňuje zlatá střední cesta!
Mnoho chroustů v máji – dobrý rok.
Naše Blažena chrousta nechroustá,
v máji je blažená – není přece cvok!
O svatém Mamertu zima je po čmertu.
Svatava Mamerta nezná, neví ani kdo je čmert,
protože má ráda teplo, doufá, že je to jen žert.
Pankrác, Servác,Bonifác, pro sadaře jsou zlí chlapci.
Jméno Pankrác pro nás ale dávno už se kříží,
s tou věznicí velmi známou – s tou se zlatou mříží!
Před Servácem není léta - po Serváci s mrazy veta.
S úsměvem na svojí líci, radují se zahradníci,
nejen pro ně je to jistě velmi hezká věta.
Pankrác, Servác, Bonifác, jsou ledoví muži.
Jeden velký problém s nimi ale dneska máme –
i když s mrazíky se tuží,
pouze z našich kalendářů jejich jména známe!
Výskyt mrazíků v druhé květnové dekádě bývá postrachem zahradníků i sadařů a v minulosti byl vykládán různými, často velmi kuriózními teoriemi. Podívejme se alespoň na některé. Jedna tvrdila, že ty mrazíky přinášejí meteorické roje, které oslabují sluneční záření, jiná viděla příčinu v chladném svitu Měsíce! A jelikož i v minulých stoletích u nás někteří lidé vzývali východ, tak ti dokonce viděli příčinu květnových mrazíků v tání ledu na sibiřských řekách! Nejznámější je ale domněnka o působení ledovců, které se v tomto období odtrhávají od grónského ledovce, plují k jihu a ochlazují vody Atlantiku a tím i vzduch nad oceánem. Dnes však víme, že podobné hory ledu sice mohly potopit Titanik, ale bylo spočítáno, že na ochlazení, které by dorazilo až do Evropy zdaleka nestačí!
Správnou příčinu květnových mrazíků najdeme v povětrnostních situacích, při nichž se po vpádu studeného arktického vzduchu vytvoří nad střední Evropou tlaková výše a v ní se vzduch při nočním vyjasnění dále prochlazuje. A nakonec současné statistiky potvrzují, že ledoví muži nás v minulosti navštěvovali v květnu častěji, ale nyní se prosazují jen s pravděpodobností asi 45%! A tak třeba v letech 1945, 1969 a 1997 jsme u nás v tomto květnovém období měli dokonce tropická vedra kolem 30 st.C.
15. 5.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Tož lící přesmutných bude dnes více,
odnese to totiž i slivovice!
Kdo o svatém Janě len zasévá,
stébla zdéli lokte mívá.
Dnes místo Jeníka z Pomuku,
Přemek se na ten len usmívá.
Májová vlažička – naroste travička,
Májový deštíček – poroste chlebíček.
Radost má koníček, radost má kravička,
Aneta dodává – dejž nám to Pánbíček
Březen - za kamna vlezem, duben -
ještě tam budem, máj – vyženem kozy v háj!
Nataša však vůbec nikdy, tedy ani v máji,
nikam kozy nevyhání, neb přírodu hájí.
Suchý březen, mokrý máj, bude humno jako ráj!
Humno je slovo málo známé, ve slovníku ho vyhledáme.
Je to slad – dá dobré pivo, už dnes raduje se Ivo!
V máji aby ani hůl pasákovi neoschla.
Není pasák, jako pasák – pastýři s tím souhlasí.
Právě pro tu vláhu po jaru chrání Zbyšek svoji fujaru.
21. 5.
Máj kvítí dává a stromy listím odívá.
Monika se ráda podívá, jak se to sluníčko tuží,
pomáhá rozvíjet tulipán, pivoňku, kosatec, růži.
V máji hřímoty nedělají trampoty.
Dnes Emil, když dřímá, není rád, že hřímá,
k počasí se staví čelem, tak říkajíc – zpříma!
23. 5.
Je-li máj už zahradníkem, není stodol milovníkem.
Vladimír se diví, proč milovat stodoly?
Mnohem lepší je milovat krásné ženské idoly!
Večerní rosy v máji hodně sena dají.
Rosy večer a na mezi nemá ráda Jana,
večer preferuje seno, rosu pouze zrána.
Pohoda na Urbana – pro sedláka vyhraná!
Viola mu přizvukuje – pohoda že není
zcela jistě, po celý rok, prostě k zahození!
Den svatého Filipa přinese buď požehnání nebo lopocení.
O Filipovi se říká, že je ledový muž malý,
neříká však tak ani tak, je to patron světa znalý..
27. 5.
Když kvete len, ať kvete i víno!
Waldemar těší se už nyní zkraje,
ať víno rozkvétá a pěkně zraje!
Jestli v máji neprší, červen to dovrší.
Vilém nejen peče housky, když se kouří z komína,
suché jaro se mu vleče a na Máchu vzpomíná.
Je-li květen bez deště, schází to všude!
Maxmilián bez deště přesmutný bude.
Jako obchodníček s deštěm bude míti práci,
a tak jako loni v máji opět se k nám vrací.
30. 5.
Májový déšť dražší je než celá Praha!
Ferdinand zná déšť i Prahu,
tak se tomu věřit zdráhá.
31. 5.
Kdo se v máji ožení, přivodí si soužení.
Svatba v máji volá máry!
My voláme – láry – fáry!
Kamilu taková morbidnost leká,
a proto na červen pokorně čeká!
A my, lační SeniorTip pranostikáři, čekáme taky!
Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: František Kratochvíl
* * *
Zobrazit všechny články autora